Johann Beck: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah

V textu

Verze z 25. 9. 2021, 17:11

Johann Beck byl misionářem Moravských bratří v Grónsku. Narodil se 7. června 1706 v Kreuzendorfu (Holasovice) ve slezském Krnovském knížectví a zemřel dne 19. března 1777 v Lichtenfelsu (Akunnat).

Mládí

Jacob Beck, děda Johanna Becka, byl v dobách rekatolizace pro svoji evangelickou víru vězněn, zmrzačen a zemřel na následky mučení. Jeho vdova se odstěhovala i se svými dvěma syny do Hlubčic v domnění, že tam bude jejich víra tolerována. Nestalo se tak – nejen na Caspara Becka, otce Johanna Becka, si dělala právo katolická církev. Johann Beck se tedy narodil v katolické rodině, ale pro svou skutečnou a utajovanou víru se dostal v roce 1732 do vězení. Odtud se mu podařilo se spoluvězněm uprchnout a v květnu 1732 dorazil do Ochranova v Horní Lužici.^[1]^[2]

Misie

Mikuláš Ludvík Zinzendorf neviděl rád tajné výlety Kristiána Davida i jiných exulantů do bývalé vlasti. Aby tomu zabránil, začal putující exulanty posílat na misie (i Johann Beck navštívil několikrát své rodiče ve vlasti, např. v roce 1733). V dubnu roku 1733 byl vyslán Kristián David společně s bratranci Stachovými do Grónska, aby tam založili bratrskou misijní stanici Nový Herrnhut. Dne 10. března 1734 byli do této stanice vysláni i Johann Beck a Friedrich Böhnisch. V červenci 1736 za nimi dorazila další malá skupinka herrnhutských misionářů, mezi kterými byla Rosina Stachová (1713 Mankovice – 1797 Herrnhut). Dne 19. srpna 1736 oddal Matouš (Matthäus) Stach (spoluzakladatel misijní stanice a bratr Rosiny) svou sestru s Johannem Beckem.

O syna, který se manželům Beckovým narodil dne 20. června 1737 v Novém Herrhutu (Johann Ludwig Beck, pozdější misionář na Labradoru), projevil zájem jeden Gróňan, který si chtěl toto exotické dítě koupit za tulení maso. Manželům se v Grónsku narodilo celkem devět dětí.

Časem se Johann Beck naučil dobře grónský jazyk a jím sepsaný náboženský text, který popisoval Kristovo utrpení, spolu s jeho grónským zpěvníkem byly pro misionářské potřeby vytištěny v roce 1759 v Holandsku. Od roku 1760 Johann často postonával, poslední roky trávil v Lichtenfelsu, kde dne v roce 1777 zemřel. Vdova Rosina zůstala v Grónsku ještě jeden rok, poté se, po dvaačtyřiceti letech grónské misijní práce, vrátila do Herrnhutu. Tam žila v domě vdov a zemřela ve věku téměř 84 let.^[3]

Odkazy

Reference

↑ ŠTĚŘÍKOVÁ, Edita. Jak potůček v jezeře : Moravané v obnovené Jednotě bratrské v 18. století. Praha: Kalich, 2009. 419 pages s. ISBN 978-80-7017-210-0. S. 368.
↑ https://www.deutsche-biographie.de/pnd135904331.html#top
↑ ŠTĚŘÍKOVÁ, Edita. Moravské exulantky v obnovené Jednotě bratrské v 18. století : obrazy ze života. První vydání. vyd. Praha: Kalich, 2014. 530 pages s. ISBN 978-80-7017-210-0. S. 283–299.

Literatura

ŠTĚŘÍKOVÁ, Edita: Stručně o pobělohorských exulantech, pro Exulant (spolek) vydal KALICH v roce 2004

Související články

[1] ŠTĚŘÍKOVÁ, Edita. Jak potůček v jezeře : Moravané v obnovené Jednotě bratrské v 18. století. Praha: Kalich, 2009. 419 pages s. ISBN 978-80-7017-210-0. S. 368.

[2] ttps://www.deutsche-biographie.de/pnd135904331.html#top

[3] ŠTĚŘÍKOVÁ, Edita. Moravské exulantky v obnovené Jednotě bratrské v 18. století : obrazy ze života. První vydání. vyd. Praha: Kalich, 2014. 530 pages s. ISBN 978-80-7017-210-0. S. 283–299.

[1]

[2]

[3]