Karel Václavů: Porovnání verzí

| datum úmrtí = {{datum úmrtí a věk|2009|0|0|1919|30|10}}

Byl synem domkáře, člena Sociálnědemokratické strany. Jeho rodina žila na venkově a od dětství tedy viděl, jak žijí a tvrdě pracují chudí lidé. A nejspíš právě proto ho již v mládí zaujala myšlenka, se kterou přišla komunistická strana. V roce 1935 byl činný ve Svazu mladých a v roce 1936 se stal členem KSČ. V říjnu 1938 se přestěhoval od rodičů do Plzně. Pracoval už tehdy v ilegalitě. Rozdával letáky a pomáhal s vydáváním časopisu Dělníci. V listopadu roku 1938 se opět přestěhoval, ale tentokrát do Benešova. Tam pracoval jako dílovedoucí v mlékárenském družstvu. V Benešově navázal styk se členy strany se soudruhy Hnojským a Oliveriusem, se kterými začali budovat ilegální organizaci. V té době vznikla i skupina mladých komsomolců. Po příchodu Němců byl soudruh Hnojský zatčen a za krátký čas i ostatní členové skupiny mladých. Začátkem roku 1939 získal Karel Václavů spojení do Prahy přes Františka Škrdlanta, který byl instruktor ÚV. Gestapo hledalo spojení na ústředí, o kterém se dozvědělo díky vedoucímu mladých soudruhu Hejtmánkovi, který o ústředí věděl od soudruha Hnojského. Soudruha Hnojského přivezli z lágru a krátce na to nejspíše shodou okolností, zatkli právě i Karla Václavů. Byl vězněn v Benešově a následně převezen na Pankrác. Nakonec byl v Drážďanech v roce 1940 pro nedostatek důkazů propuštěn. Vrátil se do Plzně, kde pracoval v ZKD (Západočeské konzumní družstvo). V Plzni se účastnil různých ilegálních činností. Navazoval spojení mezi soudruhy, účastnil se budování ilegálních organizací a organizoval ubytování instruktorů ÚV KSČ. V roce 1941 došlo k velkému zatýkání, při kterém byl zatčen i jeho bratr Antonín. Karla Václavů zatkli 16. 1.ledna 1942. Byl vězněn a vyslýchán na gestapu v Plzni. Následně na Borech a poté znova v Drážďanech, kde byl tentokrát na čtyři a půl roku odsouzen. Poté byl vězněn v Zemské trestnici Valdheim (měl číslo 1055/21 Z). Za nějaký čas byl převezen na Ausenkomando do Zeitheimu a skončil v Nossenu. Tam byl osvobozen Rudou armádou.