Bohumír Lifka: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m →Literatura: typografie za použití AWB |
drobnosti, typo, wl, hlavní díla chronologicky značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 11:
== Život ==
Narodil se v Radomyšli v rodině obchodníka Bohumíra Lifky (* 1864) a jeho manželky Anny Rozarie, rozené Fialové (* 1871).<ref name="matrika"/>
Studoval Jirsíkovo gymnázium v [[České Budějovice|Českých Budějovicích]]. V letech
| titul = Matrika doktorů Univerzity Karlovy V. (1922–1924) | periodikum = is.cuni.cz | url = https://is.cuni.cz/webapps/archiv/public/book/bo/1542020090975492/283/?lang=cs | }}</ref> Při studiu na univerzitě ho zaujala osobnost [[František Xaver Šalda|F. X. Šaldy]], jehož přednášky o srovnávacích literaturách navštěvoval. Touto osobností se pak zabýval a věnoval ji řadu tvůrčích, edičních i vzpomínkových prací. | příjmení = Databazeknih.cz
| titul = Bohumír Lifka
Řádek 18 ⟶ 23:
| url = https://www.databazeknih.cz/zivotopis/bohumir-lifka-78857
| datum přístupu = 2021-03-18
}}</ref>
Po studiích nastoupil s pomocí [[Josef Volf|
V roce 1979 dosáhl hodnosti magistrální rytíř [[Maltézský řád|Maltézského řádu]].<ref>{{Citace elektronické monografie
Řádek 35:
=== Rodinný život ===
Dne 20. září 1930 se v [[Radomyšl|Radomyšli]] oženil s Marií Baborovou z [[Černíkov|Černíkova]] (* 1908).<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Matrika oddaných Radomyšl, 1895-1933, snímek65
| url = https://digi.ceskearchivy.cz/11358/64/2804/4969/33/0
Řádek 43:
== Dílo ==
Do Masarykova slovníku naučného přispěl hesly z oblasti historie, literatury, [[bibliografie]] a působil i jako jeho redaktor. Podílel se rovněž na přípravě [[Ottův slovník naučný|Ottova slovníku naučného nové doby]]. Redigoval časopisy [[Český bibliofil]] (1939–1941), [[Marginalie]] (1934–), řídil redakci [[Erbovní knížka|Erbovních knížek]] (1940–) a [[Časopis Rodopisné společnosti československé|Časopisu Rodopisné společnosti československé]] (1946–1947). Psal i do [[Heraldická ročenka|Heraldické ročenky]].
V roce [[1957]] se stal spoluzakladatelem [[Muzeum knihy
V roce [[1934]] se stal vedoucím knihovny [[Náprstkovo muzeum asijských, afrických a amerických kultur|Náprstkova muzea]], v roce 1941 a opět v roce 1951 zde zorganizoval velkou výstavu o životě a díle [[Julius Zeyer|Julia Zeyera]] se vzpomínkovou slavností pamětníků.<ref>Rukopisy a dokumentace v Archivu NpM</ref>
V knihovně působil až do roku [[1959]]. V tomto roce byl neprávem obviněn z velezrady a na rok uvězněn. Po propuštění z vazby pracoval jako skladník ve společnosti [[Obuna]] a i jako antikvář v antikvariátu Praha-Smíchov. Poté pracoval do roku 1985 v knihovně [[Akademie věd České republiky]]. Úplné rehabilitace se však dočkal až posmrtně roku [[1992]].
Řádek 56:
=== Hlavní díla ===
* ''Zámecké a palácové knihovny v Čechách: přehled historicko-topografický''.
* ''Exlibris a supralibros v českých korunních zemích v letech 1000 až 1900'' (Praha: Spolek sběratelů a přátel exlibris, 1982)▼
*''Roucho díla Zeyerova''. Praha: Spolek českých bibliofilů, 1941
*''Minulost a přítomnost knižní kultury ve Žďáře nad Sázavou''. ▲*
* ''Radomyšl: dějiny jihočeského městečka a jeho okolí''
▲* ''Zámecké a palácové knihovny v Čechách: přehled historicko-topografický'' (Praha: Dr. Bohumír Lifka, 1934)
== Odkazy ==
|