Bohumír Lifka: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m →‎Literatura: typografie za použití AWB
drobnosti, typo, wl, hlavní díla chronologicky
Řádek 11:
 
== Život ==
Narodil se v Radomyšli v rodině obchodníka Bohumíra Lifky (* 1864) a jeho manželky Anny Rozarie, rozené Fialové (* 1871).<ref name="matrika"/>
Studoval Jirsíkovo gymnázium v [[České Budějovice|Českých Budějovicích]]. V letech 1919-19231919–1923 vystudoval filozofii a dějiny moderních literatur na filozofické fakultě [[Univerzita Karlova|Karlovy univerzity]] v Praze. V letech 1921–1922 také absolvoval [[Státní knihovnická škola|Státní knihovnickou školu]]. Studia zakončil a doktorát získal dne 5. prosince 1923 obhajobou disertační práce s titulem ''Josef Dastich, příspěvek k dějinám českého herbartismu''.<ref>[{{Citace elektronického periodika
| titul = Matrika doktorů Univerzity Karlovy V. (1922–1924)
| periodikum = is.cuni.cz
| url = https://is.cuni.cz/webapps/archiv/public/book/bo/1542020090975492/283/?lang=cs
| Ústavdatum dějinpřístupu UK= a Archiv UK, sign. NAD 180, Matrika doktorů Univerzity Karlovy V. (1922–1924), strana 2280 online]2021-09-22
}}</ref> Při studiu na univerzitě ho zaujala osobnost [[František Xaver Šalda|F. X. Šaldy]], jehož přednášky o srovnávacích literaturách navštěvoval. Touto osobností se pak zabýval a věnoval ji řadu tvůrčích, edičních i vzpomínkových prací. <ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Databazeknih.cz
| titul = Bohumír Lifka
Řádek 18 ⟶ 23:
| url = https://www.databazeknih.cz/zivotopis/bohumir-lifka-78857
| datum přístupu = 2021-03-18
}}</ref>
}}</ref> Doktorát získal v roce 1923.<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Matrika doktorů Univerzity Karlovy: Lifka Bohumír
| url = https://is.cuni.cz/webapps/archiv/public/book/bo/1542020090975492/283/?lang=cs
| vydavatel = Univerzita Karlova
| datum_přístupu = 2020-05-01
}}</ref> V letech 1921–1922 také absolvoval [[Státní knihovnická škola|Státní knihovnickou školu]].
 
Po studiích nastoupil s pomocí [[Josef Volf|J.Josefa Volfa]] jako knihovník do knihovny šlechtické rodiny [[Stadionové|Stadionů]], uložené namajitelů zámku [[Trhanov (zámek)|Trhanov]], uložené v jejich zámečku v [[Kout una DomažlicŠumavě|Koutu]] u Domažlic]]. Působil i jako archivář u šlechtické rodiny [[Colloredové|Colloredo-Mansfeldů]]. V roce 1925 se začal jako tajemník podílet na přípravě a vydávání [[Masarykův slovník naučný|Masarykova slovníku naučného]], v nakladatelství Čs.Československý kompas. V této funkci setrval až do konce projektu v roce 1933.
 
V roce 1979 dosáhl hodnosti magistrální rytíř [[Maltézský řád|Maltézského řádu]].<ref>{{Citace elektronické monografie
Řádek 35:
 
=== Rodinný život ===
Dne 20. září 1930 se v [[Radomyšl|Radomyšli]] oženil s Marií Baborovou z [[Černíkov|Černíkova]] (* 1908).<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Matrika oddaných Radomyšl, 1895-1933, snímek65
| url = https://digi.ceskearchivy.cz/11358/64/2804/4969/33/0
Řádek 43:
 
== Dílo ==
Do Masarykova slovníku naučného přispěl hesly z oblasti historie, literatury, [[bibliografie]] a působil i jako jeho redaktor. Podílel se rovněž na přípravě [[Ottův slovník naučný|Ottova slovníku naučného nové doby]]. Redigoval časopisy [[Český bibliofil]] (1939–1941), [[Marginalie]] (1934–), řídil redakci [[Erbovní knížka|Erbovních knížek]] (1940–) a [[Časopis Rodopisné společnosti československé|Časopisu Rodopisné společnosti československé]] (1946–1947). Psal i do [[Heraldická ročenka|Heraldické ročenky]].
 
V roce [[1957]] se stal spoluzakladatelem [[Muzeum knihy ve Žďáru nad Sázavou|Muzea knihy]] ve [[Žďár nad Sázavou|Žďáře nad Sázavou]]. Působil rovněž krátce v [[Národní knihovna|Národní a univerzitní knihovně]] v Praze, kde se podílel na katalogizaci starých tisků.
 
V roce [[1934]] se stal vedoucím knihovny [[Náprstkovo muzeum asijských, afrických a amerických kultur|Náprstkova muzea]], v roce 1941 a opět v roce 1951 zde zorganizoval velkou výstavu o životě a díle [[Julius Zeyer|Julia Zeyera]] se vzpomínkovou slavností pamětníků.<ref>Rukopisy a dokumentace v Archivu NpM</ref>
 
V knihovně působil až do roku [[1959]]. V tomto roce byl neprávem obviněn z velezrady a na rok uvězněn. Po propuštění z vazby pracoval jako skladník ve společnosti [[Obuna]] a i jako antikvář v antikvariátu Praha-Smíchov. Poté pracoval do roku 1985 v knihovně [[Akademie věd České republiky]]. Úplné rehabilitace se však dočkal až posmrtně roku [[1992]].
Řádek 56:
 
=== Hlavní díla ===
* ''Zámecké a palácové knihovny v Čechách: přehled historicko-topografický''. (Praha: Dr. Bohumír Lifka, 1934)
* ''Exlibris a supralibros v českých korunních zemích v letech 1000 až 1900'' (Praha: Spolek sběratelů a přátel exlibris, 1982)
*''Roucho díla Zeyerova''. Praha: Spolek českých bibliofilů, 1941
*''Minulost a přítomnost knižní kultury ve Žďáře nad Sázavou''. (Brno: Krajské nakladatelství, 1964)
* ''Exlibris a supralibros v českých korunních zemích v letech 1000 až 1900''. (Praha: Spolek sběratelů a přátel exlibris, 1982)
* ''Radomyšl: dějiny jihočeského městečka a jeho okolí''. (spoluautor Bořivoj Nechvátal;). Radomyšl: Obecní úřad v Radomyšli, 1993. 299 s. {{ISBN|80-900018-8-2}})
* ''Zámecké a palácové knihovny v Čechách: přehled historicko-topografický'' (Praha: Dr. Bohumír Lifka, 1934)
* ''Roucho díla Zeyerova''. Spolek českých bibliofilů. Praha 1941
 
== Odkazy ==