Æthelberht Kentský: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m napřímení linku: Eadbald Kentský značka: editace z Vizuálního editoru |
m →Zákoník: narovnání linku značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 8:
[[Světec|Svatý]] '''Æthelberht''' (/ ˈæθəlbərt /; asi [[550]] – [[24. únor]]a [[616]]), také '''Æthelbert''', '''Aethelberht''', '''Aethelbert''' nebo '''Ethelbert''', [[Staroangličtina|staroanglicky]]: ''Æðelberht'' [ˈæðelberxt], byl králem [[Kent (království)|Kentu]] asi od roku [[589]] až do své smrti. Mnich [[Beda Ctihodný|sv. Beda Ctihodný]] ho ve svém díle ''[[Historia ecclesiastica gentis Anglorum]]'' z [[8. století]] zmiňuje jako třetího krále, který držel ''[[Impérium|imperium]]'' nad jinými [[Sedm anglosaských království|anglosaskými královstvími]]. Na konci [[9. století]] o něm ''[[Anglosaská kronika]]'' hovoří jako o ''[[Bretwalda|bretwaldovi]]'', neboli „vládci Británie“. Byl prvním anglickým králem, který konvertoval ke [[křesťanství]].
Æthelberht byl synem kentského krále [[Eormenric
Nejstarší [[zákoník]] napsaný v jakémkoli [[Germánské jazyky|germánském jazyce]], [[Æthelberhtův zákoník]], zavedl pro Kent složitý systém pokut. Zákoník se uchoval ve [[středověk]]ém [[rukopis]]e [[kodex]]u ''[[Textus Roffensis]]''. Kent byl bohatý, měl silné obchodní vazby na kontinent a Æthelberht zřejmě zavedl královskou kontrolu nad obchodem. Během jeho vlády pravděpodobně začaly v Kentu poprvé od začátku anglosaského osídlení obíhat [[mince]]. Později byl [[Kanonizace|prohlášen za svatého]] za svou roli při šíření křesťanství mezi [[Anglosasové|Anglosasy]]. Jeho [[svátek]] původně připadal na 24. únor, ale byl změněn na [[25. únor]].
Řádek 23:
== Rodinný původ, nástup na trůn a chronologie ==
Podle Bedy Ctihodného pocházel král Æthelberht v přímé linii od Hengista a uvádí jeho [[rodokmen]] takto: „Ethelbert byl synem Irminrika, syna Octy, a po jeho dědečkovi Oerikovi, příjmením Oisc, jsou králové Kentu obyčejně známí jako Oiscingovci. Otcem Oerika byl Hengist.“<ref name="Bede_112">Bede, ''Ecclesiastical History'', Kniha II, Kapitola 5, z překladu Sherleyho-Price, s. 112.</ref> Alternativní verzi této [[genealogie]] zaznamená mimo jiné historické dílo ''[[Historia Brittonum]]'', které prohazuje pozice Octy a Oiska v rodokmenu.<ref name=Yorke_26 /> První ze jmen, které lze s přiměřenou důvěrou uvést jako historické, je jméno Æthelberhtova otce, jež se nyní obvykle hláskuje coby
Data Æthelberhtova narození i nástupu na trůn Kentu jsou obě předmětem debaty. Předpokládá se, že nejčasnější zdroj dat Beda Ctihodný získal své informace z korespondence s opatem Albinem. Beda Ctihodný konstatuje, že když král Æthelberht v roce 616 zemřel, vládl padesát šest let, z čehož vychází jeho nástup na trůn v roce [[560]]. Beda Ctihodný také říká, že král Æthelberht zemřel dvacet jedna let po svém křtu. Víme, že Augustinova misie dorazila z Říma v roce 597 a podle Bedy Ctihodného to byla tato misie, která krále Æthelberhta obrátila na víru.<ref name="Bede_74">Bede, ''Ecclesiastical History'', Kniha I, Kapitola 25 & 26, z překladu Sherleyho-Price, s. 74–77.</ref> Bedova data jsou tedy nekonzistentní. Jiný důležitý zdroj pro raná data, ''Anglosaská kronika'', je s Bedou Ctihodným v rozporu a také má nesrovnalosti mezi svými různými verzemi rukopisů. Když shrneme různá data uvedená v ''Anglosaské'' ''kronice'' pro narození, smrt a délku panování, zdá se, že Æthelberhtova vláda byla uvažována buď mezi roky 560–616 nebo [[565]]–618, ale že dochované zdroje obě tradice zamlžily.<ref name="Kirby_31">Kirby (''Earliest English Kings'', s. 31–3) poskytuje širší diskusi o obtížné chronologii Æthelberhtovy vlády.</ref>
Řádek 93:
}}</ref> Æthelberhtův zákoník odkazuje na církev v úplně prvním bodu, který vyčísluje kompenzace požadované za majetek biskupa, [[Jáhen|jáhna]], [[kněz]]e atd.<ref name="Geary_209" /> Celkově se ale zdá být zákoník jako pozoruhodně neovlivněný křesťanskými pravidly. Beda Ctihodný sice prohlašoval, že byl sestaven „po římském způsobu“, ale i římský vliv je v něm sotva rozeznatelný. V rovině předmětu práva byly Æthelberhtovy zákony porovnávány s franským zákoníkem ''[[Salické právo|Lex Salica]]'', ale nezdá se být důvod k domněnce, že by král Æthelberht založil svůj nový zákoník na jakémkoli konkrétním předchozím modelu.<ref name="Stenton_59" /><ref name="Blackwell_13_Kelly" />
Zákony se týkají stanovení a vymáhání sankcí za přestupky na všech úrovních společnosti. Tvrdost pokuty závisela na společenském postavení oběti. Král měl finanční zájem na vymáhání sankcí, neboť v mnoha případech mu část pokut připadla. Král byl ale také zodpovědný za právo a pořádek, a vynucování pravidel o náhradě za způsobenou újmu namísto [[Krevní msta|krevní msty]] bylo součástí způsobu, jakým si král udržoval kontrolu.<ref name="Yorke_18">Yorke, ''Kings and Kingdoms'', s. 18.</ref> Æthelberhtovy zákony jsou zmiňovány wessexským králem [[Alfréd Veliký|Alfrédem Velikým]], když sestavil svůj vlastní zákoník, přičemž využil předchozí zákoníky sepsané králem Æthelberhtem, mercijským králem [[Offa
Zdá se, že jeden z Æthelberhtových zákonů uchovává náznak velmi starého zvyku: ve třetím ustanovení zákoníku je uvedeno, že „pokud král pije v domě člověka a kdokoli se tam dopustí jakéhokoliv zlého skutku, musí zaplatit dvojnásobnou náhradu.“<ref name=Geary_209 /> Pravděpodobně se to týká starodávného zvyku krále, který cestoval po své zemi, byl hoštěn a materiálně zajišťován svými poddanými kdekoliv, kam dorazil. Královští služebníci si tato práva zachovali celá staletí po Æthelberhtově době.<ref name="Stenton_288">Stenton, ''Anglo-Saxon England'', s. 288–289.</ref>
| |||