Mikrotron MT25: Porovnání verzí

Přidáno 157 bajtů ,  před 1 rokem
m
Funkce návrhy odkazů: Přidáno 10 odkazů.
m (→‎Historie: upravena formulace)
m (Funkce návrhy odkazů: Přidáno 10 odkazů.)
Do kruhové kovové komory jsou přiváděny mikrovlny, které ve žhavém, napětím vybuzeném krystalu dutinového rezonátoru udělí elektronům ve valenčních sférách krystalu počáteční energii. Jelikož tělo komory tvoří pólové nástavce elektromagnetu, nabité částice poté vykonají v magnetickém poli elektromagnetu kruhový pohyb.
 
Elektrony se z krystalu uvolňují ve skupinách, [[Angličtina|anglicky]] nazývaných „bunch“. Zařízení je navrženo a frekvence příchozích mikrovln načasována tak, aby délka oběhu elektronů po kružnici byla násobkem [[Vlnová délka|vlnové délky]] přicházejícího magnetického záření. Díky tomu je elektronům opakovaně v každém oběhu předávána další energie, což způsobuje jejich přesun na vyšší orbitu s větším poloměrem [[kružnice]].
 
Mikrotron MT25 umožňuje volbu několika vnitřních průměrů drah, a tedy i výstupních energií odstupňovaných po 1MeV krocích od 6 MeV do 25 MeV. Svazek elektronů je poté v určitou chvíli vyveden ven a nasměrován skrz další elektromagnety na konkrétní cíl. Tím může být fólie z luminoforního materiálu, která slouží pro kalibraci a zaměření svazku, či další materiály.
 
Materiál s velkým [[Protonové číslo|protonovým číslem]] způsobuje, že elektrony brzdí v coulombovském poli částic, do kterých narazí. Některé materiály (používá se například [[wolfram]]) jsou spočítány aby v nich elektrony zabrzdily úplně, a to tím, že vyrazí elektron z jádra, čímž vznikne díra, která se za emise fotonového gama záření zaplní jiným elektronem. Jiné materiály, například olovo či ochuzený uran, způsobují pak ještě další konverzi gama fotonů na neutrony[[neutron]]<nowiki/>y (elektron má takovou energii, že u konkrétního materiálu vyrazí neutron z jádra).
 
Tímto jednoduchým principem je možné z jednoho zařízení dostat jak proud elektronů, tak i gama a neutronové záření.
== Historie ==
 
Projekt Mikrotronové laboratoře a tedy i Mikrotronu MT25 byl iniciován profesorem [[Čestmír_Šimáně|Čestmírem Šimáně]] z [[Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská ČVUT|Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské (FJFI ČVUT)]]. Stavba byla realizována v [[Československo|Československu]] mezi lety 1976–1980 ve spolupráci s odborníky Laboratoře jaderných reakcí [[Spojený ústav jaderných výzkumů v Dubně|Spojeného ústavu jaderných výzkumů]] v Dubně (LJAR SÚJV).
 
Mezi lety 2003-2005 byla provedena modernizace<ref name="Mikrotron MT 25 - zdroj tvrdého záření gama ">[https://inis.iaea.org/collection/NCLCollectionStore/_Public/39/084/39084493.pdf Mikrotron MT 25 - zdroj tvrdého záření gama] (externí PDF)</ref>, zlepšující dlouhodobé provozní schopnosti a zvyšující střední svazek proudu elektronů.
== Využití ==
 
Mezi speciality Mikrotronu MT25 patří krátkodobá fotonová aktivační analýza<ref>[https://inis.iaea.org/collection/NCLCollectionStore/_Public/45/076/45076657.pdf Zařízení pro krátkodobou fotonovou aktivační analýzu na mikrotronu MT25] (externí PDF)</ref>, pomocí níž se dá zjišťovat obsah prvků v ozařovaném předmětu. Dále se využívá k ozařování například při testování elektroniky, v [[potravinářství]], či ve výzkumném [[lékařství]] k vytváření biokompatibilních kloubních náhrad.
 
== Související články ==