Bydhošťský vodní uzel: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m textové opravy značka: editace z Vizuálního editoru |
m textové opravy značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 163:
BWW také protínají národní turistické trasy pro kanoistiku a vodní dopravu:
* Stezka Brda – 233 km; jedna z nejkrásnějších kanoistických tras v Polsku, vedoucí nárazníkovou zónou Národního parku Bory Tucholskie, četnými jezery a lagunou Koronowskou
* Vodní cesta Visla–Odra – 294 km; z Bydhoště do Kostrzyně nad Odrou, vedoucí mimo jiné přes národní park Warta Mouth, trasa spojuje Bydhošť s vodní cestou Odra a s přilehlými městy Štětín, Vratislav, včetně vodních cest západní Evropy
* Velká vodní cesta Velkopolska – 688 km; kruhová cesta Wielkopolska, která vede částečně podél silnice Vistula–Odra a Górnonotecki kanál přes jezero Gopło a na Ślesiński kanál na Wartě, spojuje Bydhošť, Konin, Poznaň a Gorzów Wlkp.
* Toruňská smyčka – 487 km; (kánoe) stezka podél Visly, Nogat, Jagellonského kanálu přes Elbląg River, Elbląg kanál a Drwęca. Spojuje města Bydgoszcz, Elbląg, Ostróda a Toruň
* Kujawská smyčka – 269 km; okružní stezka v oblasti Kujawy, která vede podél kanálů Bydhošťského a Górnonoteckého, přes Noteć, Bachorze, Zglowiączka, stejně jako Visla a Brda; spojuje Bydgoszcz, Kruszwica, Włocławek a Toruň.
* Noteć horní stopa (kánoe) – stezka vedoucí přes Noteć sekci Nakła; umožňuje turistický průzkum četných jezer Kujawy a Pałuki; z Bydhoště se můžeme dostat na stezku přes Górnonotecký kanál,
Řádek 183:
== Loděnice ==
Souběžně s rozvojem vodní dopravy vznikaly v Bydhošti i loděnice. První říční loděnice v Bydhošti byla založena v roce 1865 z iniciativy bratrů Teodora a Adolfa Wulffa. Loděnice se nacházela na dolní Brdě. Byla v ní postavena celá řada lodí, např. dvě velké salonní lodě a celá řada bagrů, které byly exportovány do řady měst. Loděnice však v roce 1875 přestala existovat. V témže roce vznikla další říční loděnice Leopolda Zobela, který předtím začínal skromnou zámečnickou dílnou. Loděnice se záhy rozrostla a bylo zde zaměstnáno několik stovek lidí. Od roku 1885 zde bylo vyrobeno 12 říčních parníků s různým pohonem (boční kolo, zadní kolo, šroubové parníky). Továrna se zhroutila smrtí majitele v roce 1912. Význačnou roli hrála také loděnice firmy Lloyd Bydgoski, která byla založena v roce 1887. Toto byla továrna se širokým výrobním sortimentem. Na straně u vodního toku vznikla postupně loděnice, kde se stavěly parníky a různé typy říčních lodí, dřevěné, ocelové i kombinované (dřevěné dno, ocelové boky). Byla zde např. opravována také plovoucí kolejová vozidla. V roce 1908 byl zde např. postaven dvoušnekový parník „Słowacki“, který se plavil po kanálu Bydhošť a Górnonoteckém. Výroba lodí v Bydhošti ještě více podtrhla význam BWW a vše co s tím bylo spojeno.
V roce 1891 společnost Bydgoszcz Tug Shipping Society otevřela v Bydhošti továrnu na stroje a loděnici v Zimnych Wodach. Tato továrna na stroje mimo jiné vyráběla také parní kotle, jeřáby, různé ocelové konstrukce a tažné řetězy. Vlajkovým produktem továrny byla lihovarnická zařízení, kterých bylo do roku 1918 prodáno závodům v Německu a v zahraničí více než tisíc. V roce 1892 byla otevřena parní cihelna a pila v Czersk Polski, která na začátku dvacátého století zpracovala 30 tis. m³ dřeva. Druhá, větší pila (55 000 m³ dřeva) patřící společnosti se nacházela v Siernieczku a byla postavena v roce 1899. Obě pily měly železniční vlečky. Další závod náležející k přepravní společnosti byl parní lihovar v Czersk Polski. Společnost měla také zemědělské farmy, jednu v Siernieczku, dvě v Zimnych Wodach a ústřední farmu ve Ściersku.
| |||