Mirów (hrad): Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Stylistická korektura.
Jiriskaloud (diskuse | příspěvky)
m textové úpravy
Řádek 3:
| typ = zřícenina
}}
'''Mirów''' je zřícenina [[hrad]]u u stejnojmenné vesnice, která se nachází v [[Krakovsko-čenstochovská jura|Krakovsko-čenstochovské vysočině]]. Je součástí systému tzv. [[Orlí hnízda (Polsko)|Orlích hnízd]], která byla stavěna jako obrana proti západním sousedům. První zmínky o hradu pochází z roku 1399. Stavba je příkladem středověkého opevněného hradu upraveného později pro obytné účely. Původně byla plocha hradu cca 270  m², ale po rozšíření provedeném pozdějšími vlastníky se budova rozrostla až na 1  200  m².
 
== Historie ==
Hrad v Mirówě byl postaven v dobách [[Kazimír III. Veliký|Kazimíra Velikého]] kolem poloviny čtrnáctého století u vesnice Mirów. Historici se domnívají, že na tomto místě stály původně dřevěné budovy. Na počátku byla tvrz tvořena kamennou strážní věží podřízenou nedalekému [[Bobolice (hrad)|hradu v Bobolicích]], který byl spolu s ní součástí obranného systému známého dnes jako Orlí hnízda. Tato strážní věž patřila šlechtické rodině Lisů, která vlastnila také nedaleký hrad v Koziegłowech. Ti jako první zahájili rozšiřování opevnění do podoby rytířského hradu. V roce 1378 hrad dostal od Ludvíka Węgierského jako léno Władysław Opolczyk, ale pro vedení nepřátelské politiky vůči Polsku mu jej král [[Vladislav II. Jagello]] v roce 1396 odebral.
 
Jednu z prvních zmínek o hradu zaznamenává Sassin, který byl v letech 1401–1405 prvním mirówským [[Purkrabí|purkrabím]]. Ten spravoval hrad jménem majitele – kastelána z Nowého Sącze, Krystyna z Kozichgłów. VSoudní rocedokumenty 1416v soudníroce dokumenty1416 zmiňují dalšího purkrabího hradu, který měl spor s farářem ze Zrębic. V roce 1424 převedl Vladislav II. Jagello svou vesnici Mirów s dalšími vesnicemi na Krystyna na základě jeho žádosti. Později, v polovině 15. století, se hrad v Mirówě dostal do rukou dalších rytířských rodin. V roce 1442 koupil panství Mirów Piotr z Bnin a zahájil zvětšování hradu. Pokračovali v něm další majitelé (Myszkowští erbu Jastrzębiec), jižkteří hrad zakoupili v roce 1489 a kteří sem přesunuli své rodinné sídlo. Během jejichtéto doby byl hrad zvýšen a byla postavena také obytná věž. Omezené možnosti rozšíření však znamenaly, že se Myszkowští později přestěhovali na nové, pohodlnější místo a hrad přešel do rukou Piotra Korycińského a poté rodiny Męcińských.
 
Zámek v Mirówě hodně utrpěl během švédského období, kdy byla zničena velká část hradeb. Přes rekonstrukční práce majitelů hrad pomalu chátral a v roce 1787 byl definitivně opuštěn. Pevnost se pak stala zdrojem stavebního kamene pro místní obyvatele, což urychlilo její devastaci. Hradhradu, ten již neměl střechy a stěny byly na mnoha místech zhroucené. V 19. století byl hrad poprvé inventarizován. V roce 1934 se však jižní zeď hradu zřítila.
 
== Poválečné období ==
Hrad se nachází na území malé stejnojmenné obce, ve které nyní žije okolo 159 obyvatel. Současným majitelem hradu je rodina Laseckých, která v roce 2006 zahájila záchranné práce na této památce zahájila záchranné práce. Na žádost zástupců rodiny, senátora Jarosława W. Laseckého a jeho bratra Dariusze Laseckého, byla zpracována řada studií, na jejichž základě byla realizována optimální metoda zajištění ruin. PráceTyto práce probíhají pod dohledem odborníků.
 
V současné době není možné interiér hradu navštívit., Areálareál musel být oplocen kvůli hrozbě, kterou představoval pro turisty oplocen. Hrad v Mirówě bude zpřístupněn a plánujePlánuje se také částečná rekonstrukce zhroucených zdí. Hrad bude po probíhajících úpravách zpřístupněn. V zabezpečených a upravených místnostech bude umístěno turistické informační centrum a muzeum.
 
== Galerie ==