Babiččino údolí: Porovnání verzí

'''Babiččino údolí''' je [[Národní přírodní památky v Česku|národní přírodní památka]] a [[Národní kulturní památka České republiky(Česko)|národní kulturní památka]] v [[okres Náchod|okrese Náchod]] v turistickém regionu [[Kladské pomezí]] v [[Královéhradecký kraj|Královéhradeckém kraji]]. Chráněné území je od 1. června 2015 ve správě regionálního pracoviště Východní Čechy [[Agentura ochrany přírody a krajiny ČR|AOPK ČR]].<ref name="planpece">{{Citace elektronické monografie

Název údolí je odvozen od názvu díla [[Božena Němcová|Boženy Němcové]] – [[Babička (povídka)|Babička]], jehož děj sem spisovatelka umístila. Krajinu Babiččiným údolím nazval poprvé roku [[1878]] spisovatel [[Otakar Jedlička]] působící ve [[Smiřice|Smiřicích]] jako lékař.<ref name=":1" /> Babiččino údolí je [[Národní přírodní památky v Česku|národní přírodní památka]] a [[Národní kulturní památka České republiky(Česko)|národní kulturní památka]] v [[Okres Náchod|okrese Náchod]] v turistickém regionu [[Kladské pomezí]] v [[Královéhradecký kraj|Královéhradeckém kraji]]. V roce 1388 byla uvede první písemná zmínka o panském sídle a vsi [[Ratibořice]] s majitelem rytířem [[Vaněk ze Žampachu|Vaňkem ze Žampachu]]. Od roku 1464 patřily [[Ratibořice]] k panství [[Rýzmburk (hrad)|Rýzmburk]], dále roku 1582 kupuje [[Ratibořice]] a [[Rýzmburk (hrad)|Rýzmburk]] rod [[Smiřičtí ze Smiřic|Smiřických ze Smiřic]], kteří tím rozšiřují své náchodské panství. Po [[Bitva na Bílé hoře|bitvě na Bílé hoře]] se jako konfiskát přepisují generálu [[Adam Erdman Trčka z Lípy|Adamu Erdmanu Trčkoj]]. Roku 1634 je vlastníkem císařský generál [[František Oktavián Piccolomini|Františka Oktavián Piccolomini]]. V letech 1702–1707 je v [[Ratibořice|Ratibořicích]] vystavěn jednopatrový barokní zámeček s kaplí, ve stylu italských letohrádků, s novou zahradou s ochranou vysokou zdí a zahradním domkem. V roce 1792 kupuje [[Petr Biron]], vévoda Kuronský a Zaháňský. Po jeho smrti ho v roce 1800 dědí jeho dcera [[Kateřina Vilemína Zaháňská|Kateřina Vilemína, vévodkyně Zaháňské a princezna Kuronská]]. Dochází k přestavbě většiny staveb v ratibořickém údolí. Vévodkyně zřídí jezírko a na louce před zámkem [[anglický park]] který volně přechází do lučního porostu, lovecký pavilon a palmový skleník, kousek od mlýna je postavena kuchyňská zahrada. Z historického měřítka došlo k revitalizaci ve prospěch ochrany přírody právě za doby Vévodkyně, která se zaměřila především na ochranu lesních suťových strání, vyhnutí se holosečím a vysokému stáří dřevin. Právě ona založila krajinnou skladbu, která vedla k pozdější formální ochraně.<ref name="planpece22">Plán péče, str. 22</ref> Roku 1842 kupuje náchodské panství [[Karel Octavio z Lippe Bisterfeldu]] a už roku 1842 ho prodává [[Jiří Vilém ze Schaumburg-Lippe|Jiřímu Vilému ze Schaumburg-Lippe]], kteří v letech 1860–1864 upravit ratibořický zámek tak, jak ho známe dnes. V roce 1945 byl zámek zestátněn.<ref>{{Citace elektronického periodika

Rezervace „Babiččino údolí u Ratibořic“ byla zřízena 9. 6.[[1952]] vyhláškou československého [[Ministerstvo školství, věd a umění|Ministerstva školství, věd a umění]].<ref>[http://drusop.nature.cz/ost/chrobjekty/scan_vyhlasky/brow.php?frame&ID_DOC=1840&FROM_ZCHRU=4&cacheid=1465547629529 Vyhláška Ministerstva školství, věd a umění ze dne 9. 6. 1952]</ref> Roku [[1978]] byl tento krajinný celek prohlášen [[Národní kulturní památka České republiky(Česko)|národní kulturní památkou]]. Od 1.1.2008 spadá pod správu [[Národní památkový ústav|Národního památkového ústavu]] – územní odborné pracoviště [[Josefov (Jaroměř)|Josefov]]. <ref name="planpece4">Plán péče, str. 4</ref> Chráněné území je od 1. 6. 2015 ve správě regionálního pracoviště [[Východní Čechy]] [[Agentura ochrany přírody a krajiny ČR|AOPK ČR]].<ref name="planpece4">Plán péče, str. 4</ref>