Alginátová vlákna: Porovnání verzí

Kyselina algová byla objevena v roce 1881, komerční výroba alginátových vláken byla zavedena v Anglii a v USA během 2. světové války. <ref >Eichhorn/Hearle/Jaffe/Kikutani: Handbookl of Textile Fibre Structure, Volume 2, Elsevier 2009, ISBN 9781845697310</ref> V roce 2021 měl dosáhnout celosvětový obchod s algináty hodnotu 760 milionů USD, na váhovém množčstvímnožství 45 milionů tun se podílí ''alginát sodný'' asi 32 % a ''alginát vápený'' asi 18 %. Jen tyto druhy se dají průmyslově zvlákňovat, ostatní části získané z extruze mořských řas (jako propylenglykol nebo potaš) se používají v tiskařství, potravinářství aj.<ref >{{Citace elektronické monografie

Sklizeň řas se provádí speciálními stroji. Na mleté mořské řasy se působí kyselinou sírovou a, formaldehydem a bělíbělením chlornanem sodným. Po odvodnění se vytvoří pevný alginát sodný, který se zvláknuje obvykle [[mokré zvlákňování|zvlákňuje za mokra]].