Wikipedie

Václav Vřesovec z Vřesovic: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
drobné doplňky + zdroje
Řádek 8:
| příbuzní = [[Volf z Vřesovic]] (bratr)
}}
'''Václav Vřesovec z Vřesovic''' ([[Latina|latinsky]] Wrzesovecius; †[[1532]] – [[19. červenec|19. července]]/[[18. červen|18. června]] [[1583]]) byl český rytíř, rada [[Komorní soud|komorního soudu]] a [[Humanismus|humanista]] z rodu [[Páni z Vřesovic|pánů z Vřesovic]].▼
 
== Život a dílo ==
▲'''Václav Vřesovec z Vřesovic''' ([[Latina|latinsky]] Wrzesovecius; † [[19. červenec|19. července]]/[[18. červen|18. června]] [[1583]]) byl český rytíř, rada [[Komorní soud|komorního soudu]] a [[Humanismus|humanista]] z rodu [[Páni z Vřesovic|pánů z Vřesovic]].
 
Narodil se v roce 1532<ref name="OSN">{{Citace monografie | titul = Ottův slovník naučný: illustrovaná encyklopaedie obecných vědomostí | vydavatel = J. Otto | místo = V Praze | rok vydání = 1907 | počet stran = 1077 | url kapitoly = https://ndk.cz/view/uuid:82d8ebf0-eb9b-11e4-a511-5ef3fc9ae867?page=uuid:95eca200-0a76-11e5-ae7e-001018b5eb5c | strany = 1024 | svazek = 26 | typ svazku = díl | id = cnb000277218}}</ref> jako syn rytíře [[Vilém z Vřesovic na Doubravské hoře|Viléma z Vřesovic na Doubravské hoře]]. Jeho bratrem byl rovněž [[Volf z Vřesovic]], nejvyšší zemský písař českého království. Václavova manželka se jmenovala Alžběta, kteroua byla zplodildcerou ValentinValentina SchenkSchenka ze Schenku.<ref name=":0">{{Citace monografie
| příjmení = Hejnic
| jméno = Josef
Řádek 25 ⟶ 26:
| strany = 548
| isbn = 978-80-200-1986-8
}}</ref> ▼
}}</ref> Snad roku 1579 založil Václav Vřesovec svou soukromou tiskárnu v Praze, o čemž se zmínil [[Prokop Lupáč z Hlaváčova]]. U blíže neznámého tiskaře si Vřesovec objednal tisk vlastního překladu díla s názvem ''Křesťanské potřebné a pobožné napomenutí o nastávajícím zřetedlném hněvu … Pána Boha''. Z literární činnosti Václava Vřesovce se dále zachovaly česky psané náboženské písně a i traktáty, jež vytvořil ve spojitosti s jednáním o [[Česká konfese|České konfesi]].<ref>{{Citace elektronického periodika▼
 
Studoval ve [[Lutherstadt Wittenberg|Wittenbergu]] a poté se stal radou [[Komorní soud|komorního soudu]] a komorníkem arcivévody [[Ferdinand II. Tyrolský|Ferdinanda II.]], jenž byl v letech 1547–1567 královským místodržícím v českých zemích. Účastnil se různých poselství v záležitostech císaře [[Maxmilián II. Habsburský|Maxmiliána II.]] i císaře [[Rudolf II.|Rudolfa II.]]<ref name="Jireček">{{Citace monografie | příjmení = Jireček | jméno = Josef | odkaz na autora = Josef Jireček | titul = Dějiny literatury české. Díl I, Rukověť k dějinám literatury české do konce XVIII. věku, ve spůsobě slovníka životopisného a knihoslovného | vydavatel = Nákladem B. Tempského | místo = V Praze | rok vydání = 1876 | počet stran = 392 | kapitola = „z Vřesovic a na Byšicích Václav" | typ kapitoly = heslo | url kapitoly = https://kramerius5.nkp.cz/view/uuid:19a57670-677d-11dd-a3b8-000d606f5dc6?page=uuid:801805f0-0ece-11e8-8cd8-5ef3fc9bb22f | strany = 337–339 | svazek = 2. M–Ž | id = cnb000781347}}</ref> Byl horlivým [[Luteránství|luteránem]] a odpůrcem [[Jednota bratrská|jednoty bratrské]], kterou podezříval z [[Kalvinismus|kalvinismu]].<ref name="Jireček"/> Se zálibou pěstoval učenou literaturu a dopisoval si s humanistickým básníkem [[Tomáš Mitis z Limuz|Tomášem Mitisem]].<ref name="OSN"/> Zabýval se též [[Alchymie|alchymií]] a [[Václav Březan]] ho označil za předního patrona tehdejších alchymistů.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Březan | jméno = Václav | odkaz na autora = Václav Březan | titul = Životy posledních Rožmberků | vydavatel = Svoboda | místo = Praha | rok vydání = 1985 | počet stran = 905 | svazek = 1 | strany = 283–284 | id = cnb002831823}}</ref>
 
▲}}</ref> Snad roku 1579 založil Václav Vřesovec svou soukromou tiskárnu v Praze, o čemž se zmínil [[Prokop Lupáč z Hlaváčova]]. U blíže neznámého tiskaře si Vřesovec objednal tisk vlastního překladu díla s názvem ''Křesťanské potřebné a pobožné napomenutí o nastávajícím zřetedlném hněvu … Pána Boha''. Z literární činnosti Václava Vřesovce se dále zachovaly česky psané náboženské písně a i traktáty, jež vytvořil ve spojitosti s jednáním o [[Česká konfese|České konfesi]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Voit
| jméno = Petr
Řádek 33 ⟶ 38:
| url = https://www.encyklopedieknihy.cz/index.php/V%C3%A1clav_V%C5%99esovec_z_V%C5%99esovic
| datum přístupu = 2021-09-24
}}</ref>
}}</ref> Vřesovec také vlastnil na [[Malá Strana|Malé Straně]] knihovnu, v níž shromažďoval četné texty, jejichž počet přesáhl 500, včetně spisů [[Tadeáš Hájek z Hájku|Tadeáše Hájka z Hájku]] či [[Bohuslav Hasištejnský z Lobkovic|Bohuslava Hasištejnského z Lobkovic]]. Vřesovec nakonec knihovnu odkázal malostranskému radničnímu úřadu, k čemuž mu svěřil i částku určenou na udržování knihovny. Knihovna byla později však objevena až v roce 1780 během rekonstrukce malostranské radnice.<ref>{{Citace monografie▼
Tři roky po smrti císaře Maxmiliána II. dal ''Českou konfesi'' vytisknout (1579), což rozhněvalo Rudolfa II. natolik, že ho zbavil úřadu. Poslední roky života prožil v ústraní. <ref name="Jireček"/>
 
▲}}</ref> Vřesovec také vlastnil na [[Malá Strana|Malé Straně]] knihovnu, v níž shromažďoval četné texty, jejichž počet přesáhl 500, včetně spisů [[Tadeáš Hájek z Hájku|Tadeáše Hájka z Hájku]] či [[Bohuslav Hasištejnský z Lobkovic|Bohuslava Hasištejnského z Lobkovic]]. Vřesovec nakonec knihovnu odkázal malostranskému radničnímu úřadu, ka čemužsvěřil mu svěřil i částku určenou na udržováníjejí knihovnyudržování. Knihovna bylaběhem pozdějičasu zanikla,<ref name="Jireček"/> byla však objevena až v roce 1780 v bednách v odlehlém sklepení během rekonstrukce malostranské radnice.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Málek
| jméno = Rudolf
Řádek 46 ⟶ 54:
| počet stran = 434
| strany = 19
}}</ref> Stala se pak součástí pražské univerzitní knihovny.<ref name="Jireček"/>
▲}}</ref>
 
Václav Vřesovec z Vřesovic zemřel v roce 1583, denní datum ovšem zřejměvšak není udáváno jednotně. Zatímco Prokop Lupáč či [[Bartoloměj Paprocký z Hlohol a Paprocké Vůle|Bartoloměj Paprocký]] datovali úmrtí Václava Vřesovce k 19. červenci, [[Daniel Adam z Veleslavína]] nebo [[Tomáš Mitis z Limuz]] uvádějí 18. červen. K druhému datu se též přiklání historici [[Josef Hejnic]] a [[Jan Martínek]].<ref name=":0" /> Pochován byl v [[Kostel svatého Mikuláše (Malá Strana)|kostele svatého Mikuláše na Malé Straně]] a jeho hrob byl ozdoben [[epitaf]]em od Tomáše Mitise.<ref name="Jireček"/> Děti neměl, manželka Alžběta zesnula okolo roku 1597.<ref name="OSN"/>
 
== Odkazy ==
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Václav_Vřesovec_z_Vřesovic“