S’-ma Čchien: Porovnání verzí

Přidáno 2 690 bajtů ,  před 3 měsíci
+Dopis Ren Anovi, reference, drobnosti
m (ČJ za použití AWB)
(+Dopis Ren Anovi, reference, drobnosti)
== Život ==
=== Předkové, raná léta ===
S’-ma Čchien pocházel z&nbsp;rodu tradičně se věnujícího historii a vědám. Ve své autobiografii uvedl, že hodnost dvorského historika zaujímal jeden jeho předek už za vlády [[Dynastie Čou|čouského]] [[Süan-wang]]a (vládl 827–782&nbsp;př.&nbsp;n.&nbsp;l.).<ref name="krjukov 16"/> Je proto možné, že mezi historiky s&nbsp;příjmením S’-ma připomínanými v&nbsp;nápisech na bronzových obřadních nádobách 8. a 7.&nbsp;století př.&nbsp;n.&nbsp;l. jsou i&nbsp;předci S’-ma Čchiena. V&nbsp;7.&nbsp;století př.&nbsp;n.&nbsp;l. S’-ma Čchienovi předkové přesídlili do státu [[Království Ťin|Ťin]], k&nbsp;historii se vrátil až po několika staletích jeho otec [[S’-ma Tchan]],<ref name="krjukov 16"/> přední učenec své doby.<ref name="seeraa"/> Roku 140&nbsp;př.&nbsp;n.&nbsp;l.,<ref name="krjukov 17">Krjukov, s. 17.</ref> za vlády chanského císaře [[Wu-ti (Chan)|Wu-tiho]], byl jmenován dvorským písařem ({{Cizojazyčně|zh|太史令}}, ''tchaj-š’ ling''){{#tag:ref|Do evropských jazyků překládáno i&nbsp;jako dvorský astrolog, historik, archivář či vrchní úředník, v&nbsp;závislosti na tom, jakou stránku jeho povinností překladatelé zdůrazňují.<ref name="lomová 39"/>|group=pozn.}} V&nbsp;této funkci měl na starosti „záležitosti Nebes“, to jest stanovení kalendáře, určování příznivých a nepříznivých dnů pro obřady a státní úkony, vedení záznamů o&nbsp;znameních. Také vedl zkoušky úředníků, dozíral na výuku na [[Kuo-c’-ťien|dvorské akademii ''tchaj-süe'']] a patrně vedl i&nbsp;císařskou knihovnu.<ref name="lomová 39"/>
 
S’-ma Tchanův syn S’-ma Čchien se narodil v&nbsp;místě Lung-men („Dračí vrata“) v okrese Sia-jang (dnešní okres [[Chan-čcheng]] v&nbsp;prefektuře [[Wej-nan]] v&nbsp;provincii [[Šen-si]])<ref name="theobald sima qian"/><ref name="kroll sima cjan"/> nejspíše roku 145&nbsp;př.&nbsp;n.&nbsp;l.{{#tag:ref|S’-ma Čchien datum svého narození nezmiňuje, raní komentátoři uvádějí roky 135 ([[S’-ma Čeng]]) a 145 ([[Čan Šou-ťie]]) př.&nbsp;n.&nbsp;l., diskuze se vede v zásadě o těchto dvou datech, byť japonští a čínští historikové navrhují i roky 129, 150 a 163&nbsp;př.&nbsp;n.&nbsp;l. K roku 135&nbsp;př.&nbsp;n.&nbsp;l. se v úvodní stati u Vjatkinova překladu ''Zápisků historika'' přiklání ruský historik [[Michail Vasiljevič Krjukov|Michail Krjukov]];<ref name="krjukov 18 19">Krjukov, s. 18–19.</ref> nejběžněji je však uváděn rok 145&nbsp;př.&nbsp;n.&nbsp;l., kterého se drží i [[Olga Lomová]] v úvodní studii svého výboru ze ''Zápisků''.<ref name="lomová 23">Lomová, s. 23.</ref>|group=pozn.}} Už v&nbsp;deseti letech znal klasickou literaturu, později studoval u&nbsp;předních učenců [[Kchung An-kuo]]a a [[Tung Čung-šu]]a.<ref name="ye 300"/> Ve dvaceti letech se vypravil na cestu po Číně, při které poznal zemi od řeky [[Jang-c’-ťiang]] po [[Šan-tung]]. Vyrazil z&nbsp;[[Si-an|Čchang-anu]] nejdříve do [[Luo-jang]]u, pak na horní tok řeky [[Siang-ťiang]], kde na hoře Ťiou-i-šan měl být pohřben legendární vládce [[Šun (vládce)|Šun]]. Odtud po řece dorazil do [[Čchang-ša]], u&nbsp;vod řeky [[Mi-luo-ťiang]] vzpomenul smrti básníka [[Čchü Jüan]]a. Poté v&nbsp;dnešním [[Če-ťiang]]u navštívil horu Kuej-ťi-šan. Pak vyrazil severním směrem do oblastí starých států [[Čchi (stát)|Čchi]] a [[Lu (stát)|Lu]], kde v&nbsp;[[Čchü-fu]] v&nbsp;[[Konfucius|Konfuciově]] chrámu uchovávali jeho oděv, vůz a obřadní náčiní. Zpět do metropole cestoval přes Pcheng-čcheng (dnes [[Sü-čou]]), rodiště [[Kao-cu (Chan)|Liou Panga]], zakladatele [[dynastie Chan]], kde vyzpovídal místní pamětníky. Délka cesty dosáhla 3–4 tisíc kilometrů a trvat mohla 3–4 roky.<ref name="krjukov 20 21">Krjukov, s. 20–21.</ref> Na cestách nasbíral množství materiálu pro připravované dějiny.
 
=== Eunuch ===
Roku 99 př.&nbsp;n.&nbsp;l. se S’-ma Čchien zapletl do případu generála [[Li Ling]]aLinga, obviněného ze zodpovědnosti za neúspěch tažení proti Siungnuům.<ref name="ye 300"/><ref name="krjukov 25">Krjukov, s. 25.</ref> Generála se zastal, což mu vyneslo hněv panovníka, a následující rok<ref name="nienhauser 468"/> i uvěznění a obvinění ze zločinu pomluvy císaře, který byl trestán smrtí.<ref name="durrant 722"/> Podle tehdejších zákonů se mohl z&nbsp;nejvyššího trestu vykoupit, nebo se nechat [[Kastrace|vykastrovat]]. Na výkup neměl prostředky, a muž jeho postavení proto zpravidla v&nbsp;takové situaci volil [[Sebevražda|sebevraždu]], ale tím by zmařil přání otce (i&nbsp;vlastní) dokončit ''Zápisky'', proto si vybral kastraci.<ref name="durrant 722"/> Trest byl vykonán roku 97&nbsp;př.&nbsp;n.&nbsp;l.<ref name="lomová 41"/> Z&nbsp;vězení ho propustili nejspíše při všeobecné [[Amnestie|amnestii]] roku 96&nbsp;př.&nbsp;n.&nbsp;l.<ref name="krjukov 27">Krjukov, s. 27.</ref> Poté se zařadil mezi [[Eunuchové v Číně|palácové eunuchy]] ve funkci vrchního tajemníka (''čung-šu-ling'') ve [[Ústřední sekretariát|vnitřním sekretariátu ''čung-šu'']].<ref name="lomová 41"/>{{#tag:ref|Krjukov jeho úřad nazývá strážce císařské pečeti.<ref name="krjukov 27"/>|group=pozn.}} Upnul se na dokončení ''Zápisků'', k cíli, jenž mu umožnil vyrovnat se s&nbsp;ponížením, kterého se mu dostalo. Své dílo dopsal do roku 93 nebo 91&nbsp;př.&nbsp;n.&nbsp;l.<ref name="lomová 41">Lomová, s. 41.</ref> Kromě ''Zápisků'' zmiňují ''[[Chan-šu]]'', dějiny dynastie Chan sepsané počátkem 2.&nbsp;století, také osm S’-ma Čchienových popisných básní ''fu'' ({{Cizojazyčně|zh|賦}}).<ref name="durrant 722"/> Za základní kámen čínské [[Próza|prózy]] je dnes považován jeho ''Dopis Ren Anovi'', který pojednává o jeho utrpení během aféry Li Ling i o psaní ''Zápisků''. Obsahuje často citovanou větu „Je jen jedna smrt. Pro některé je těžká jako hora Tchaj-šan, pro jiné je lehká jako husí peří. Rozdíl je jen v tom, k čemu smrt používají.“ Tento citát se stal jedním z nejznámějších v celé čínské literatuře.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Knechtges
| jméno = David R.
| titul = "Key Words," Authorial Intent, and Interpretation: Sima Qian's Letter to Ren An
| periodikum = Chinese Literature: Essays, Articles, Reviews (CLEAR)
| datum vydání = 2008
| ročník = 30
| strany = 75–84
| issn = 0161-9705
| url = https://www.jstor.org/stable/25478424
| datum přístupu = 2021-10-03
}}</ref><ref>{{Citace periodika
| příjmení = Schwermann
| jméno = Christian
| titul = Stephen Durrant, Wai-yee Li, Michael Nylan and Hansvan Ess. The Letter to Ren An and Sima Qian’s Legacy.
| periodikum = The American Historical Review
| datum vydání = 2017-10-01
| ročník = 122
| číslo = 4
| strany = 1194–1195
| issn = 0002-8762
| doi = 10.1093/ahr/122.4.1194
| url = http://dx.doi.org/10.1093/ahr/122.4.1194
| datum přístupu = 2021-10-03
}}</ref>
 
O&nbsp;závěru jeho života není mnoho známo, zemřel snad roku 86&nbsp;př.&nbsp;n.&nbsp;l.<ref name="lomová 23"/>, zvažována jsou ale i&nbsp;jiná data: kolem roku 90&nbsp;př.&nbsp;n.&nbsp;l.,<ref name="ye 300"/> v&nbsp;letech 86/85&nbsp;př.&nbsp;n.&nbsp;l. nebo až roku 78&nbsp;př.&nbsp;n.&nbsp;l.<ref name="durrant 722"/> nejopatrnější historikové považují rok jeho smrti za nezjistitelný.<ref name="lomová 23"/>
== ''Zápisky historika'' ==
[[Soubor:Records of the Grand Historian.jpg|alt=Stránka knihy se sloupci textu v&nbsp;čínských znacích|náhled|První stránka 2. kapitoly („Dynastie [[Sia]]“) ''Zápisků historika'']]
Nejdůležitějším dílem S’-ma Čchiena jsou ''[[Zápisky historika]]'', neboli ''Kniha vrchních písařů'' (pod tímto názvem roku 2012 vyšel v&nbsp;nakladatelství Karolinum obsáhlý výbor v&nbsp;překladu [[Olga Lomová|Olgy Lomové]]).<ref name="Lomova"/> Jeho novátorská historická práce překonala úroveň tradičních čínských dynastických kronik. Kroniky ve stručných zápisech zachycovaly události u&nbsp;dvora toho kterého státu. S’-ma Čchien naproti tomu popisuje [[Dějiny Číny|dějiny čínských států a říší]] i&nbsp;okolních národů po dobu dvou tisíciletí&nbsp;– od mytických dob po jeho současnost.<ref name="krjukov 15">Krjukov, s. 15.</ref> O&nbsp;posledním století, vládě [[dynastie Chan]], měl nejvíce informací, a tak je mu věnována polovina ''Zápisků''.<ref name="ye 301">Ye, s. 301.</ref>
 
Ve svém díle se S’-ma Čchien snažil se pochopit „cestu Nebes“, logiku vzestupu a úpadku států a dynastií a objasnit principy života v&nbsp;Podnebesí. Vzhledem ke svým neblahým zkušenostem s&nbsp;poměry u&nbsp;císařského dvora je v&nbsp;''Zápiscích'' otevřený a kritický, především k&nbsp;císaři Wu-timu.<ref name="ye 301"/>
 
Zápisky historika sestávají ze 130 kapitol, mají přes půl miliónu [[Čínské znaky|znaků čínského písma]].<ref name="krjukov 15"/> Kompozičně jsou složitým dílem, rozděleným na části uspořádané chronologicky i&nbsp;tematicky. Sestávají z&nbsp;pěti oddílů: nejdříve je vve&nbsp;12 kapitolách „Kořenů a počátků“ podán přehled dvouapůldvou a půl tisíciletí čínských dějin od [[Žlutý císař|Žlutého císaře]] po současnost autorů; klíčové události jsou znovu shrnuty v&nbsp;10 kapitolách chronologicky uspořádaných „Tabulek“;<ref name="lomová 64 66"/> následuje 8 kapitol „Pojednání“ rozebírajících témata podle autorů významná pro správnou vládu&nbsp;– hudbu, obřady, kalendář, věštění a hospodářství; 30 kapitol „Dědičných rodů“ rekapituluje čínskou historii tentokrát z&nbsp;pohledu regionů, zahrnují i&nbsp;životopis Konfucia a některých významných císařských pomocníků a rádců; a konečně 70 kapitol „Příběhů“ obsahuje biografie významných osobností. Zpravidla se v kapitole autor věnuje jednomu či dvěma hrdinům, několik kapitol jsou však kolektivní životopisy několika osob spojených povoláním či postavením a mezi „Příběhy“ jsou zahrnuty jsou i&nbsp;historie nečínských států a národů sousedících s&nbsp;říší Chan. Poslední kapitola „Příběhů“ je věnována S’-ma Čchienovu rodu a samotným Zápiskům.<ref name="lomová 64 66">Lomová, s. 64–66.</ref><ref>{{Citace periodika
| příjmení = Allen
| jméno = Joseph Roe
| titul = An Introductory Study of Narrative Structure in the Shi ji
| periodikum = Chinese Literature: Essays, Articles, Reviews (CLEAR)
| datum vydání = 1981
| ročník = 3
| číslo = 1
| strany = 31–66
| issn = 0161-9705
| doi = 10.2307/495336
| url = https://www.jstor.org/stable/495336
| datum přístupu = 2021-10-03
}}</ref>
 
''Zápisky historika'' byly soukromým dílem, nikoliv oficiální prací, což autorovi umožnilo využít méně formální sloh. Pro výstižné charakteristiky postav, neochvějnou snahu o&nbsp;pravdivost díla, kritické hodnocení vlád a císařů, jednoduchý a současně živý jazyk, se dílo stalo literárním vzorem pro historiky i&nbsp;spisovatele následujících staletí. Autory pozdějších dějin dynastií byla kromě jazyka a stylu přejímána i&nbsp;jeho struktura.<ref name="ye 306">Ye, s. 306.</ref>
 
Kniha měla obrovský vliv na čínskou kulturu. Zavedla některé pojmy, jimiž Číňané začaly strukturovat své dějiny a dějiny svého myšlení - například pojem [[taoismus]], do té doby neznámý, který takto oddělil učení [[Lao-c’|Lao-c']] od hlavního proudu čínského myšlení. Dalším takovým pojmem je [[legismus]], jímž byla jistá tradice rovněž vyňata z hlavního [[Konfucianismus|konfuciánského]] proudu a osamostatněna. Řadu těchto pojmů vymyslel již S’-ma Tchan.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Smith
| jméno = Kidder
| příjmení2 = Tan
| jméno2 = Sima
| titul = Sima Tan and the Invention of Daoism, "Legalism," "et cetera"
| periodikum = The Journal of Asian Studies
| datum vydání = 2003
| ročník = 62
| číslo = 1
| strany = 129–156
| issn = 0021-9118
| doi = 10.2307/3096138
| url = https://www.jstor.org/stable/3096138
| datum přístupu = 2021-10-03
}}</ref>
 
=== Překlady ''Zápisků historika'' ===
Neregistrovaný uživatel