Náhradní rodinná péče: Porovnání verzí

'''Náhradní rodinná péče''' (NRP) je poskytována [[Dítě|dětem]] bez [[Rodina|rodiny]] nebo dětem, které nemohou být z různých důvodů vychovávány ve své původní rodině. Dává dětem možnost vyrůstat v přirozeném rodinném prostředí, které – na rozdíl od ústavní péče – má pozitivní vliv na jejich [[Psychomotorický vývoj|psychomotorický]] a [[psychický vývoj]]. Náhradní rodinná péče se v&nbsp;[[Česko|Česku]] uskutečňuje ve čtyřech právních režimech: [[osvojení|adopcí (tj. osvojením)]], [[poručenství]]m a [[opatrovnictví]]m nebo [[pěstounství]]m.<ref>{{Citace Sbírky zákonů|typ=Zákon|titul=Občanský zákoník|číslo=89|rok=2012|datum vydání=|paragraf=794 a dále|odstavec=}}</ref>

 

Umísťování [[Dítě|dětí]] do náhradní [[Rodina|rodinné]] péče bylo v Československu upraveno v roce 1963, kdy byl vydán [[Zákon o rodině (Československo, 1963)|zákon č. 94/1963 Sb., o rodině]], která se tímto znovu uvedla na první místo mezi výchovnými institucemi. Dle zákona o rodině za každé dítě zodpovídal jeho [[zákonný zástupce]], kterým byl zpravidla rodič.<ref>{{Citace Sbírky zákonů|typ=Zákon|titul=Zákon o rodině|číslo=94|rok=1963|datum vydání=|paragraf=31|odstavec=}}</ref> Zákon o rodině definoval podmínky pěstounské péče<ref>{{Citace Sbírky zákonů|typ=Zákon|titul=Zákon o rodině|číslo=94|rok=1963|datum vydání=|paragraf=45a - 50|odstavec=}}</ref>, osvojení<ref>{{Citace Sbírky zákonů|typ=Zákon|titul=Zákon o rodině|číslo=94|rok=1963|datum vydání=|paragraf=63 - 77|odstavec=}}</ref>, poručenství a opatrovnictví<ref>{{Citace Sbírky zákonů|typ=Zákon|titul=Zákon o rodině|číslo=94|rok=1963|datum vydání=|paragraf=78 - 84|odstavec=}}</ref>.