Vysídlení Němců z Československa: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
verze 20494026 uživatele DerEchteBoehme (diskuse) zrušena - důvodːnevhodné počeskování
značka: vrácení zpět
značka: školní IP
Řádek 383:
 
== Československé státní občanství ==
[[Ústavní dekret prezidenta republiky o úpravě československého státního občanství osob národnosti německé a maďarské]] pozbyli Němci československé státní občanství.<ref>§ 1 ústavního dekretu č. 33/1945 Sb.</ref> VToto §se 2netýkalo odstavci 1 sice byla vložena formulace, že „osobám, spadajícím pod ustanovení § 1 (nepřiznání, respektive odnětí čs. státního občanství)osob, které prokážíprokázaly, že zůstaly věrny Československé republice, nikdy se neprovinily proti národům českému a slovenskému a buď se činně zúčastnily boje za její osvobození, nebo trpěly pod nacistickým nebo fašistickým terorem, zachovává se československé státní občanství“, ale dokázat věrnost a nevinnu, která byla v zákoně jen vágně formulována, jistě nebylo jednoduché. Němcům v každém případě nestačilo jen „trpět“občanství.<ref>Ústavní dekret č. 33/1945 Sb.[http://www.psp.cz/docs/laws/dek/331945.html Digitální archív Poslanecké sněmovny]</ref><ref name=" ARBURG" />
 
[[Československé státní občanství]] hrálo hlavní roli pro uchování majetku a v otázce vysídlení. Po přijetí dekretů tak byl uplatněn vůči československým Němcům a Maďarům princip kolektivní viny. Ale i tak to nebyla pro Němce procházka růžovým sadem v případě, že se rozhodli možnosti o navrácení občanství využít. Poválečná doba, ve které byli Němci, v tom mírnějším případě, diskriminovaní, kde se na úřadech používala výhradně čeština a k tomu každá kategorie německého obyvatelstva mohla žádat v předem stanovených lhůtách, jim rozhodně takové jednání neulehčovala. Německé manželky Čechů si mohly o navrácení občanství zažádat v roce [[1945]]. V roce [[1947]], tedy ke konci řízeného odsunu, si pro změnu mohli zažádat němečtí manželé českých partnerek. V roce 1949, kdy už se republika „zbavila“ skoro všech Němců a na území jich zbylo z původního množství 5 %, si mohly žádat všechny ostatní skupiny Němců.<ref>Kaplan, Karel: Poválečné Československo. Československo 1945–1948. Národy a hranice, Národní politika, München 1985</ref><ref name=" ARBURG" />