Vznik Československa: Porovnání verzí

Přidáno 269 bajtů ,  před 23 dny
→‎Další události: stržení M. sloupu - upřesnění
m (→‎Další události: drobná úprava formulací, typo)
(→‎Další události: stržení M. sloupu - upřesnění)
5. října 1918 Německo přišlo s nabídkou příměří, k ní se přidaly Rakousko i Turecko.{{Doplňte zdroj}} Rakousko nabídlo příměří ještě téhož dne.{{Doplňte zdroj}}
 
Československo ve skutečnosti vznikalo v podstatě během dvou dnů od 16. do 18. října 1918. Do té doby nebylo zcela jasné, zda v Evropě vůbec k nějakým změnám dojde.{{Doplňte zdroj}} Na 14. října svolala Socialistická rada generální stávku a řadu demonstrací, kde měl být vyhlášen [[socialismus|socialistický]] stát nezávislý na Rakousku.<ref name="pacner78">PACNER, Karel. ''Osudové okamžiky Československa''. S. 78–82.</ref> Když se o tom dozvěděl zástupce velitele pražské [[Posádka|vojenské posádky]], maršál [[Eduard Zanantoni]], dal v Praze rozmístit vojsko. Národní výbor se obával krveprolití, snažil se připravené demonstrace odvolat a distancoval se od zamýšleného vyhlášení samostatnosti, demonstrace se ale odvolat nepodařilo. K násilí ale nedošlo. Někteří z vůdců Socialistické rady byli posléze zatčeni.<ref name="pacner78" />
Na 14. října svolala Socialistická rada generální stávku a řadu demonstrací, kde měl být vyhlášen [[socialismus|socialistický]] stát nezávislý na Rakousku.<ref name="pacner78">PACNER, Karel. ''Osudové okamžiky Československa''. S. 78–82.</ref> Když se o tom dozvěděl zástupce velitele pražské [[Posádka|vojenské posádky]], maršál [[Eduard Zanantoni]], dal v Praze rozmístit vojsko. Národní výbor se obával krveprolití, snažil se připravené demonstrace odvolat a distancoval se od zamýšleného vyhlášení samostatnosti, demonstrace se ale odvolat nepodařilo. K násilí ale nedošlo. Někteří z vůdců Socialistické rady byli posléze zatčeni.<ref name="pacner78" />
 
Tyto události vyděsily rakousko-uherskou vládu, která se velmi obávala chaosu a vzestupu [[bolševici|bolševismu]].<ref name="pacner78" /> 16. října do Prahy poslala majora [[Rudolf Kalhous|Rudolfa Kalhouse]], aby s českými vůdci dohodl udržení kázně u českých pluků. Rašín mu to slíbil výměnou za slib lepšího přístupu Vídně vůči Čechům.<ref name="pacner78" />
== Další události ==
{{Viz též|Maďarsko-československá válka}}{{Viz též|obsazení Sudet (1918)}}
Po vyhlášení samostatnosti Československa se konaly ve městech i v obcích oslavy, slavnostní [[průvod]]y a [[bohoslužba|bohoslužby]]. Lid jásal nad nabytou [[svrchovanost|samostatností]] i&nbsp;nad koncem [[první světová válka|války]]. Při těchto oslavách docházelo k ničení státních symbolů [[Rakousko-Uhersko|Rakouska-Uherska]], ale též k ničení věcí, které habsburskou monarchii byť jen připomínaly. Např. v Praze byla na [[Staroměstské náměstí|Staroměstském náměstí]] za přihlížení davu stržena [[3. listopad|3. listopadu]] se[[1918]] vydalskupinou [[Žižkov|žižkovských]] davhasičů pod vedením [[Franta Sauer|Franty Sauera]] zničithistorická historickou památkupamátka – [[Mariánský sloup (Staroměstské náměstí)|mariánský sloup]], který stáltu nabyl postaven v roce 1650 jako poděkování [[StaroměstskéMaria náměstí(matka Ježíšova)|StaroměstskémPanně náměstíMarii]] v Praze jako připomínka naza [[Švédské obléhání Prahy|obhájení Prahy před švédskými vojsky]] rokuv roce [[1648]].
 
[[2. listopad]]u navštívil [[Fritz Gebsattel]], německý konzul v Praze, [[Národní výbor československý|Národní výbor]], kde ho vyslechli [[Antonín Švehla|Švehla]], [[Jiří Stříbrný|Stříbrný]] a [[František Soukup|Soukup]] a oznámil jim, že německá vláda uznává ČSR a nemá nic proti navázání diplomatických vztahů. Toto však prohlásil bez předchozí konzultace s německou vládou, aby zajistil bezpečí německých obyvatel. Německá vláda toto nakonec potvrdila s výhradou, že k uznání ČSR dojde až ve chvíli uznání tzv. Německého Rakouska Československem, a až ČSR vyšle do Německa svého zmocněnce. Fritz Gebsattel poté navštívil Národní výbor ještě několikrát.