Wikipedie

Loucký klášter: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
Sepsání nového obsáhlejšího článku o Louckém klášteře v rámci plnění předmětů na PEDF UK.
značky: možné problémové formulace editace z Vizuálního editoru odkazy na rozcestníky
odstraněny mezery před referencemi. Text převeden do odstavců.
Řádek 123:
 
=== Pobyt panovníků v klášteře ===
V Louckém klášteře je doložen pobyt panovníků [[Jindřich Břetislav|Jindřicha Břetislava]] a [[Vladislav Jindřich|Vladislava Jindřicha]], dále v klášteře přespával i [[Rudolf Habsburský]]. Pravděpodobný je i pobyt [[Karel IV.|Karla IV]]. <ref name=":4" />
 
=== Husitské hnutí ===
V roce 1425 táhla husitská vojska pod vedením [[Zikmund Korybutovič|Zikmunda Korybutoviče]] a [[Bohuslav VI. ze Švamberka|Bohuslava ze Švamberka]] na jižní Moravu. Snažila se dobýt město [[Znojmo]], což se jim ani po dvoutýdenním obležení nepodařilo. Poté se vojsko přesunulo k Louckému klášteru. Dne 12. listopadu 1425 byl klášter dobyt. V Louckém klášteře tak došlo nejen k velké ztrátě na životech, ale i na majetku. Ti, kteří neutekli, byli upálení zaživa uvnitř kláštera. Bohužel byla poničena knihovna i archiv, ale i přesto se dochovaly některé listiny, dokumenty a knihy. <ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Kohoutek
| jméno = Michael
Řádek 136:
| datum přístupu = 2021-09-02
| strany = 19
}}</ref> Klášter se podařilo dobýt zpět v roce 1426 a vrátili se do něj kanovníci, kteří běsnění husitů přežili.  Ovšem k započetí samotné rekonstrukce kláštera došlo okolo roku 1450, novější literatura uvádí rok 1444. Loucký klášter se z obtížného husitského období brzy vymanil a ze všech moravských klášterů na tom byl nejlépe. Soudí se podle informací z [[Moravský zemský sněm|Moravského zemského sněmu]] konaného dne 23. září 1526. Jelikož Moravský zemský sněm 23. září 1526 přijal usnesení, jakým způsobem se mají kláštery zapojit do války proti Turkům, a loucký opat měl povinnost poslat 20 koní, což bylo nejvíce ze všech moravských církevních statků.▼
}}</ref>
 
Klášter se podařilo dobýt zpět v roce 1426 a vrátili se do něj kanovníci, kteří běsnění husitů přežili.  Ovšem k započetí samotné rekonstrukce kláštera došlo okolo roku 1450, novější literatura uvádí rok 1444.
 
▲Loucký klášter se z obtížného husitského období brzy vymanil a ze všech moravských klášterů na tom byl nejlépe. Soudí se podle informací z [[Moravský zemský sněm|Moravského zemského sněmu]] konaného dne 23. září 1526. Jelikož Moravský zemský sněm 23. září 1526 přijal usnesení, jakým způsobem se mají kláštery zapojit do války proti Turkům, a loucký opat měl povinnost poslat 20 koní, což bylo nejvíce ze všech moravských církevních statků.
 
=== Vyplenění kláštera ===
Během válek měl Loucký klášter obzvlášť nejisté osudy. Stál mimo opevněný areál města [[Znojmo|Znojma]] a navíc byl postaven vedle důležité komunikace z [[Vídeň|Vídně]] do Znojma. Obdobně na tom byly i klášterní statky, které byly rozptýlené po okolí. Roku 1242 byl klášter vypleněn rakouským vévodou [[Fridrich II. Babenberský|Friedrichem]]. Poté byl klášter vypleněn nejspíš [[Rudolf I. Habsburský|Rudolfovým]] vojskem po [[Bitva na Moravském poli|bitvě na Moravském poli]] v srpnu 1278, protože dalšího roku (1279) dal Rudolf, již jako správce Moravy, louckým premonstrátům náhradu za škody. Nejhorší vyplenění kláštera, již zmiňované, čekalo [[Řád premonstrátských řeholních kanovníků|premonstráty]] za [[Husitské války|husitských válek]]. Dne 12. listopadu 1425 dobyli [[husité]] klášter, jeho budovy poničili a zapálili, dokonce i s mnichy, kterým se nepodařilo uniknout. Husité tu řádili tři dny a byly poničeny klášterní budovy, kaple, stáje, [[refektář]], [[dormitář]] a další místnosti. Taktéž byly ničeny obrazy, sochy, zahrady kláštera a bohužel byla pobořena i klášterní knihovna s archivem. Naštěstí se velká část listin, dokumentů a knih dochovala. Získání kláštera zpět na husitech se povedlo v roce 1426 a duchovní chod kláštera se poměrně rychle obnovil. Nová výstavba a rekonstrukce kláštera započala okolo roku 1450, datum není přesně zaznamenáno, novější literatura uvádí rok 1444. Další katastrofy zažil klášter v průběhu [[Třicetiletá válka|třicetileté války.]] V roce 1634 klášter postihla povodeň, a proto téhož roku musela být opravována hospodářská stavení. V březnu 1642 zničili Švédové klášterní budovy a v roce 1645 se do kláštera vrátili, jelikož toho roku neúspěšně [[Obléhání Brna (1645)|obléhali město Brno]]. V Louce byl zajat císařský krajský hejtman znojemský a jihlavský. Mimo jiné se v klášteře ubytoval švédský vojevůdce [[Lennart Torstenson|Torstenson]]. Klášter byl vypleněn, dále byl nucen zaplatit válečnou [[Kontribuce|kontribuci]] a tak se stalo, že se zadlužil.<ref>{{Citace monografie
 
Nejhorší vyplenění kláštera, již zmiňované, čekalo [[Řád premonstrátských řeholních kanovníků|premonstráty]] za [[Husitské války|husitských válek]]. Dne 12. listopadu 1425 dobyli [[husité]] klášter, jeho budovy poničili a zapálili, dokonce i s mnichy, kterým se nepodařilo uniknout. Husité tu řádili tři dny a byly poničeny klášterní budovy, kaple, stáje, [[refektář]], [[dormitář]] a další místnosti. Taktéž byly ničeny obrazy, sochy, zahrady kláštera a bohužel byla pobořena i klášterní knihovna s archivem. Naštěstí se velká část listin, dokumentů a knih dochovala.
 
Získání kláštera zpět na husitech se povedlo v roce 1426 a duchovní chod kláštera se poměrně rychle obnovil. Nová výstavba a rekonstrukce kláštera započala okolo roku 1450, datum není přesně zaznamenáno, novější literatura uvádí rok 1444.
 
Další katastrofy zažil klášter v průběhu [[Třicetiletá válka|třicetileté války.]] V roce 1634 klášter postihla povodeň, a proto téhož roku musela být opravována hospodářská stavení. V březnu 1642 zničili Švédové klášterní budovy a v roce 1645 se do kláštera vrátili, jelikož toho roku neúspěšně [[Obléhání Brna (1645)|obléhali město Brno]]. V Louce byl zajat císařský krajský hejtman znojemský a jihlavský. Mimo jiné se v klášteře ubytoval švédský vojevůdce [[Lennart Torstenson|Torstenson]]. Klášter byl vypleněn, dále byl nucen zaplatit válečnou [[Kontribuce|kontribuci]] a tak se stalo, že se zadlužil.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Trmač
| jméno = Miloslav
Řádek 160 ⟶ 150:
| isbn = 8090008793
| oclc = 320714188
}}</ref> V roce 1742 byl klášter obsazen Prusy. Probíhaly [[Slezské války (rozcestník)|války o Slezsko]] a Prusové obsadili Znojmo i Loucký klášter. Loucký klášter musel zásobovat vínem a potravinami pruského krále [[Fridrich II. Veliký|Bedřicha II.]], který byl ubytovaný právě ve [[Znojmo|Znojmě]]. Klášter nebyl schopen plnit finanční požadavky Prusů, a proto byli zajati významní členové kláštera. <ref name=":7">{{Citace monografie▼
}}</ref>
 
▲V roce 1742 byl klášter obsazen Prusy. Probíhaly [[Slezské války (rozcestník)|války o Slezsko]] a Prusové obsadili Znojmo i Loucký klášter. Loucký klášter musel zásobovat vínem a potravinami pruského krále [[Fridrich II. Veliký|Bedřicha II.]], který byl ubytovaný právě ve [[Znojmo|Znojmě]]. Klášter nebyl schopen plnit finanční požadavky Prusů, a proto byli zajati významní členové kláštera. <ref name=":7">{{Citace monografie
| příjmení = Trmač
| jméno = Miloslav
Řádek 187 ⟶ 175:
| isbn = 8090008793
| oclc = 320714188
}}</ref> Z [[Konvent (církev)|konventu]] se stala [[Kasárna|vojenská kasárna]] a při klášterním kostele byla zřízena fara. Po 18 letech byly kasárny zrušeny a Loucký klášter sloužil jako továrna na tabák. Klášterní statky byly ve státní správě a postupně byly odprodávány. Roku 1827 loucké panství koupila rodina Liebenbergova, což byla vídeňská bankéřská rodina. Tato rodina upravila budovy Louckého kláštera na své sídlo, které je nazýváno Novým zámkem. Dále upravila část staršího hradu pro správní účely, který byl nazýván jako Starý zámek. Zbylé části koupili ostatní zájemci. V roce 1851 byl komplex prodán státu. Dočasně byla v budově kláštera vojenská akademie a později opět kasárna. Byl zbořen tzv. Starý zámek a vybudována budova pro důstojníky. Vzhled Louckého kláštera se tak změnil. Nejstarší část budov kláštera sloužila jako škola. Velký mlýn pod klášterem sloužil jako administrativní budova. V roce 1969 byla stržena barokní brána.<ref>{{Citace monografie
}}</ref>
 
Z [[Konvent (církev)|konventu]] se stala [[Kasárna|vojenská kasárna]] a při klášterním kostele byla zřízena fara. Po 18 letech byly kasárny zrušeny a Loucký klášter sloužil jako továrna na tabák.
 
Klášterní statky byly ve státní správě a postupně byly odprodávány. Roku 1827 loucké panství koupila rodina Liebenbergova, což byla vídeňská bankéřská rodina. Tato rodina upravila budovy Louckého kláštera na své sídlo, které je nazýváno Novým zámkem. Dále upravila část staršího hradu pro správní účely, který byl nazýván jako Starý zámek. Zbylé části koupili ostatní zájemci.
 
V roce 1851 byl komplex prodán státu. Dočasně byla v budově kláštera vojenská akademie a později opět kasárna. Byl zbořen tzv. Starý zámek a vybudována budova pro důstojníky. Vzhled Louckého kláštera se tak změnil.
 
Nejstarší část budov kláštera sloužila jako škola. Velký mlýn pod klášterem sloužil jako administrativní budova.
 
V roce 1969 byla stržena barokní brána.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Trmač
| jméno = Miloslav
Řádek 208 ⟶ 186:
| isbn = 8090008793
| oclc = 320714188
}}</ref> Vojáci opustili Loucký klášter roku 1993. Zřízení vojenské kasárny se stalo pro klášter osudným, znamenalo pro něj obrovskou devastaci.▼
}}</ref>
 
▲Vojáci opustili Loucký klášter roku 1993. Zřízení vojenské kasárny se stalo pro klášter osudným, znamenalo pro něj obrovskou devastaci.
 
=== Opati ===
''Níže nejsou uvedení všichni opati, ale jen ti, o kterých je důležité se zmínit. Seznam všech opatů Louckého kláštera je dostupný [[Seznam opatů premonstrátského kláštera v Louce u Znojma|zde]].''
 
Nejstarším doloženým opatem byl '''Georgius''',v některých zdrojích uváděný jako Jiří. Tento opat je zmíněn v listině z roku 1201, když svědčil při donaci [[Přemysl Otakar I.|Přemyslu Otakarovi.]] Po Jiřím v Louckém klášteře nejspíše působil opat jménem '''Gerard''', který bývá často, ale mylně označován za prvního opata kláštera v [[Louka (Znojmo)|Louce]]. Zúčastnil se vysvěcení klášterního kostela po roce 1202. Opat Gerard je znám ze dvou středověkých [[Falzum (diplomatika)|fals]] pro [[Zábrdovický klášter|zábrdovické]] premonstráty k roku 1210. Opat '''Florián''' se objevuje se v roce 1220 a dochází za něj ke konsolidaci klášterních majetků konfirmacemi biskupskými i papežskými.<ref>{{Citace elektronické monografie
 
Po Jiřím v Louckém klášteře nejspíše působil opat jménem '''Gerard''', který bývá často, ale mylně označován za prvního opata kláštera v [[Louka (Znojmo)|Louce]]. Zúčastnil se vysvěcení klášterního kostela po roce 1202. Opat Gerard je znám ze dvou středověkých [[Falzum (diplomatika)|fals]] pro [[Zábrdovický klášter|zábrdovické]] premonstráty k roku 1210.
 
Opat '''Florián''' se objevuje se v roce 1220 a dochází za něj ke konsolidaci klášterních majetků konfirmacemi biskupskými i papežskými.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Vohryzek
| jméno = Stanislav
Řádek 229 ⟶ 201:
| datum přístupu = 2021-09-02
| strany = 109
}}</ref> Za velmi významného opata je považován opat '''Jindřich''', o kterém se předpokládá, že byl kaplanem [[Přemysl Otakar II.|Přemysla Otakara II]]. Jindřich je také doložen jako první loucký opat, který soudil i cizí spory. Opat '''Dětrich''' byl dvakrát zvolen do funkce řádového vizitátora. Za jeho vlády došlo k rozšíření počtu kostelů pod patronátním právem kláštera.<ref>{{Citace elektronické monografie▼
}}</ref>
 
▲Za velmi významného opata je považován opat '''Jindřich''', o kterém se předpokládá, že byl kaplanem [[Přemysl Otakar II.|Přemysla Otakara II]]. Jindřich je také doložen jako první loucký opat, který soudil i cizí spory.
 
Opat '''Dětrich''' byl dvakrát zvolen do funkce řádového vizitátora. Za jeho vlády došlo k rozšíření počtu kostelů pod patronátním právem kláštera. <ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Vohryzek
| jméno = Stanislav
Řádek 243 ⟶ 211:
| datum přístupu = 2021-09-02
| strany = 117
}}</ref> Zvláštní postavu v historii kláštera tvoří opat '''Šimon''', jenž byl během svého života opatem dvou klášterů. Opata '''Jana Lupuse''' lze považovat jako jediného opata zapsaného do velkých dějin. Stal se prvním litomyšlským [[Biskup|biskupem]]. Těžkou dobu zažil klášter v dobách, kdy vládl opat '''Zděněk''' a po něm opat '''Jan'''. V klášteře vzniklo několik problémů a s nimi přišla i neschopnost platit servitium. V době předhusitské byl opatem a řádovým vizitátorem '''Jan Puczdota''', za něj došlo dvakrát k obléhání města Znojma i zničení kláštera.<ref>{{Citace elektronické monografie
}}</ref>
 
Zvláštní postavu v historii kláštera tvoří opat '''Šimon''', jenž byl během svého života opatem dvou klášterů.
 
Opat '''Jan Lupus''', lze ho považovat jako jediného opata zapsaného do velkých dějin. Stal se prvním litomyšlským [[Biskup|biskupem]].
 
Těžkou dobu zažil klášter v dobách, kdy vládl opat '''Zděněk''' a po něm opat '''Jan'''. V klášteře vzniklo několik problémů a s nimi přišla i neschopnost platit servitium.
 
V době předhusitské byl opatem a řádovým vizitátorem '''Jan Puczdota''', za něj došlo dvakrát k obléhání města Znojma i zničení kláštera. <ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Vohryzek
| jméno = Stanislav
Řádek 261 ⟶ 221:
| datum přístupu = 2021-09-02
| strany = 121
}}</ref> Opat '''Přibyslav II. z Hodic''' zahájil rekonstrukci kláštera po jeho zničení. V rekonstrukci kláštera pokračoval opat '''Jan Bavor.''' Ale rekonstrukce byla velmi nákladná a tak se klášter znovu dostal do finanční tísně, podobné jako za vlády opatů Zdeňka a Jana. Tato finační krize vyvrcholila za opata Metoděje Hrůzy. '''Metoděj Hrůza''' vložil pět vesnic do rukou Valdštejnů a došlo za něj k úpadku morálky celého kláštera. Je dokázáno, že žil světským životem, vydržoval si [[Konkubinát|konkubíny]], a dokonce se oženil. V chování a způsobech ho následovala většina mnichů. Ti, kteří zůstali věrní své víře a chtěli se dál vzdělávat, raději odešli. Opat Metoděj Hrůza navíc navštěvoval kázání protestantského kazatele v nedalekém [[Znojmo|Znojmě]]. Jeho chování nadále nemohl přehlížet ani sám císař, a proto poslal Metodějovi dopis s důtkou. Klášter se za vlády tohoto opata ocitl na samém dně. Za jeho vlády došlo i k jedné pozitivní věci a to k ukončení sporu mezi Louckým klášterem a klášterem v Olomouci.<ref>{{Citace elektronické monografie▼
}}</ref>
 
'''Opat Přibyslav II. z Hodic''' zahájil rekonstrukci kláštera po jeho zničení. V rekonstrukci kláštera pokračoval opat '''Jan Bavor.''' Ale rekonstrukce byla velmi nákladná a tak se klášter znovu dostal do finanční tísně, podobné jako za vlády opatů Zdeňka a Jana. Tato finační krize vyvrcholila za opata Metoděje Hrůzy.
 
▲'''Metoděj Hrůza''' vložil pět vesnic do rukou Valdštejnů a došlo za něj k úpadku morálky celého kláštera. Je dokázáno, že žil světským životem, vydržoval si [[Konkubinát|konkubíny]], a dokonce se oženil. V chování a způsobech ho následovala většina mnichů. Ti, kteří zůstali věrní své víře a chtěli se dál vzdělávat, raději odešli. Opat Metoděj Hrůza navíc navštěvoval kázání protestantského kazatele v nedalekém [[Znojmo|Znojmě]]. Jeho chování nadále nemohl přehlížet ani sám císař, a proto poslal Metodějovi dopis s důtkou. Klášter se za vlády tohoto opata ocitl na samém dně. Za jeho vlády došlo i k jedné pozitivní věci a to k ukončení sporu mezi Louckým klášterem a klášterem v Olomouci.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Kohoutek
| jméno = Michael
Řádek 275 ⟶ 231:
| datum přístupu = 2021-09-02
| strany = 33
}}</ref> Nejdůležitější postavou pro Loucký klášter v raném novověku byl '''Šebestián z Čepirohu''', o němž je zmínka z roku 1572. Tento opat připravil půdu protireformačnímu hnutí na Znojemsku, spolupracoval s [[Jezuité|Jezuity]], byl zapřísáhlýzapřisáhlý bojovník proti [[Protestantismus|protestantismu]]. Nebýt jeho, klášter by zanikl. Šebestián z Čepirohu vyvedl klášter z dluhů, nabyl nového majetku, vykoupil zastavené vesnice. Obecně je považován za druhého zakladatele Louckého kláštera. Vybudoval klášter na troskách jeho dávno ztracené slávy. Po smrti Šebestiána z Čepirohu byl zvolen opatem '''Šebestián II. Fuchs Bádenský''', ten založil v Louce knihtiskárnu, která pracovala v letech 1595 - 1608. Jejím dílem je 21 tisků. Tato knihtiskárna zanikla v roce 1613. V 18. stoletím zde byl významným opatem '''Antonín Nolbeck''', který nechal postavit venkovské residence např. v [[Kravsko|Kravsku]], Loděnicích, Lechovicích a Litohoři.<ref name=":6" /> Posledním opatem Louckého kláštera byl '''Daniel Dodl'''. Klášter měl v té době 96 [[Kanovník|kanovníků]] a byl zrušen rozhodnutím [[Josef II.|Josefa II.]]<ref name=":6" />▼
}}</ref>
 
▲Nejdůležitější postavou pro Loucký klášter v raném novověku byl '''Šebestián z Čepirohu''', o němž je zmínka z roku 1572. Tento opat připravil půdu protireformačnímu hnutí na Znojemsku, spolupracoval s [[Jezuité|Jezuity]], byl zapřísáhlý bojovník proti [[Protestantismus|protestantismu]]. Nebýt jeho, klášter by zanikl. Šebestián z Čepirohu vyvedl klášter z dluhů, nabyl nového majetku, vykoupil zastavené vesnice. Obecně je považován za druhého zakladatele Louckého kláštera. Vybudoval klášter na troskách jeho dávno ztracené slávy.
 
Po smrti Šebestiána z Čepirohu byl zvolen opatem '''Šebestián II. Fuchs Bádenský''', ten založil v Louce knihtiskárnu, která pracovala v letech 1595 - 1608. Jejím dílem je 21 tisků. Tato knihtiskárna zanikla v roce 1613.
 
V 18. stoletím zde byl významným opatem '''Antonín Nolbeck''', který nechal postavit venkovské residence např. v [[Kravsko|Kravsku]], Loděnicích, Lechovicích a Litohoři. <ref name=":6" />
 
Posledním opatem Louckého kláštera byl '''Daniel Dodl'''. Klášter měl v té době 96 [[Kanovník|kanovníků]] a byl zrušen rozhodnutím [[Josef II.|Josefa II.]] <ref name=":6" />
 
=== Farní kostely ===
Řádek 318 ⟶ 266:
== Knihovna ==
[[Soubor:Graduál_loucký_01.jpg|náhled|Graduál loucký, titulní strana ([[Vědecká knihovna v Olomouci]]).]]
Loucký klášter vlastnil velkou klášterní knihovnu. Po roce 1784 byly knihy rozděleny do třech knihoven. Jednalo se o knihovnu na Strahově, v Olomouci a ve Vídni. Zařízení knihovny se stalo součástí [[Strahovská knihovna|Strahovské knihovny]], neboť ho koupil a uchoval [[Strahovský klášter|klášter na Strahově]] v Praze.<ref name=":7" /> Dochovaná část archivu je dnes uložena v Brně.
 
Zařízení knihovny se stalo součástí [[Strahovská knihovna|Strahovské knihovny]], neboť ho koupil a uchoval [[Strahovský klášter|klášter na Strahově]] v Praze. <ref name=":7" />
 
Dochovaná část archivu je dnes uložena v Brně.
 
=== Graduál Loucký ===
Řádek 330 ⟶ 274:
 
=== Rukopis Cursus Sanctae Mariae ===
Činnost mnichů Louckého klášetra byla v oboru knižní výroby a malby miniatur v knihách velmi významná. Dokazuje to i rukopis zvaný ''Cursus Sanctae Mariae'', který je uložen v Morganově knihovně v New Yorku. Jedná se o 182 pergamenových listů s latinským textem a jednou německou modlitbou.<ref name=":8">{{Citace monografie
 
Jedná se o 182 pergamenové listy s latinským textem a jednou německou modlitbou. <ref name=":8">{{Citace monografie
| příjmení = Trmač
| jméno = Miloslav
Řádek 343 ⟶ 285:
| isbn = 8090008793
| oclc = 320714188
}}</ref> Tato kniha vznikla krátce po roce 1215, psali ji dva písaři a zdobili tři malíři miniatur. <ref name=":8" /> Výtvarná výzdoba knihy má vztah k malbám ze [[Rotunda svaté Kateřiny|Znojemské rotundy]].▼
}}</ref>
 
▲Tato kniha vznikla krátce po roce 1215, psali ji dva písaři a zdobili tři malíři miniatur. <ref name=":8" />
 
Výtvarná výzdoba knihy má vztah k malbám ze [[Rotunda svaté Kateřiny|Znojemské rotundy]].
 
== Zajímavosti ==
 
=== Přemysl Otakar II. ===
Poblíž Louckého kláštera, v nedalekém Znojmě, byly v kriptěkryptě minoritského kláštera dočasně uloženy ostatky Přemysla Otakara II., který zemřel po bitvě na Moravském poli v Dolních Rakousích roku 1278.
 
=== Podzemní chodby ===
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Loucký_klášter“