→Historie: reference
(upřesnění památek unesco, reference) značka: editace z Vizuálního editoru |
(→Historie: reference) značka: editace z Vizuálního editoru |
||
|
[[Soubor:Amsterdam airphoto.jpg|náhled|Historické centrum]]
Historie města Amsterdam sahá až k roku 1000, od kdy byla tato bažinatá oblast zvána Aemestelle. Kolem bažin byly kopány odvodňovací kanály (''grachten''). Nízká hladina vody byla v kanálech udržována pomocí přehrad (''dijken''). Ve [[13. století]] byla jedna z přehrad vztyčena v ústí řeky [[Amstel]], a tak vzniklo jméno Amsterdam. Poprvé byl Amsterdam zmíněn v roce 1275 v dokumentu, ve kterém panovník [[Floris V.]] osvobozuje jeho obyvatele od poplatků
| titul = Tolprivilege van Amsterdam (1275)
| periodikum = Historiek
| url = https://historiek.net/tolprivilege-amsterdam-1275-geboorteakte/138178/
| jazyk = nl
| datum přístupu = 2021-10-05
}}</ref> Asi v roce 1306 obdržel Amsterdam městská práva. Od [[14. století]] město vzkvétalo zejména díky obchodu s [[Hanza|hanzovními]] městy, např. s [[Hamburk]]em. Od [[15. století]] bylo obchodně nejdůležitějším nizozemským městem. Město se dále rozšiřovalo, ale protože leží na bažinách, musely se při jeho rozšiřování kopat další kanály a stavba domů se zakládala na dřevěných kůlech.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Nijman
| jméno = Jan
| titul = Amsterdam's Canal District: Origins, Evolution, and Future Prospects
| url = https://books.google.cz/books?id=kSn7DwAAQBAJ&printsec=frontcover&dq=Amsterdam%E2%80%99s+Canal+District:+Origins,+Evolution,+and+Future+Prospects&hl=cs&sa=X&redir_esc=y#v=onepage&q=Amsterdam%E2%80%99s%20Canal%20District:%20Origins,%20Evolution,%20and%20Future%20Prospects&f=false
| vydavatel = University of Toronto Press
| počet stran = 259
| isbn = 978-1-4875-0034-4
| poznámka = Google-Books-ID: kSn7DwAAQBAJ
| jazyk = en
}}</ref>
Nizozemská vzpoura proti [[Filip II. Španělský|Filipovi Španělskému]] v [[16. století]] vyústila v [[Osmdesátiletá válka|osmdesátiletou válku]], která vedla ke vzniku nezávislé [[Republika spojených nizozemských provincií|Republiky spojených nizozemských provincií]]. Tato republika se stala známou svoji náboženskou tolerancí, a proto se [[Židé]] ze [[Španělsko|Španělska]] a [[Portugalsko|Portugalska]], bohatí obchodníci z [[Antwerpy|Antwerp]] a [[Hugenoti]] z [[Francie]] uchýlili do bezpečí Amsterdamu.<ref>{{Citace
| příjmení = Gelderblom
| jméno = Oscar C.
| titul = From Antwerp to Amsterdam: The Contribution of Merchants from the Southern Netherlands to the Commercial Expansion of Amsterdam (C. 1540-1609)
| periodikum = Review (Fernand Braudel Center)
| datum vydání = 2003
| ročník = 26
| číslo = 3
| strany = 247–282
| issn = 0147-9032
| url = https://www.jstor.org/stable/40241577
| datum přístupu = 2021-10-05
}}</ref> Silná [[lidská migrace|migrace]] vzdělaných lidí z [[Vlámsko|Flander]] pak dala městu jazyk (jejich brabantský dialekt se stal základem psané [[Nizozemština|nizozemštiny]]) a udělala z Amsterdamu velké obchodní centrum. Kolem roku 1570 mělo město asi 30 000 obyvatel, v roce 1622 už to bylo asi 100 000 a na konci [[17. století]] 200 000 obyvatel. Takový růst obyvatel podněcoval další rozšiřování města. Jen [[Londýn]], [[Paříž]] a [[Neapol]] měly v té době srovnatelný počet obyvatel.
[[17. století|Sedmnácté století]] je považováno za „zlaté období“ Amsterdamu a celého [[Nizozemsko|Nizozemí]]. Na počátku století byl Amsterdam nejbohatším městem [[Evropa|Evropy]]. Z Amsterdamu vyplouvaly lodě do [[Severní Amerika|Severní Ameriky]], [[Afrika|Afriky]], dnešní [[Indonésie]] a [[Brazílie]]. Město bylo základnou mezinárodní obchodní sítě. Amsterdamští obchodníci měli největší podíl v [[Nizozemská Východoindická společnost|Nizozemské východoindické společnosti]] a v Nizozemské západoindické společnosti. Díky těmto společnostem byly navázány zámořské vztahy, které pak vedly k ustavení nizozemských [[kolonie|kolonií]]. Amsterdam byl nejdůležitějším místem námořní přepravy zboží v Evropě a předním finančním centrem světa. Amsterdamská [[burza]] byla první na světě s nepřetržitým provozem.
[[Soubor:Amsterdam Anne Frank.jpg|náhled|vlevo|upright|Socha [[Anne Franková|Anne Frankové]]|alt=]]
V průběhu [[Druhá světová válka|druhé světové války]] okupovala město [[Wehrmacht|německá vojska]] (''Wehrmacht''). Více než 100 000 [[Židé|Židů]] bylo deportováno. Nejznámější z nich se stala dívka [[Anne Franková]], jejíž deník byl po válce vydán ve všech světových jazycích. Tím byla vyhlazena téměř celá židovská komunita města.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = History of Jews in Amsterdam
| periodikum = www.jewishvirtuallibrary.org
| url = https://www.jewishvirtuallibrary.org/history-of-jews-in-amsterdam
| datum přístupu = 2021-10-05
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = The Netherlands: the greatest number of Jewish victims in Western Europe
| periodikum = Anne Frank Website
| url = https://www.annefrank.org/en/anne-frank/go-in-depth/netherlands-greatest-number-jewish-victims-western-europe/
| datum vydání = 2018-09-28
| jazyk = en
| datum přístupu = 2021-10-05
}}</ref>
== Znak města ==
| |||