Průzkum veřejného mínění: Porovnání verzí

'''Průzkum veřejného mínění''' je druh [[sociologie|sociologického]] výzkumu, jehož cílem je zjistit rozložení určitých názorů v [[populace|populaci]] či konkrétní části společnosti. Průzkumy veřejného mínění se pravidelně provádějí a publikují v mnoha zemích. Zaznamenávají nejen míru podpory [[Politická strana|politických stran]] a kandidátů, ale mapují také širokou škálu názorů veřejnosti na sociální a politické otázky. Výstupy výzkumů jsou často publikovány v tisku, on-line a elektronických médiích.

Veřejná diskuse o průzkumech veřejného mínění nebývá vždy dostatečně informovaná. Předvolební kampaně jsou často plné střetů, názorů a [[Emoce|emocí]]. Tak se často stává, že terčem útoku se stane i kvalitně provedený výzkum, který se opírá o vědecky pojatá pravidla vedení výzkumu veřejného mínění. Výklad výsledků výzkumu nelze totiž zúžit na jakési číslo, na jehož základě se spolehlivě predikují výsledky voleb, které se budou konat třeba za několik měsíců. Výzkum (pokud to není tzv. ''[[exit poll]]'') lze spíše chápat jako snímek názorů občanů v okamžiku dotazování. Několik takových výzkumných snímků pak může být užitečných pro demokratickou debatu o trendech ve voličských názorech a chování.<ref>{{Citace elektronické monografie

V [[Česko|České republice]] se výzkumem veřejného mínění zabývají různé soukromé i veřejnoprávní subjekty. Při interpretaci zjištění výzkumného šetření je třeba si mimo jiné uvědomit kdo a proč daný výzkum financuje a zadává. Může se jednat o veřejnoprávní subjekt, který realizuje šetření pro vědecké potřeby, případně takové šetření stát financuje v rámci podpory celospolečenské debaty o uspořádání společnosti. Zadavatelem výzkumu mohou být média, případně jsou výzkumy realizovány politickým uskupením jako podpora strategického rozhodování. Některé výzkumné agentury realizují výzkumy se smíšeným obchodním modelem, například realizují sběr dat pro akademické účely a zároveň závěry výzkumného šetření nabízí mediálním domům.

* '''Volební potenciál''' říká, kolik hlasů by strana získala, pokud by se k ní přiklonili všichni, kdo zvažují její volbu. [[Respondent]] může uvést více politických stran současně. Zahrnuti jsou všichni, kteří nevylučují svou účast ve volbách, tedy i nerozhodnutí. Současně bývá zveřejňováno '''volební jádro''', tedy podíl voličů pevně rozhodnutých pro danou stranu.