Koloseum: Porovnání verzí

Přidáno 3 295 bajtů ,  před 3 měsíci
reference
(verze 19651275 uživatele 82.100.44.86 (diskuse) zrušena - již našeho letopočtu)
značka: vrácení zpět
(reference)
== Jméno ==
[[Soubor:Map of downtown Rome during the Roman Empire large.png|náhled|Mapa [[Starověký Řím|starověkého Říma]], Koloseum se nachází v pravém horním rohu]]
Jeho původní latinské jméno bylo '''Amphitheatrum Flavium''', často počešťováno jako '''Flaviovský amfiteátr''' (podle císařů [[Flaviovská dynastie|flaviovské dynastie]], kteří ho postavili).<ref>{{Citace Ielektronického když je toto jméno často užíváno ve vědecké literatuře, všeobecně je spíše neznámé. Ve [[starověk]]u Římané Koloseu neoficiálně říkali ''Amphitheatrum Caesareum'' (''Císařský amfiteátr''), tento název by však mohlo nést více objektů a název ''Amphitheatrum Flavium'' rovněž – Vespasianus a Titus, stavitelé Kolosea, postavili také amfiteátr stejného jména v&nbsp;[[Puteoli]] (moderní Pozzuoli).periodika
| titul = Rome, Amphitheatrum Flavium
| periodikum = www.livius.org
| url = https://www.livius.org/articles/place/rome/rome-photos/rome-amphitheatrum-flavium/
| datum přístupu = 2021-10-04
}}</ref> I když je toto jméno často užíváno ve vědecké literatuře, všeobecně je spíše neznámé. Ve [[starověk]]u Římané Koloseu neoficiálně říkali ''Amphitheatrum Caesareum'' (''Císařský amfiteátr''), tento název by však mohlo nést více objektů a název ''Amphitheatrum Flavium'' rovněž – Vespasianus a Titus, stavitelé Kolosea, postavili také amfiteátr stejného jména v&nbsp;[[Puteoli]] (moderní [[Pozzuoli]]).
 
Historikové usuzují, že jméno ''Koloseum'' pochází od kolosální [[Nero|Neronovy sochy]], která stála hned vedle. Později byla tato socha Neronovými nástupci upravena do podoby boha [[Hélios|Helia]] ''(Sol)'' nebo [[Apollón]]a, boha slunce, přidáním nezbytné sluneční koruny. Několikrát byla původní hlava nahrazena hlavami dalších císařů.<ref>{{Citace Ielektronického přes rozličné katastrofy zůstala socha stát až do [[středověk]]u a byla jí přisuzována [[zázrak|zázračná moc]]. Byla vnímána jako symbol věčnosti Říma.periodika
| příjmení = Slezák
| jméno = Milan
| titul = Kolosální? Socha poslušně střídá hlavy. To není móda – to je politika
| periodikum = iROZHLAS
| vydavatel = Český rozhlas
| url = https://www.irozhlas.cz/veda-technologie/historie/rceni-pod-rentgenem-milan-slezak-kolosalni_1811040708_mls
| datum vydání = 4. 11. 2018
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2021-10-04
}}</ref> I přes rozličné katastrofy zůstala socha stát až do [[středověk]]u a byla jí přisuzována [[zázrak|zázračná moc]]. Byla vnímána jako symbol věčnosti Říma.
 
V&nbsp;[[8. století|8.&nbsp;století]] napsal [[Beda Venerabilis|Beda Ctihodný]] (asi [[672]]–[[735]]) známý [[epigram]] oslavující symbolický význam sochy: ''Quandiu stabit coliseus, stabit et Roma; quando cadit coliseus, cadet et Roma; quando cadet Roma, cadet et mundus'' („dokud stojí Kolos, stojí Řím; padne-li Kolos, padne i Řím; padne-li Řím, padne svět“). To bývá mylně chápáno, a tak se často mluví o Koloseu, nikoli o Kolosu (jako např. v&nbsp;[[George Gordon Byron|Byronově]] poemu ''[[Childe Haroldova pouť]]''). Nicméně v&nbsp;době, kdy psal Beda, byl termín ''coliseus'' užíván spíše v&nbsp;souvislosti se sochou než s&nbsp;tím, co bylo stále známo jako Flaviovský amfiteátr.
 
[[Soubor:Roma-colosseodaltempiodivenere01.jpg|náhled|Pohled od [[Chrám Venuše a Romy|chrámu Venuše a Romy]]]]
Kolos nakonec padl, pravděpodobně byl stržen, aby mohl být druhotně využit jeho [[bronz]]. Okolo roku [[1000]] začalo být používáno slovo „Koloseum“ v&nbsp;souvislosti s&nbsp;amfiteátrem. Socha samotná byla již dávno zapomenuta a zůstal jenom jehojejí podstavec, který lze vidět mezi Koloseem a vedle stojícím [[Chrám Venuše a Romy|Chrámem Venuše a Říma]].
[[Soubor:Roma06(js).jpg|náhled|180px|Pohled na Koloseum<br>v současné době]]
V&nbsp;průběhu středověku bylo jméno zkomoleno na ''Koliseum''. V&nbsp;Itálii je amfiteátr stále znám jako ''il Colosseo'', ostatní [[románské jazyky]] však užívají tvary ''le Colisée'' ([[francouzština]]), ''el Coliseo'' ([[španělština]]) a ''o Coliseu'' ([[portugalština]]).
 
=== Starověk ===
Jeho výstavba začala za vlády císaře [[Vespasianus|Vespasiana]] v&nbsp;letech [[70]]–[[72]]. Vybrána byla rovinatá plocha na dně nízkého údolí mezi kopci [[Caelius]], [[Esquilinus]] a [[Palatinus]], kterým vedl [[kanál]]. Od [[2. století př. n. l.|2.&nbsp;století př.&nbsp;n.&nbsp;l.]] bylo toto území hustě obydleno. Bylo poškozeno [[velký požár Říma|velkým požárem Říma]] v&nbsp;roce [[64]] n.&nbsp;l., následkem čehož [[Nero]] zabral většinu území a zařadil ho do svého osobního majetku. Po straně Kolosea postavil grandiózní [[Domus Aurea]], před kterým vytvořil umělé jezero obklopené pavilony a zahradami. Stávající [[akvadukt]] ''Aqua Claudia'' byl rozšířen, aby mohl zásobovat prostor vodou a vedle vchodu do Domu Aurea byla zasazena gigantická bronzová socha Nerona. V&nbsp;aréně bojovali [[Gladiátor|gladiátoři]] a bylo proto nazýváno „římskou arénou smrti“.{{zdroj?}}
 
Velká část Domu Aurea zanikla, socha však zůstala zachována. Jezero bylo vypuštěno a plocha použita jako místo pro nový Flaviovský amfiteátr. Uvnitř bývalých základů Domu Aurea vyrostly gladiátorské školy a ostatní podpůrné budovy. Podle rekonstruovaného nápisu nalezeného na tomto místě „nařídil císař Vespasianus, aby byl nový amfiteátr vztyčen z&nbsp;jeho podílu na válečné kořisti“. Tím se myslí velká část pokladu získaného roku [[70]] Římany díky vítězství v&nbsp;[[Židovská válka|židovské válce]]. Proto může být Koloseum považováno za velký triumfální památník, odrážející římskou tradici oslav velkých vítězství. Vespasianovo rozhodnutí postavit Koloseum na břehu Neronova jezera lze také chápat jako populistické gesto navrátit lidem místo, které Nero využíval pro své vlastní účely. Na rozdíl od mnoha jiných amfiteátrů, které se nacházely na kraji města, bylo Koloseum postaveno v centru – doslova i symbolicky v srdci Říma. V&nbsp;aréně bojovali [[Gladiátor|gladiátoři]], konaly se zde popravy (často spektakulární - například ušlapání slony) a zápasy se zvířaty, a byla proto též nazývána „římskou arénou smrti“.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Koloseum - římská aréna smrti
| periodikum = Prima Zoom
| url = https://zoom.iprima.cz/koloseum-rimska-arena-smrti
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2021-10-04
}}</ref> Někteří historici se domnívají, že zde zahynulo na 700 tisíc lidí, existují ale i odhady 1,4 milionu mrtvých. K tomu zhruba milion zabitých zvířat, což vedlo k vyhubení některých živočisšných druhů v oblastech pod římskou nadvládou.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Historické otazníky: krvavá jatka v Koloseu. Kolik tu zabili lidí?
| periodikum = iDNES.cz
| url = https://www.idnes.cz/cestovani/kolem-sveta/rim-a-koloseum-a-vrazdeni.A140522_161245_kolem-sveta_tom
| datum vydání = 2014-07-02
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2021-10-04
}}</ref> Počet mrtvých gladiátorů se odhaduje na pěti tisíc ročně.
 
[[Soubor:Rome Colosseum interior.jpg|náhled|Interiér v současnosti]]
V&nbsp;době Vespasianovy smrti v&nbsp;roce 79 bylo Koloseum dokončeno až po třetí patro. Poslední úroveň byla dokončena a budova inaugurována jeho synem [[Titus|Titem]] v&nbsp;roce 80. [[Cassius Dio]] počítal, že během [[inaugurační hry|inauguračních her]] amfiteátru bylo zabito více než 9&nbsp;000 divokých zvířat. Za Vespasiánova mladšího syna, nově dosazeného císaře [[Domitianus|Domitiana]], byla budova dále přestavěna. Domitianus postavil ''[[hypogeum]]'', sérii podzemních tunelů užívaných k&nbsp;ubytování zvířat a otroků. Také nechal na vrchol Kolosea umístit galerii, aby zvýšil kapacitu míst k&nbsp;sezení.
 
V&nbsp;roce 217 bylo Koloseum zle poškozeno velkým [[požár]]em (podle [[Cassius Dio|Dio Cassia]] způsobeného osvětlením), který zničil dřevěná horní patra vnitřku amfiteátru. Až do roku 240 nebylo Koloseum opraveno úplně a prošlo dalšími úpravami v&nbsp;roce 250 nebo 252 a opět v&nbsp;roce 320. Zápisy popisují restaurace různých částí Kolosea za [[Theodosius II.|Theodosia&nbsp;II.]] a [[Valentinianus III.|Valentiniana&nbsp;III.]] (vládl 425–450), pravděpodobně aby se opravilo poškození způsobené hlavním zemětřesením z&nbsp;roku 443; více prací následovalo v&nbsp;letech 484 a 508. Až do 6.&nbsp;století byla aréna dále užívána pro podívané, poslední gladiátorské boje jsou zmiňovány kolem roku 435. Lov zvířat pokračoval nejméně do roku 523.
 
=== Středověk ===
[[Soubor:Coliseo medieval.jpg|vlevo|náhled|Mapa středověkého Říma označující Koloseum]]
Během [[středověk]]u prošlo Koloseum několika radikálními změnami týkajícími se jeho používání. Koncem [[6. století|6.&nbsp;století]] byl do stavby amfiteátru postaven malý [[kostel]], ačkoliv to nedávalo budově jako celku žádný zvláštní náboženský význam. Aréna byla přeměněna na hřbitov. Četné klenbové prostory v&nbsp;arkádách pod sedadly byly přeměněny v&nbsp;ubytovny a dílny a ještě ze 12.&nbsp;století jsou o nich dochovány záznamy o tom, že byly pronajímány. Kolem roku 1200 převzala Koloseum [[rodina Frangipani]] a obehnala ho opevněním; očividně ho využívala jako zámek.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Frangipane
| jméno = William
| titul = History of the Frangipani Family: 2,000 Years of Saints and Sinners, Rulers and Rogues
| url = https://books.google.cz/books?id=Ij2GzQEACAAJ&dq=History+of+the+Frangipani+Family&hl=cs&sa=X&redir_esc=y
| vydavatel = Independently Published
| počet stran = 168
| isbn = 979-8-6351-5945-3
| poznámka = Google-Books-ID: Ij2GzQEACAAJ
| jazyk = en
}}</ref>
 
[[Zemětřesení]] v&nbsp;roce [[1349]] zde způsobilo jeho vážné poškození a způsobilo, že vnější strana budovy se zhroutila. Většina popadaných kamenů byla použita k&nbsp;stavbě [[palác]]ů, [[kostel]]ů, [[Nemocnice|nemocnic]] a dalších budov po celém Římě. V&nbsp;polovině [[14. století|14.&nbsp;století]] se do jeho severní třetiny přestěhoval náboženský řád a obýval ji až do počátku [[19. století|19.&nbsp;století]]. [[Interiér]] amfiteátru byl v&nbsp;rozsáhlé míře vydlážděn kameny, který byl užit odněkud jinud, nebo (v&nbsp;případě [[mramor]]ové [[Fasáda|fasády]]) byl pálen na [[Oxid vápenatý|nehašené vápno]]. [[Bronz]]ové výztuže, které držely kamennou stavbu pohromadě, byly vypáčeny nebo vyháknuty ze stěn a zanechaly četné důlky, které ještě dnes budovu hyzdí.
Během [[16. století|16.]] a [[17. století|17.&nbsp;století]] shledali představitelé církve užití pro velkou zpustlou masu Kolosea. [[Papež]] [[Sixtus V.|Sixtus&nbsp;V.]] ([[1585]]–[[1590]]) plánoval předělat budovu na [[Továrna|továrnu]] na vlnu, čímž by zajistil zaměstnání římským prostitutkám; tento návrh ale padl díky jeho předčasné smrti. V&nbsp;roce 1671 schválil kardinál Altieri využití Kolosea k&nbsp;[[býčí zápas|býčím zápasům]]; veřejný poprask ale způsobil, že se této myšlenky rychle vzdal.
 
V&nbsp;roce [[1749]] kvitoval [[papež]] [[Benedikt XIV.|Benedikt&nbsp;XIV.]] jako oficiální politiku církve názor, že Koloseum je svaté místo kde byli [[mučedník|mučeni]] raní křesťané. Zakázal užívání Kolosea jako kamenolomu a zasvětil budovu [[pašije|Kristovým pašijím]] a umístil v&nbsp;ní [[kříž]]e, které prohlásil za posvěcené krví [[mučedník|Kristových mučedníků]], již zemřeli v&nbsp;Koloseu. PozdějiBenedikta iniciovalik papežovétomuto různéprojektu stabilizační a restaurační projekty, byla odstraněna rozsáhlá vegetace přerůstající přes budovu a dále ji ohrožující. Fasáda byla v&nbsp;letechponoukl [[1821]] a [[1827]] zpevněna trojúhelníkovými cihlovými klíny a interiér byl opraven v&nbsp;letech [[1832]], [[1846]] a ve 30.&nbsp;letech 20.&nbsp;století. Vnitřní část arény byla částečně vyhloubena v&nbsp;letech [[1810]]–[[1814]] a v&nbsp;roce [[1874]] a za [[Benito MussoliniFrantiškáni|Mussolinihofrantiškán]] ve 30sv.&nbsp;letech 20Leonard.&nbsp;století<ref>{{Citace bylaelektronického zcela odkryta.periodika
| titul = O křížovou cestu (nejenom) v Koloseu se zasloužil františkán sv. Leonard
| periodikum = www.vaticannews.va
| url = https://www.vaticannews.va/cs/cirkev/news/2019-04/o-krizovou-cestu-nejenom-v-koloseu-se-zaslouzil-frantiskan-sv.html
| datum vydání = 2019-04-19
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2021-10-04
}}</ref>
 
Později iniciovali papežové různé stabilizační a restaurační projekty, byla odstraněna rozsáhlá vegetace přerůstající přes budovu a dále ji ohrožující. Fasáda byla v&nbsp;letech [[1821]] a [[1827]] zpevněna trojúhelníkovými cihlovými klíny a interiér byl opraven v&nbsp;letech [[1832]], [[1846]] a ve 30.&nbsp;letech 20.&nbsp;století. Vnitřní část arény byla částečně vyhloubena v&nbsp;letech [[1810]]–[[1814]] a v&nbsp;roce [[1874]] a za [[Benito Mussolini|Mussoliniho]] ve 30.&nbsp;letech 20.&nbsp;století byla zcela odkryta.
[[Soubor:Colosseum Damage and Restoration.jpg|náhled|vlevo|Mezi lety [[1993]] a [[2000]] byly očištěny části venkovní zdi (vlevo), aby se Koloseum zbavilo zplodin z automobilů (vpravo)]]
Dnes se jedná o jednu z&nbsp;nejpopulárnějších turistických atrakcí Říma, každý rok sem zavítají miliony turistů. Následky znečištění ovzduší a celkové zhoršení stavu v&nbsp;průběhu let vyzvaly k&nbsp;velkému restauračnímu programu, který byl uveden do akcespuštěn mezi lety 1993 a 2000. v&nbsp;hodnotěInvestice činily 40&nbsp;miliard [[italská lira|italských lir]] (19,3&nbsp;milionů dolarů/20,6&nbsp;milionů dolarů v&nbsp;cenách roku 2000). V&nbsp;nedávné době se stalo Koloseum symbolem mezinárodní kampaně proti [[trest smrti|trestu smrti]], který byl v&nbsp;Itálii zrušen v&nbsp;roce 1948. V&nbsp;roce [[2000]] se před Koloseem konalo několik demonstrací proti trestu smrti. Od té doby, jako gesto proti trestu smrti, změnili představitelé Říma barvu nočního osvětlení Říma od bílé na zlatou v&nbsp;době, kdy kdekoliv ve světě je osoba odsouzená tomuto trestu osvobozena, propuštěna nebo jí je trest zmírněn. Koloseum bylo například zlatě nasvíceno, když byl zrušen trest smrti v&nbsp;americkém státě [[New Jersey]] v&nbsp;prosinci [[2007]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení =
| titul = Italové na protest proti trestu smrti osvětlili Koloseum
| periodikum = Hospodářské noviny (HN.cz)
| url = https://zahranicni.hn.cz/c1-20113960-italove-na-protest-proti-trestu-smrti-osvetlili-koloseum
| datum vydání = 2007-01-06
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2021-10-04
}}</ref>
 
Kvůli poškozenému stavu interiéru je nepraktické pořádat v&nbsp;Koloseu velké události; do současného hlediště se vejde pouze několik set diváků. Nicméně mnohem větší koncerty se konaly před Koloseem a Koloseum bylo užíváno jako pozadí. Z&nbsp;umělců, kteří v&nbsp;minulých letech hráli u Kolosea, jmenujmelze vzpomenout [[Ray Charles|Raye Charlese]] (květen 2002), [[Paul McCartney|Paula McCartneyho]] (květen 2003) anebo [[Elton John|Eltona Johna]] (září 2005).
 
[[7. červenec|7.&nbsp;července]] [[2007]] bylo Koloseum zvoleno jako jeden z&nbsp;[[Nových sedm divů světa|Nových sedmi divů světa]].<ref>{{Citace periodika
| příjmení =
| jméno =
| titul = Nové divy světa: Koloseum, Machu Picchu či Tádžmahal
| periodikum = Deník.cz
| datum vydání = 2012-07-03
| jazyk = cs
| url = https://www.denik.cz/ze_sveta/nove-divy-sveta-koloseum-machu-picchu-ci-tadzmahal-20120703.html
| datum přístupu = 2021-10-04
}}</ref>
 
== Fyzický popis ==
[[Program pro autorizaci optických disků]] [[Nero Burning ROM]] užívá obrázek Kolosea v&nbsp;ohni jako jednu ze svých hlavních ikon, dokonce i přesto, že [[velký požár Říma]] císaře [[Nero]]na (na který jméno programu a ikona poukazují) se stal v&nbsp;roce 64, předtím než bylo Koloseum postaveno.
 
== Související článkyOdkazy ==
 
=== Reference ===
<references />
 
=== Související články ===
* [[Gladiátor]]
* [[Meta Sudans]]
 
=== Externí odkazy ===
* {{Commonscat}}
* {{Commons}}
Neregistrovaný uživatel