Růžový palouček: Porovnání verzí

Jiné památné místo, zvané též '''Růžový palouček''', se nachází na státní hranici severně od [[Žacléř]]e <ref group = "pozn.">Souřadnice {{Souřadnice|50.6829|15.9172}}</ref> v osadě zvané Černá Voda. Zde je umístěn reliéf [[Jan Amos Komenský|Jana Amose Komenského]] a deska s údajem, že zde dne 4.&nbsp;února&nbsp;1628 překročil hranici s [[Polské království|Polským královstvím]]. Do své vlasti se již nikdy nevrátil. V té době však tudy procházela jen „zemská“ hranice mezi [[České království|Českým královstvím]] a [[Slezsko|Slezským vévodstvím]] v rámci [[Země Koruny české|Zemí Koruny české]] a tehdejší [[Habsburská monarchie|Habsburské monarchie]]. S [[Polsko|Polskem]] zde [[Česko|Česká republika]] respektive [[Československo]] hraničí až od roku 1945.

 

== Růžový palouček u Suchdola nad Odrou ==

Další památné místo, zvané též '''Růžový palouček''', se nachází v [[Suchdol nad Odrou|Suchdole nad Odrou]] pod [[Kletné|Kletnou]] u odbočky k [[přehrada|přehradě]]. Označuje pravděpodobné místo, kde se [[2. květen|2. května]] [[1724]] loučilo pět [[Exil|exulantů]] (''Fünf Kirchenmänner'') ze Suchdola s rodnou obcí, když pro víru opouštěli vlast. Zahájili tím rozsáhlé exilové hnutí tajných nekatolíků z [[Kravařsko|Kravařska]]. V roce [[2021]] byl na místě vybudován malý parčík s památníkem.<ref>Daniel Říčan: ''Co je Růžový palouček?'' Suchdolský zpravodaj, 8/2021, s. 20-21.</ref>