Krása: Porovnání verzí

Přidáno 980 bajtů ,  před 3 měsíci
rozšíření úvodu
(rozšíření úvodu)
značky: editace z Vizuálního editoru možné subjektivní formulace
(rozšíření úvodu)
[[Soubor:Michelangelo Caravaggio 065.jpg|náhled|Krásný [[Narkissos]], [[Caravaggio|Caravaggiův]] obraz, 1594-1596]]
 
'''Krása''' je [[abstrakce|abstraktní]] pojem, s nímž se setkáváme v mnoha oblastech lidského bytí. Významem tohoto pojmu se zabývá především [[filosofie|filosofická]] disciplína zvaná [[estetika]] (původně od řeckého ''aisthésis'', smyslové vnímání). Krása je však pouze jednou z tzv. estetických kategorií (ošklivost, [[vznešenost]] aj.) a v rámci estetiky postupně ztrácí dominantní místo.{{Doplňte zdroj}} Krása je buď považována za kvalitu přítomnou v nějakém [[jsoucno|jsoucnu]] (člověku, krajině, písni, myšlence, nauce), která v nás budí [[libost]] (podle [[Immanuel Kant|Immanuela Kanta]] tzv. ''nezainteresované zalíbení'', vztah, který vylučuje jakýkoli praktický zájem na věci), nebo je krása věcí vnímatelova přístupu k věci ( „krása je v oku pozorovatele“); pak se ukazuje, jak je krása závislá na [[Společenské pravidlo|konvencích]]. Krásu jako jsoucí [[imanence|imanentně]] ve věci chápe tzv. [[esencialismus]], krásu jako věc vnímatelova postoje [[konvencionalismus]]. Analogickými pojmy jsou estetický objektivismus a subjektivismus. Objektivismus věří, že schopnost vnímání a posuzování krásy, někdy označovaná jako „smysl pro krásu“, vkus nebo cit, lze u subjektu vycvičit, kultivovat a dosáhnout tak stavu „ideálního pozorovatele“. Pokusem o kompromis mezi objektivismem a subjektivismem je definovat krásu jako intersubjektivní, skupinový jev. Věda se pak pokouší i za pomoci počítačových modelů vytvořit typickou (průměrnou) krásu (například obličeje), výsledky ale někdy budí rozpaky, taková krása bývá někdy označována za "nápadně nezajímavou" či "nedráždivou" - s tím souvisí prastaré téma umělců, že k dokonalosti krásy patří její jistá narušenost.
 
V dějinách vzniklo několik přístupů ke kráse. Klasické koncepce (jež našly svůj vrchol v [[Renesance|renesanci]]) ji dávají do souvislosti s [[Harmonie|harmonií]] a [[Symetrie|symetrií]], tedy definují krásu ve vztahu mezi krásným objektem jako celkem a jeho částmi: části by měly stát ve správném poměru k sobě navzájem (např. [[zlatý řez]]) a vytvářet tak integrovaný harmonický celek. [[Hédonismus|Hédonistické]] koncepce vidí nezbytnou souvislost mezi krásou a potěšením - krásný předmět by měl vyvolat nějakou [[Senzualismus|senzuální]], slastnou odezvu v [[Organismus|organismu]]. Jiné koncepce definují krásu předmětu jeho hodnotou, funkcí nebo tím, zda v nás je schopen vyvolat láskyplný přístup. 
 
Krása je ovšem také sociálním jevem (vztahování se společnosti ke vzhledu, zejména lidí), a ten pak studují [[sociologie]], [[antropologie]], [[kulturální studia]] či jiné [[Společenské vědy|humanitní a sociální vědy]] (zvláštní zájem mají [[feminismus]] a [[genderová studia]]). Dobové ideály krásy a snaha se jim přizpůsobit mohou u některých lidí vést k psychickým či zdravotním problémům. [[Diskriminace]] na základě vzhledu bývá nazývána lookismus nebo atrakcionismus.
 
== Odkazy ==
Neregistrovaný uživatel