Johann Joachim Becher: Porovnání verzí

Přidáno 3 887 bajtů ,  před 2 měsíci
nový článek, pokračování
(Nový článek, rozpracováno)
 
(nový článek, pokračování)
}}
 
'''Johann Joachim Becher''' ([[6. květen|6. května]] [[1635]] [[Špýr]] – [[říjen]] [[1682]] [[Londýn]]) byl německý učenec, [[lékař]], [[alchymista]] a [[chemik]], ale také [[ekonom]] a dobrodruh, který je známý zejména díky [[Flogistonová teorie|flogistonové teorii]] spalování a také jako jeden ze zakladatelů [[Dějiny ekonomického myšlení|ekonomického směru]] označovaného jako kameralismus.
 
== Život ==
Becher se narodil v době [[Třicetiletá válka|třicetileté války]]. Jeho otec Joachim Becher († 1643) byl ve Špýru protestantským pastorem, matkou byla Anna Margaretha Gaussová. V  mládí musel Becher po smrti otce podporovat matku a bratry, ale přesto už od roku 1650 cestoval po Evropě, navštívil [[Stockholm]], [[Amsterdam]] a snad i Itálii. Už v  roce 1654, ve věku devatenácti let, zahájil svou pozoruhodnou kariéru anonymním vydáním knihy ''Discurs von der Großmächtigen Philosophischen Universal-Artzney / von den Philosophis genannt Lapis Philosophorum Trismegistus'' (Diskurz o  všemohoucí filozofické a univerzální medicíně od filozofa jménem Lapis Philosophorum Trismegistus).
 
V roce 1657 se Becher usadil v [[Mohuč|Mohuči]], kde se stal ve věku pouhých 25  let – a jako samouk – v  roce 1660 osobním lékařem kurfiřta a arcibiskupa Jana Filipa ze [[Schönbornové|Schönbornu]] (1605–1673). Ve stejném roce byl zapsán na lékařskou fakultu [[Univerzita Johannese Gutenberga|univerzity v Mohuči]] a následující rok byl přijat k doktorské zkoušce. Konvertoval k římskokatolické církvi a v roce 1662 se oženil s Marií Veronikou, dcerou vlivného mohučského právníka a lékaře Ludwiga von Hörnigka (1600–1667); i díky němu byl na lékařské fakultě v roce 1663 jmenován profesorem. Zároveň radil Janu Schönbornovi i v ekonomických otázkách, navrhl pro něj policejní předpisy a vypracoval plány plavebních komor, které měly umožnit stavbu kanálu [[Rýn]]-[[Dunaj]].
 
V roce 1664 byl krátce ve službách kurfiřta [[Karel I. Ludvík Falcký|Karla I. Ludvíka Falckého]] v Mannheimu. V letech 1664 až 1670 byl lékařem na dvoře bavorského kurfiřta [[Ferdinand Maria Bavorský|Ferdinanda Marii]] a od roku 1668 působil také jako bavorský zástupce na císařském dvoře ve Vídni. V té době vzniklo jeho hlavní ekonomické dílo ''Politischer Discurs''.
 
V roce 1669 ho hrabě Friedrich Kazimír z Hanau (1623–1685) pověřil založením kolonie v Jižní Americe, v oblasti dnešní [[Guyana|Guyany]]. Tento projekt ovšem přesahoval finanční možnosti hanavské župy a skončil značnými dluhy.
[[Soubor:Becher, Johann Joachim – Physica subterranea, 1738 – BEIC 8793369.jpg|vlevo|náhled|upright|Physica subterranea, vydání z roku 1738]]
Johann Becher v roce 1670 přešel do služeb císaře [[Leopold I.|Leopolda I.]] Měl silný vliv na jeho hospodářskou, obchodní a zaměstnaneckou politiku, císař jej jmenoval dvorním rádcem a členem obchodní rady. Becher navrhl založení rakousko-indické obchodní společnosti. Od roku 1676 pracoval ve [[Würzburg|Würzburgu]], v letech 1677–1679 v [[Haarlem|Haarlemu]] a poté v Anglii jednal s těžebními společnostmi, protože chtěl v Holandsku těžit zlato z mořského písku. Na žádost [[Ruprecht Falcký|Ruprechta Falckého]], vévody z [[Cumberland|Cumberlandu]], navštívil doly ve Skotsku a později odcestoval do [[Cornwall|Cornwallu]], kde rok žil.
 
V roce 1681 mu byl v Anglii udělen patent na výrobu [[Uhelný dehet|uhelného dehtu]] používaného k ochraně lodí. Zemřel v Londýně v říjnu 1682 a byl tam také pohřben v kostele Sv. Martina v polích (St. Martin in the Fields).
 
== Dílo ==
Johann Joachim Becher byl [[polyhistor]] a zabýval se mnoha obory; díky některým aktivitám je někdy označován i jako dobrodruh. Známé jsou zejména jeho práce v oblasti alchymie (či chemie) a v oblasti ekonomie.
 
=== Alchymie a chemie ===
V této oblasti byly Becherovy práce na pomezí alchymie a chemie. Sice publikoval naprosto racionální a pravdivé úvahy o mineralogii (''Physica Subterranea''), ale současně si byl jistý, že by se díky správným materiálům dokázal zneviditelnit.<ref>BRYSON, Bill. ''A Short History of Nearly Everything'', London: Black Swan, 2003. {{ISBN|0-552-99704-8}}; s. 130 (anglicky).</ref> Podle Bechera se všechny látky skládaly ze tří principů („zemin“) – prchavosti, hořlavosti a tavitelnosti.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Historie chemie - studijní materiál
| periodikum = www.ped.muni.cz
*| url = https://www.ped.muni.cz/wchem/sm/hc/hist/osobnosti/becher.html
| datum přístupu = 2021-09-24
}}</ref> V&nbsp;roce [[1667]] zformuloval poprvé tzv. [[Flogistonová teorie|flogistonovou teorii]], týkající se hoření látek, kterou později rozvinul a zpopularizoval [[Georg Stahl]]. Ta předpokládala, že všechny spalitelné materiály obsahují zvláštní element (flogiston), který se během spalování uvolňuje.
 
=== Ekonomie ===
 
== Odkazy ==
 
* {{Commonscat}}
* [https://www.britannica.com/biography/Johann-Joachim-Becher Britannica: Johann Joachim Becher]
* https://www.ped.muni.cz/wchem/sm/hc/hist/osobnosti/becher.html
* [https://sever.rozhlas.cz/johann-joachim-becher-a-jeho-flogistonova-teorie-7796610 Český rozhlas Sever: Johann Joachim Becher a jeho flogistonová teorie (18. ledna 2014)]
* https://www.britannica.com/biography/Johann-Joachim-Becher
* https://sever.rozhlas.cz/johann-joachim-becher-a-jeho-flogistonova-teorie-7796610
 
{{Autoritní data}}
 
{{Portály|Lidé|Chemie}}
 
{{DEFAULTSORT:Becher, Johann Joachim}}