Lise Meitnerová: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m prohození šablon; kosmetické úpravy |
m Čárka, mezery značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 40:
| datum_vydání = 2012-02-15
| datum_přístupu = 2018-01-21}}</ref>
Své původní jméno Elise si již v mládí zkrátila na Lise. Rodina patřila k vyššímu měšťanskému stavu, její otec Dr. Philipp Meitner byl advokátem. Rodiče vychovávali malou Lisu jako protestantku, což nebylo v tehdejší době nic výjimečného. Sama Lise pak v roce 1908 opustila židovskou obec a nechala se v roce 1908 pokřtít jako protestantka. Již od mala se zajímala o přírodní děje a toto nadšení v ní vzbudilo touhu studovat. Tehdejší společnost byla ale ke studiu žen uzavřena. Díky podpoře svých liberálních rodičů složila formu externí maturitní zkoušky, což jí dalo možnost studovat na
Roku 1923 objevila neradioaktivní zářivý přechod známý jako [[Augerův jev]]; jev byl nazván podle francouzského fyzika [[Pierre Auger|Pierra Augera]], který jej nezávisle na nich objevil o dva roky později.
Řádek 48:
V roce 1944 obdržel Hahn za objev štěpení uranu [[Nobelova cena za chemii|Nobelovu cenu za chemii]], avšak komise pro udělení Nobelovy ceny neocenila podíl Lisy Meitnerové. Svůj podíl hrála jednak politická situace v Evropě a její exil, ale také sám Hahn, který sice podíl Lisy jako teoretické fyzičky zcela nezpochybňoval, nicméně ani plně neuznal. Takovéto připisování objevů vědkyní jejich mužským kolegům se nazývá [[Matildin efekt]].
Její přínos v rámci výzkumu jaderného štěpení byl ale veřejnosti znám a snad možná právě proto si jí veřejnost také mylně spojovala i s vývojem atomové bomby. Lise musela vysvětlovat, že se na vývoji atomové bomby nepodílela a jednoznačně bojovala pouze za mírové využití jaderné energie. Vše eskalovalo zejména při
Lise byla po celou dobu války i po jejím skončení zklamána chladným postojem svých kolegů a v podstatě i všech Němců vůči [[Nacismus|nacismu]] a to byl také důvod, proč odmítla návrat do Německa spojený s pracovní nabídkou vedení fyzikálního oddělení v [[Mohuč]]i. Záhy na to se její situace ve Švédsku značně zlepšila, když na Královské technické vysoké škole získává zasloužené prostory, přístroje i asistenty, tak potřebné pro její práci. Ani přes toto polepšení situace se se Švédskem příliš nesžila, a to ani po získání občanství v roce 1948.
Řádek 56:
V Berlíně byl roku 1959 založen v současné době renomovaný [[Hahn-Meitner-Institut]], pojmenovaný po Hahnovi a Meitnerové zabývající se bádáním v oblasti struktury matérie, sluneční energie ap. Při jeho otevření byla Lise přítomna.
Její práce byla významně oceněna až v roce 1966, kdy byla spolu s Otto Hahnem a [[Fritz Strassmann|Fritzem Strassmannem]], tedy v původním týmovém složení, oceněna cenou [[Enrico Fermi|Enrica Fermiho]] zvanou [[Enrico Fermi Prize]]. Bylo
Zemřela 27. října 1968 v [[Cambridge|Cambridgi]], kam se v roce 1960 přestěhovala za svým synovcem.
| |||