Ruprecht Falcký: Porovnání verzí

Přidán 1 bajt ,  před 1 měsícem
m
m (→‎Ruprecht a věda: typografie za použití AWB)
 
== Ruprechtova vítězná prohra ==
23. října 1642 došlo k bitvě pod výšinou [[Bitva u Edgehill|Edgehill]] na jihu hrabství [[Warwick]]. Ruprechtovo jezdectvo zaútočilo stejným způsobem jako u Powick Bridge. Podařilo se mu rozvrátit parlamentariánské jezdectvo. Nezaútočil ovšem na bok středové jízdy [[Robert Devereux, 3. hrabě z Essexu|Roberta Devereux, 3. hraběte z Essexu.]] Namísto toho pronásledoval prchající vojsko. Vypadalo to na vítězství Karla I.. Essexova pěchota se ale opět zformovala, zaútočila na královské a probila se až ke králi. Royalisté se museli bránit a o něco ustoupit. Boj tedy skončil nerozhodně, ale díky Ruprechtovi mohl Karel I. tvrdit, že vyhrál a rozhodl se táhnout na [[Londýn]]. Essexovi zůstalo stále dost sil ubránit u Brentfordu Londýn za pomoci londýnských milic. V létě 1643 Ruprecht pro krále dobyl [[Bristol]]. Královští táhli na [[Gloucester]], městu spěchal na pomoc hrabě Essex. Karel zrušil obléhání Glocesteru a vydal se za Essexem, který se po ukončení obléhání města královskými rozhodl k cestě zpět na Londýn. Protivníci se střetli u Newbury. Ruprecht se chtěl bitvě vyhnout, vyhodnotil situaci jako nevýhodnou, ale král dal na radu královny [[Henrietta Marie Bourbonská|Henrietty Marie]] a prvního rádce Georga Digbyho, kteří žárlili na vliv falckého prince na krále. Bitva skončila porážkou royalistů a cesta na Londýn byla pro rebely volná. Karel byl nucen uniknout do [[Oxford]]u. Jeho situace se horšila, proti němu vytáhli i [[Skotové]]. Ruprechtovi se podařilo osvobodit obležený York, když dostal zoufalý dopis od Karla, jenž ho prosil o pomoc. Princ bohužel uposlechl, a dne 2. července svedl bitvu nedaleko Yorku ve slatinách Marston Moor. Ruprechtovo jezdectvo porazila [[Oliver Cromwell|Cromwellova]] dokonale vycvičená kavalerie a sám princ se ukryl ve fazolovém poli.
== RupechtRuprecht opouští Anglii a krále ==
Dne 14. července 1645 došlo k bitvě v pahorkatině u Naseby. Karel, který válce nerozuměl, se rozhodl svést bitvu s mnohem silnější armádou sira [[Thomas Fairfax|Thomase Fairfaxe]] a [[Oliver Cromwell|Olivera Cromwella]]. Ruprechtovo jezdectvo bylo opět úspěšné, ale útok královské pěchoty zkolaboval. To byl konec Karlových nadějí na získání všeho, co válkou ztratil. Po bitvě Ruprecht odjel bránit významný přístav Bristol. Nezbylo mu než kapitulovat před přesilou. Jeho nepřátelé využili situace a obvinili prince, že vydal přístav zbaběle a za peníze. Karel pomluvám uvěřil a Ruprecht se ocitl v nemilosti. Situaci řešil ve svém stylu. Se svými generály vpadl do královských komnat, přinutil Karla vyslechnout jeho obhajobu a svolat čestný soud. Ruprecht byl ze všech obvinění očištěn. Princ doporučoval králi zahájit jednání s parlamentem o míru, což Karel naprosto odmítal. Ruprecht vyhodnotil královský boj za ztracený a odmítl za Karla dále bojovat. 29. října požádal parlament o pasy pro sebe a své druhy a 5. července 1646 odplul z [[Dover (Anglie)|Doveru]] do [[Calais]]. Ve Francii vstoupil Ruprecht Falcký do služeb [[Ludvík XIV.|Ludvíka XIV.]], který mu udělil hodnost generála. Obdiv maršála Gassiona si získal v bojích proti [[Španělé|Španělům]] ve [[Vlámsko|Flandrech]]. V Anglii Skotové vydali Karla I., Ruprechtova strýce, parlamentariánům. Karlovi se podařilo ze zajetí uniknout a v Anglii opět vypukla válka. Ruprecht se rozhodl pro návrat do Anglie. Požádal o propuštění ze služeb francouzského krále a odjel do Nizozemí. Kralevic Karel, princ z Walesu svěřil Ruprechtovi velení několika válečných lodí, kotvících v neutrálním přístavu v Helvoetsluys. Z kavaleristy se tak Ruprecht stal admirálem. Přes značnou přesilu parlamentariánského loďstva a nebezpečné holandské vody Ruprecht doplul v lednu 1648 do [[Irsko|irského]] přístavu Kinsale. Odtud podnikal neobyčejně úspěšné [[korzár]]ské výpady. Podařilo se mu téměř přerušit spojení parlamentariánů s Irskem. 30. ledna 1649 nechal parlament Karla I. popravit. Odhodlání Ruprechta pomstít se tím jen posílilo. V Kinsale Ruprechta zablokovala anglická flotila. Pro nepřízeň počasí se angličané museli stáhnout a toho Ruprecht využil k úniku se sedmi loďmi, v čele se čtyřicetidělovou vlajkovou lodí Constant Reformation a zamířil do [[Biskajský záliv|Biskajského zálivu]].