Athény: Porovnání verzí

Přidáno 3 484 bajtů ,  před 3 měsíci
reference
(rozšíření úvodu podle anglické)
(reference)
=== Starověk ===
{{Viz též|Starověké Athény}}
Vznik Athén spadá až do 3. tisíciletí před naším letopočtem. Kolem roku 1400 př. n. l. byl na Akropoli jako první vybudován královský [[hrad]]. Písemně doložené dějiny Athén začínají v 8. století před naším letopočtem. Stát byl tehdy řízen šlechtou. Během času však získávali do té doby bezprávní [[Zemědělec|rolníci]] a [[řemeslník|řemeslníci]] stále více svobody a možností spolurozhodování. Ještě předtím, v roce 621 př. n. l. zaznamenal [[Drakón]] tehdy platné zákony. Avšak Drakón stanovil tak přísné tresty za majetkové přečiny, že se staly příslovečnými jako ''„drakonické“''.<ref>{{Citace Tak za pouhou krádež [[Obilniny|obilí]] byl [[trest smrti]]. Podstatou Drakontových zákonů bylo rozlišení úmyslného zabití (vražda) a neúmyslného zabití. V prvním případě se výkon spravedlnosti ponechával na jednotlivých rodech, ve druhém případě výkon spravedlnosti přecházel na stát, který za neúmyslné zabití stanovoval náhradu (dobytek, otrok).monografie
| příjmení = Gagarin
| jméno = Michael
| titul = Drakon and Early Athenian Homicide Law
| url = https://books.google.cz/books?id=1uZtQgAACAAJ&dq=Drakon+and+Early+Athenian+Homicide+Law&hl=cs&sa=X&redir_esc=y
| vydavatel = Yale University Press
| počet stran = 175
| isbn = 978-0-300-02627-6
| poznámka = Google-Books-ID: 1uZtQgAACAAJ
| jazyk = en
}}</ref> I za pouhou krádež [[Obilniny|obilí]] byl [[trest smrti]]. Podstatou Drakontových zákonů bylo rozlišení úmyslného zabití (vražda) a neúmyslného zabití. V prvním případě se výkon spravedlnosti ponechával na jednotlivých rodech, ve druhém případě výkon spravedlnosti přecházel na stát, který za neúmyslné zabití stanovoval náhradu (dobytek, otrok).
 
Významným mezníkem v dějinách Athén byl rok 594/593 př. n. l., kdy byla zavedena [[Solón]]ova ústava, jež umožnila všem občanům podílet se na soudní moci. Obyvatelstvo bylo rozděleno podle velikosti majetku do čtyř tříd, z kterých všechny se mohly zúčastňovat na volbách, ale do úřadů mohli být voleni jen příslušníci prvních dvou tříd (''pentakosiomedimnoi'' a ''hippeis''). Také zřídil radu pěti set, takže se rozšířila účast na politické moci pro nové vrstvy obyvatelstva (obchodníci, řemeslníci).<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Milne
| jméno = J. G.
| titul = The Chronology of Solon's Reforms
| periodikum = The Classical Review
| datum vydání = 1943
| ročník = 57
| číslo = 1
| strany = 1–3
| issn = 0009-840X
| url = https://www.jstor.org/stable/705803
| datum přístupu = 2021-10-05
}}</ref>
 
V roce 547 [[Peisistratos]] nastolil osobní vládu ([[tyrannis]]), za jeho vlády dosáhly Athény významný rozvoj.<ref>{{Citace Začal budovat chrám na [[Akropolis (Athény)|Akropoli]], zasvěcený ochranné bohyně [[Athéna|Athéně]] (hekatonpedon – stostopý chrám – měl na délku sto stop, tedy asi 33 m). Později ho dal přestavět [[Periklés]], na jeho místě vznikl [[Parthenón]].periodika
| příjmení = ZATTA
| jméno = Claudia
| titul = Making History Mythical: The Golden Age of Peisistratus
| periodikum = Arethusa
| datum vydání = 2010
| ročník = 43
| číslo = 1
| strany = 21–62
| issn = 0004-0975
| url = https://www.jstor.org/stable/44578317
| datum přístupu = 2021-10-05
}}</ref> Začal budovat chrám na [[Akropolis (Athény)|Akropoli]], zasvěcený ochranné bohyně [[Athéna|Athéně]] (hekatonpedon – stostopý chrám – měl na délku sto stop, tedy asi 33 m). Později ho dal přestavět [[Periklés]], na jeho místě vznikl [[Parthenón]].
 
Vrcholu [[demokracie]] dosáhly Athény za vlády Periklovy. V tomto „zlatém období“ v Athénách působil [[Filosof|filozof]] [[Sókratés]] a představitelé [[antická tragédie|antické tragédie]] jako např. [[Sofoklés]], [[Aischylos]] nebo [[Eurípidés]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Hays
| jméno = Jeffrey
| titul = Pericles and the Golden Age of Athens and Greece
| periodikum = factsanddetails.com
| url = https://factsanddetails.com/world/cat56/sub366/entry-6168.html
| jazyk = en
| datum přístupu = 2021-10-05
}}</ref>
 
Několik let po [[Periklés|Periklově]] smrti v roce 429 př. n. l. se dominantní postavení Athén v Egejské oblasti zhroutilo. Aristokracií ovládaná [[Sparta]] a její [[Peloponés|peloponéští]] spojenci porazili Athény v [[peloponéská válka|peloponéské válce]]. V následujícím století byly Athény stále ještě významným městem, ale již nikoli politickou velmocí. Ke kulturnímu úpadku ovšem nedošlo – 4. století bylo dobou velkých filozofů.
 
Když si Římané v roce 146 př. n. l. podmanili [[Řecko]], Athény ušetřili. NěkteříŘímané římštíovšem císaři,řeckou zejménakulturu [[Hadrianus]],podporovali věnovalia Athénámproto četnéjejich novénadvláda stavby.vedla Císařmožná Hadriántrochu např.paradoxně dokončilke chrámkulturnímu [[Zeus|Diarozmachu Olympského]]a nebohospodářské bohatýprosperitě římskýAthén. občancísaři a[[Hadrián]] senátora [[Herodes AttikosNero]], kterýAthény nechalnavštívili postavita poobdivovali soběje.<ref>{{Citace nazvané divadlo, Odeon Heroda Attika.periodika
| příjmení = Benjamin
| jméno = Anna S.
| titul = The Altars of Hadrian in Athens and Hadrian's Panhellenic Program
| periodikum = Hesperia: The Journal of the American School of Classical Studies at Athens
| datum vydání = 1963
| ročník = 32
| číslo = 1
| strany = 57–86
| issn = 0018-098X
| doi = 10.2307/147351
| url = https://www.jstor.org/stable/147351
| datum přístupu = 2021-10-05
}}</ref><ref>{{Citace periodika
| příjmení = Slootjes
| jméno = Danielle
| příjmení2 = Manders
| jméno2 = Erika
| titul = Linking Inscriptions to Provincial Coins: a Reappraisal of Nero&#39;s Visit to Greece
| periodikum = Latomus 74 (2015) 989-1005
| url = https://www.academia.edu/22053128/Linking_Inscriptions_to_Provincial_Coins_a_Reappraisal_of_Neros_Visit_to_Greece
| datum přístupu = 2021-10-05
}}</ref> Hadrián dokončil chrám [[Zeus|Dia Olympského]] a vybudoval novou čtvrť. Budoval zde [[Akvadukt|akvadukty]], lázně a různé jiné veřejné stavby. Athéňan [[Héródés Attikos]] se stal římským senátorem a v Athénách pod Akropolí postavil velké divadlo Odeón Heroda Attika, které v Athénách stojí do dnešních časů.
 
Římané ovšem řeckou kulturu podporovali a proto jejich nadvláda vedle možná trochu paradoxně ke kulturnímu rozmachu a hospodářské prosperitě Athén. Generál [[Germanicus]], císaři [[Hadrián]] a [[Nero]] Athény navštívili a obdivovali je. Hadrián zde vybudoval novou čtvrť, budoval zde akvadukty, lázně a různé jiné veřejné stavby. Athéňan Herodes Attikos se stal římským senátorem a v Athénách pod Akropolí postavil velké divadlo Odeón Heroda Attika, které v Athénách stojí do dnešních časů. Ve III3. a IV4. století Řecko i s Athénami vyrabovali [[Gótové]], v 5. století [[Hunové]]. Řekům se v těch dobách nedařilo bránit proti barbarům. Už od 1. století se v Athénách uchytilo [[křesťanství]], které bylo v roce 392 uznané oficiálním náboženstvím Římské říše, a tím se zhroutil [[Pohanství|pohanský]] význam Athén. V roce 395 se Athény s celým Řeckem stávají součástí [[Byzantská říše|Východořímské říše]] (posléze nazývané Byzantská říše). Starověké dějiny Athén končí někdy v 6. století.
 
V roce 395 se Athény s celým Řeckem stávají součástí [[Byzantská říše|Východořímské říše]] (Byzantská říše). Starověké dějiny Athén končí někdy v VI. století po Kristu. Pohanské náboženství je definitivně zapomenuto.
 
=== Středověk ===
Střední Řecko patřilo k významným a vyspělým částem Byzantské říše. Většina obyvatel poloostrova [[Attika]], ostatně stejně jako dnes, žila ve městě Athény. Stejný princip fungoval i v zbytku Řecka, kde se lidé také soustřeďovali ve velkých městech. V té době nastal hospodářský rozkvět Athén, kulturní funkci však převzala [[Konstantinopol]].<ref>{{Citace V 6. století napadli Řecko [[Slované]], dobyli i Athény, ale neusadili se zde, pokračovali na poloostrov [[Peloponés]]. V 9. století žili obyvatelé i následkem slovanských výpadů (kteří v té době byli již poraženi) většinou na venkově a z Athén se stalo nevýznamné městečko. Nový rozmach Athén nastal až ve 12. století, kdy se sem vracelo [[Řekové|řecké]] obyvatelstvo, byla obnovena starověká agora a postaveny křesťanské kostely, ve městě se začalo rozvíjet byzantské umění. Ránou bylo zničení Byzance křižáky, kteří z Athén udělali Athénské vojvodství. Poloostrov Atiku na podnět Evropanů osídlují [[Arvanité]], hovořících albánským dialektem. Tito Arvanité byli pravoslavného vyznání, stejně jako původní Řekové a tak se po příchodu do Řecka začali prohlašovat za Řeky. Attičtí Řekové s Arvaniti splynuli a albanizovali se. V 15. století Athény, které v té době byly opět malým městem, dobyli mohamedáni z Turecka.periodika
| příjmení = Thompson
| jméno = Homer A.
| titul = Athenian Twilight: A.D. 267-600
| periodikum = The Journal of Roman Studies
| datum vydání = 1959
| ročník = 49
| strany = 61–72
| issn = 0075-4358
| doi = 10.2307/297624
| url = https://www.jstor.org/stable/297624
| datum přístupu = 2021-10-05
}}</ref> V 6. století napadli Řecko [[Slované]], dobyli i Athény, ale neusadili se zde, pokračovali na poloostrov [[Peloponés]].<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Metcalf
| jméno = D. M.
| titul = The Slavonic Threat to Greece Circa 580: Some Evidence from Athens
| periodikum = Hesperia: The Journal of the American School of Classical Studies at Athens
| datum vydání = 1962
| ročník = 31
| číslo = 2
| strany = 134–157
| issn = 0018-098X
| doi = 10.2307/147272
| url = https://www.jstor.org/stable/147272
| datum přístupu = 2021-10-05
}}</ref> V 9. století žili obyvatelé i následkem slovanských výpadů (kteří v té době byli již poraženi) většinou na venkově a z Athén se stalo nevýznamné městečko. Nový rozmach Athén nastal až ve 12. století, kdy se sem vracelo [[Řekové|řecké]] obyvatelstvo, byla obnovena starověká [[agora]] a postaveny křesťanské kostely, ve městě se začalo rozvíjet byzantské umění. Ránou bylo zničení Byzance [[Křížové výpravy|křižáky]], kteří z Athén udělali [[Athénské vévodství]]. Poloostrov Atiku na podnět Evropanů osídlili [[Arvanité]] hovořící albánským dialektem. Tito Arvanité byli [[Pravoslaví|pravoslavného]] vyznání, stejně jako původní Řekové, a tak se po příchodu do Řecka začali prohlašovat za Řeky. Attičtí Řekové s Arvaniti splynuli a albanizovali se. V 15. století Athény, které v té době byly opět malým městem, dobyli [[Muslim|mohamedáni]] z Turecka.
 
=== Turecká nadvláda ===
[[Turci]] si v Pantheonu zřídili mešitu, zničili chrám bohyně Athény Nike a z Akropole vytvořili pevnost na obranu proti Benátčanům.<ref>{{Citace Když [[Benátky|Benátčané]] ostřelovali Akropoli, tak zasáhli skladiště munice v chrámu, který vybuchl a v této podobě zůstal dodnes. V roce 1822 Řekové za války o nezávislost dobyli tureckou pevnost na Akropoli a Turky z Athén vyhnali, už v roce 1826 však byli Turci zpátky, když se jim podařilo potlačit řecké povstání. V roce 1830 Řecko vyhlásilo nezávislost a Athény, z kterých odtáhli Turci, byly připraveny na nové období slávy.periodika
| příjmení = Topping
| jméno = Peter
| titul = Venice's Last Imperial Venture
| periodikum = Proceedings of the American Philosophical Society
| datum vydání = 1976
| ročník = 120
| číslo = 3
| strany = 159–165
| issn = 0003-049X
| url = https://www.jstor.org/stable/986555
| datum přístupu = 2021-10-05
}}</ref> Když [[Benátky|Benátčané]] ostřelovali Akropoli, tak zasáhli skladiště munice v chrámu, který vybuchl a v této podobě zůstal dodnes.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Mommsen
| jméno = Theodor E.
| titul = The Venetians in Athens and the Destruction of the Parthenon in 1687
| periodikum = American Journal of Archaeology
| datum vydání = 1941
| ročník = 45
| číslo = 4
| strany = 544–556
| issn = 0002-9114
| doi = 10.2307/499533
| url = https://www.jstor.org/stable/499533
| datum přístupu = 2021-10-05
}}</ref> V roce 1822 Řekové za [[Řecká osvobozenecká válka|války o nezávislost]] dobyli tureckou pevnost na Akropoli a Turky z Athén vyhnali, už v roce 1826 však byli Turci zpátky, když se jim podařilo potlačit řecké povstání. V roce 1830 Řecko vyhlásilo nezávislost a Athény, z kterých odtáhli Turci, byly připraveny na nové období slávy.
 
=== Moderní dějiny ===
V následujících obdobích se mnoho Řeků většinou ze středního Řecka a poloostrova [[Peloponés]] stěhovalo do Athén za lepším životem a z Athén se stalo milionové velkoměsto evropského významu.
 
Po rozpadu [[Sovětský svaz|SSSR]] se sem přistěhovalo i mnoho etnických Řeků z bývalých sovětských zemí. Mnoho imigrantů, z Albánie a Polska. Mnoho Řeků dnes žije v Athénách pouze v zimě a na léto se vracejí do oblastí Řecka, z kterých pocházejí.
 
== Architektura ==
Neregistrovaný uživatel