Opočno: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
→Historie: napřímení wikiodk. |
Meziuložení |
||
Řádek 45:
Místo bylo osídleno již na konci [[Doba bronzová|doby bronzové]], avšak první písemná zmínka o Opočně (jméno je odvozeno od slova [[opuka]], která se v místě těžila) pochází z roku [[1068]] z [[Kosmas|Kosmově]] [[Kosmova kronika česká|Kronice české]] (''oppidum Opocen'').
Prvním známým majitelem Opočna byl Čeněk z Potštejna, prvními doloženými majiteli Opočna byli Mutina a později jeho syn Sezema, páni z [[Dobruška|Dobrušky]], později psaní též z Opočna, kteří místo získali kolem roku [[1350]] a na srázu nad Zlatým potokem vybudovali opevněný [[gotika|gotický]] [[hrad]]. Po Sezemově smrti v roce 1373 celé panství získali jeho synové Štěpán a Jan, kteří panství rozdělili. Opočno a území západně od Opočna tak získal Štěpán a stal se jeho jediným majitelem. V letech 1390 až 1406 byli majiteli Opočna Půta starší a Půta mladší, pánové z Častolovic. V roce 1406 se koupí majitelem Opočna stal Jan Krušina z Lichtenburka a poté jeho tři synové. V době husitských bouří, kolem roku 1415 se majitelem opočenského panství stal Jan Městecký z Dobrušky a Opočna, který ho držel až do své smrti v roce 1431. V dalších letech je držení Opočna a přilehlého hradu nejasné, předpokládá se, že Opočno bylo v držení Jana z Dubé a na Vízmburku (†1450), poté Petr Svojše ze Zahrádky a Mikuláš Suchana z Libáně. V roce 1451 získal panství Jan Pohrobek a v roce 1455 následně Jiří z Poděbrad. Ten Opočno ještě v témže roce prodal Václavu z Valečova a Kněžmostu, po jehož smrti se majitelem stal jeho syn Viktorín (†1481). Ten však zemřel bez mužských potomků. Dědicem se stal jeho strýc Samuel z Hrádku a Valečova (†1488) a od roku 1487 koupí Jan z Janovic a Prešpurka. Mezi lety 1493 až 1495 získal Opočno a celé panství za 20 000 uherských zlatých, včetně Dobrušky rod Trčků z Lípy. Ti v druhé polovině [[16. století]] přestavěli chátrající gotický hrad na [[Renesance|renesanční]] zámek.
Mikuláš mladší Trčka z Lípy držel Opočno až do roku 1516, kdy zemřel bez potomků. Panství významně rozšířil dalším dokupem. Po jeho smrti panství zdědila jeho teta Johanka Kroměšínová z Březovic, která majetek postoupila svým synům Janovi, Vilémovi, Zdeňkovi, Jindřichovi a Mikulášovi, sama však zemřela ještě téhož roku. V letech 1516 až 1521 drželi majetek všichni bratři dohromady, v letech 1521 a 1527, po smrti bratrů potom již pouze Zdeněk a Mikuláš. V roce 1527 se správy ujal nejstarší Zdeněk, který panství dále rozšířil. V roce 1533, po rodovém přerozdělení majetku získal opočenskou část trčkovských majetků jeho syn Jan mladší Trčka na Lichnici a Opočně. Ten však neměl mužské potomky a v roce 1449 (či 1450) panství předal Vilémovi Trčkovi z Lípy. V roce 1586 vypukla v Opočně morová epidemie.
V roce
[[Soubor:Fürstl. Colloredo-Mansfeldisches Schloss und Staedtchen Opocžno Kggraetzer Kr. aufgenommen 1788 und gemahlt 1811 v. J. Venuto.jpg|náhled|vlevo|Město a zámek Opočno, pohled od severozápadu. Kresba [[Jan Antonín Venuto|Johanna Venuta]] z roku 1811 dle stavu v roce 1788.]]
Trčkovské statky byly zkonfiskovány císařem [[Ferdinand II. Štýrský|Ferdinandem II.]] a
▲V roce [[1495]] přešel hrad do majetku rodu [[Trčkové z Lípy|Trčků z Lípy]]. Ti v druhé polovině [[16. století]] přestavěli chátrající gotický hrad na [[Renesance|renesanční]] zámek. Posledním pánem z rodu Trčků na Opočně byl [[Jan Rudolf Trčka z Lípy|Jan Rudolf hrabě Trčka z Lípy]] (do r. [[1634]]). (Jeho syn [[Adam Erdman Trčka z Lípy]] byl [[25. únor]]a [[1634]] zavražděn v [[Cheb]]u spolu se švagrem [[Albrecht z Valdštejna|Albrechtem z Valdštejna]].)
V roce 1646 obsadila Opočno švédská vojska. V důsledku hladomoru bylo obyvatelstvo postiženo řadou infekčních onemocnění a následnou vysokou úmrtmostí.Po Rudolfově smrti v roce 1657 Opočno převzal Vilémův syn Ludvík, zanechal však po sobě pouze dceru. Ta zděděný majetek převedla na Kamila Colloreda z další větve rodu. Ten majetek postoupil svému bratru Karlu Ludvíkovi, který je předal Jeronýmovi z další colloredovské linie. Po jeho smrti v roce 1726 zdědil Opočno jeho nejstarší syn Rudolf Josef. Během jeho panování na Opočně zámek navštívil i císař František Štěpán Lotrinský.
▲Trčkovské statky byly zkonfiskovány císařem [[Ferdinand II. Štýrský|Ferdinandem II.]] a téhož roku dostali Opočen v zástavu Jeroným a Rudolf hrabata [[Colloredové]] z Waldsee, od roku [[1636]] pak v léno. Rod Colloredů, později [[Colloredo-Mansfeld]]ů, držel Opočno až do [[konfiskace]] roku [[1942]].
V roce 1788 Rudolf Josef zemřel a panství se ujal jeho nejstarší syn František de Paula Colloredo z Waldsee. Ten se oženil s Marií Isabellou z Mansfeldu a oba rody se tím spojily a používaly jméno Colloredo-Mannsfeld. Po Františkově smrti v roce 1807 se Opočna ujal jeho syn Rudolf Josef II. Colloredo.
Dne 17. června 1813 se na opočenském zámku setkal ruský car [[Alexandr I. Pavlovič]] s rakouským ministrem [[Klemens Wenzel von Metternich|knížetem Metternichem]], který mu nabídl rakouské zprostředkování s Napoleonem a snažil se ho přesvědčit o rakouských nárocích na [[Ilyrské provincie]] na Balkáně.<ref>M.-P. Rey, ''Un tsar a Paris (1814)'', str. 53.</ref>
Rudolf Josef II. zemřel roku 1843 a panství a zámku se ujal jeho synovec František II. de Paula Gundakar. Ten zemřel v roce 1852 a zanechal po sobě pouze dceru Vilemínu. Panství se proto převzal Josef I., Františkův bratranec. Ten se musel nejen vypořádat s obrovskými dluhy, kterými bylo panství zatíženo, ale i vyřešit hospodářské potíže vzniklé zánikem roboty. Po smrti Josefa I. v roce 1895 se opočenským pánem stal jeho vnuk Josef II. Protože Josef II. neměl děti, adoptoval své čtyři synovce, kterým přenechal rodinný majetek.
V úterý 13. července 1926 navštívil město oficiálně prezident [[První republika|Československé republiky]] [[Tomáš Garrigue Masaryk|T.G. Masaryk]], kam přibyl z blízkého [[Nové Město nad Metují|Nového Města nad Metují]].
| |||