Panna Maria Sněžná: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m →Literatura: typografické úpravy |
m Typografie značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 12:
Od 13. století se v bazilice začal slavit svátek ''„Festum nivis“'', který se ve 14. století rozšířil v celém Římě. Papež [[Pius V.]] jej zavedl jako celocírkevní pod názvem ''„S. Mariae ad nives“'' a do římského breviáře se dostalo výše citované legendární vyprávění. Při reformě breviáře za papeže [[Benedikt XIV.|Benedikta XIV.]] se jednalo o vypuštění legendárního vyprávění, ale nedošlo k němu, i když o něm pochybovala většina kněží. Kardinál Capalti řekl v 19. století archeologovi [[Giovanni Battista de Rossi|de Rossimu]], že když se kanovníci baziliky odebírali z chóru, kde se četla při liturgii legenda do sakristie, jeden z nich řekl: ''„V tomto čtení je pravdivá pouze věta: O nonách srpnových, když v Římě bývají ta největší horka…“''
Breviářové čtení bylo vypuštěno až v roce 1969, svátek je dnes slaven jako ''„Posvěcení římské baziliky Panny Marie“'' [[5. srpen|5. srpna]].
[[Soubor:Mathis Gothart Grünewald 003.jpg|thumb|[[Matthias Grünewald]], Papež [[Liberius]] kreslí do sněhu půdorys baziliky, pravé křídlo oltáře v [[Aschaffenburg]]u (
== Zobrazení v křesťanské ikonografii ==
První vyobrazení legendy se objevují na sklonku 13. století, velké obliby došla legenda ve století 17. i v prostředí středoevropském. Zobrazovány jsou většinou dva momenty, sen patricije Jana anebo papež Liberius, který do sněhu kreslí půdorys kostela (většinou svou berlou). V ikonografických programech kostelů zasvěcených Panně Marii Sněžné (u
== Související články ==
| |||