Kronos: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m editace uživatele 2A02:8308:A003:8700:9473:EF6C:93EE:5BC9 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je OJJ
značka: rychlé vrácení zpět
Ambroise (diskuse | příspěvky)
Úprava informací, formulace, času atd. Pelasgický mýtus/verze nebyla nejběžnější a nejpopulárnější ani ve starověku, tak není důvod ji uvádět jako první/hlavní (že byl Kronos synem Ofiona byla verze jen u jednoho jediného ne/řeckého kmene Pelasgů) a dnes není ani úplně jasná nebo celistvá. Verzí bylo ostatně několik (nejen zde)... Jinak by to chtělo některé informace ozdrojovat a něco působí spíš jako subjektivní názory/úhly pohledu.
Řádek 3:
''Kronos by neměl být zaměňován s [[Chronos|Chronem]], personifikací času. Pro francouzskou deathmetalovou kapelu viz [[Kronos (francouzská hudební skupina)]].''
 
'''Kronos''' ([[Řečtina|starořecky]] Κρόνος, Krónos) je v nejrozšířenější verzi [[Řecká mytologie|řecké mytologii]] podlenejmladším Pelasgickéhosynem mýtuřeckých o stvoření světa synbohů [[EurynoméUranos|Urana]] a hada [[OfiónGaia|Gaie]]a. Spolu s [[Rheia|Rheiou]] je jako každý z [[Titáni|Titánů]] přidělen jedné z hvězdných mocností, v jeho případě to je [[Saturn (bůh)|Saturn]]. Podle Homérského mýtu o stvoření světa je nejmladším synem řeckých bohů [[Uranos|Urana]] a [[Gaia|Gaie]]. V římské mytologii se nazývá '''[[Saturn (bůh)|Saturn]]''' ([[latina|latinsky]] Saturnus).
 
Podle Pelasgického mýtu o stvoření světa je synem [[Eurynomé]] a [[Ofión]]a.
Jeho název byl v antické lidové etymologii již velmi brzy ztotožněn s bohem času Chronem, což je ale etymologicky nesprávné.<ref>http://www.waggish.org/2013/father-time-chronos-and-kronos/ {{en}}</ref> Zpočátku se jednalo o dva různé bohy, kteří pak v mnoha podáních spolu splynuli. Otázka správného původu slova je sporná, snad je odvozeno od slova ''kraino''.{{doplňte zdroj}} Pravděpodobnější ale je, že název má předřecký původ a podobně také Kronův kult byl převzat z předřecké [[tradice]]. Jediný artefakt který ho dokáže zabít je Diův meč.
 
Jeho název byl v antické lidové etymologii již velmi brzy ztotožněn s bohem času Chronem, což je ale etymologicky nesprávné.<ref>http://www.waggish.org/2013/father-time-chronos-and-kronos/ {{en}}</ref> Zpočátku se jednalo o dva různé bohy, kteří pak v mnoha podáních spolu splynuli. Otázka správného původu slova je sporná, snad je odvozeno od slova ''kraino''.{{doplňte zdroj}} Pravděpodobnější ale je, že název má předřecký původ a podobně také Kronův kult byl převzat z předřecké [[tradice]]. Jediný artefakt který ho dokáže zabít je Diův meč.
 
== V řecké mytologii a raných mýtech ==
Gaia se stala manželkou Úrana, když ovládl svět a zplodili dvanáct potomků, [[Titáni|Titánů]], jménem [[Okeanos|Ókeanos]], [[Koios]], [[Kríos]], [[Hyperion (mytologie)|Hyperíón]], [[Iapetos|Íapetos]] a Kronos a Titánky jménem [[Theia]], [[Rheia]], [[Mnémosyné]], [[Foibé]], [[Themis]] a [[Téthys]].
 
Úranus své potomky nenáviděl a své další potomky [[Hekatoncheirové|Hekatoncheiry]] dokonce svrhl do [[Tartaros|Tartaru]]. Za to jejich matka Gaia své děti vyzývala, aby otce vlády zbavili, ale jediný Kronos jí vyhověl. Gaia ho vyzbrojila srpem z pazourku a Kronos tímto srpem ve spánku svého otce zbavil [[mužský penis|mužnosti]], prohlásil se za vládce světa a své sourozence přiměl, aby mu sloužili. Z krve, která kapala ze zmrzačeného Úrana na zem se po spojení s Gaiou zrodili obři [[Giganti]] a (podle některých autorů) bohyně pomsty [[Erínye]]. Posledním Úranovým potomkem byla podle [[Hésiodos|Hésioda]] bohyně lásky [[Afrodita|Afrodíté]], zrozená z pěny oplodněné do moře hozeným Uranovým mužstvím. Jiné verze však uvádí, že Afrodité je dcerou Dia.
 
VPodle jinépelasgické verzi tohoto mýtuverze nesvrhl Kronos Úrana, ale velikého hada [[Ofión]]a. Následně pak osvobodil svět z otroctví a jistý čas mu spravedlivě vládl.
 
Po svržení Úrana se Kronos stal vládcem veškerenstva. Znovu uvěznil Hekatoncheiry a nechal je hlídat žalářnicí jménem [[Kampé]]. Manželkou muse bylastala jeho sestra [[Rheia]]. Jeho dětmi bylyjsou bohové [[Hestiá]], [[Démétér]], [[Héra]], [[Hádés]], [[Poseidón]], které všechny spolknul z obavy, aby se historie neopakovala a jeho vlastní děti ho v budoucnosti nezbavily vlády.
Nejmladší [[Zeus]] Kronově hrozbě unikl díky Rheině lsti. Před Diovým narozením odešla na ostrov [[Kréta|Krétu]], tajně porodila v hluboké jeskyni hory [[Dikti|Dikté]] a Kronovi místo novorozence dala kámen zabalený v plenách. Totéž se podle některých pověstí stalo i s Poseidónem, kdy však Kronovi místo dítěte bylo podstrčeno hříbě. Většinou se však uvádí, že Poseidón byl spolknut podobně jako jeho sourozenci.
Řádek 20 ⟶ 22:
Dia se ujaly [[nymfy]] [[Adrásteia (mytologie)|Adrásteia]] a [[Ídaia]], krmily ho medem a mlékem božské kozy [[Amaltheia (mytologie)|Amaltheie]]. Na stráži stáli [[Kúréti]], horští démoni. Ti měli za úkol působit údery svých mečů do štítů při pláči malého Dia takový hluk, aby ho Kronos nemohl zaslechnout. Podle jiné pověsti ho nymfa [[Adamanthea]] uložila do zlaté kolébky, kterou pak zavěsila na strom, aby ho Kronos nemohl nalézt ani na nebi, ani na zemi, ani na moři. Jiná verze pověsti tvrdí, že Zeus byl vychováván svou babičkou Gaiou.
 
Když Zeus dospěl, pomstil se otci. Na radu [[Titáni|Titánky]] [[Métis]] a s pomocí bohynějeho matky [[Rheia|Rhei]] se stal Kronovým číšníkem. Pak podle Métidiny rady smíchal medový nápoj s dávidlem a to mu podal. Pak už Kronos zvrátil všechny Diovy bratry a sestry, sourozenci se spojili a dali se do boje. Zeus osvobodil [[Hekatoncheirové|Hekatoncheiry]], získal na svou stranu [[Kyklop|Kyklópy]] i některé [[Titáni|Titány]] a po desetiletém lítém boji Krona přemohl a svrhl ho do [[Tartaros|Tartaru]] spolu s ostatními, kteří byli na Kronově straně.
 
Tak skončila Kronova vláda. Některé verze uvádějí, že se Kronos před pádem do Tartaru zachránil a žil pod jménem [[Saturn (bůh)|Saturnus]] v [[Itálie|Itálii]]. Začala vláda nejvyššího boha [[Zeus|Dia]], která vytrvala až do konce světa řeckých mýtů.
 
O dřívějších verzích o Kronovi, z dob než zlidovělo uctívání Dia, se myslí, že mají souvislost se [[Semité|semitským]] božstvem [[Baal|Ba`al Hammon]]. Původ mýtu o Kronovi pojídajícím své děti pochází z nejranějších forem náboženství, kdy jako Ba`al Hammon byl někdy uctíván [[Moloch (bůh)|Moloch]], kterému byly přinášeny dětské oběti, které shořely uvnitř sochy Ba`al Hammona.
Řádek 35 ⟶ 37:
 
== V římské mytologii a pozdější kultuře ==
Zatímco Řekové považovali Krona za představitele nepořádku a chaosu a věřili, že olympští bohové na svět přinesli období míru a pořádku poté, co se zmocnili vlády na zlomyslných Titánech, měli Římané na prvotní bohyTitány příznivější pohled. Ačkoli římský bůh Saturn byl sloučen s Kronem, měli Římané Saturna radějive větší oblibě, než Řekové Krona. Zatímco Řeky byl Kronos považován za krutékrutého a bouřlivébouřlivého božstvotitána, jeho živelnost se stala u Římanů víceméně neškodná a začal být spojován se zlatým věkem a posléze i s „lidským časem“, kalendářem, ročními obdobími, přičemž byl odlišován od vlastního ztělesnění času – Chrona. Zatímco Řekové Krona převážně opomíjeli, považujíce ho za pouhý mezistupeň mezi Úranem a Diem, v Římském náboženství a mytologii zastával důležitější úlohu; [[Saturnálie]] byly slavnosti vyhrazené k jeho poctě a v raném římském království také víme o nejméně jednom chrámu zasvěceném Saturnovi.
 
Je důležité si uvědomit, že mnohá starověká města žila v klasických dobách v izolaci, a tak mnohé mýty a pověsti byly rozvíjený a přizpůsobovány pro danou oblast. Teprve rozvoj technologie dovolil provádět kulturní výměnu mezi lidmi a podporoval tím tvorbu jednotného pohledu na vesmír. Také by se slušelo poznamenat, že takový vývoj se neomezuje pouze na řecko-římskou kulturu. Historické dokumenty ukazují, že se to týkalo hlavně citově zabarveného náboženství.