Wikipedie

Dvoukřídlí: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
RiniXbot (diskuse | příspěvky)
Roboti
66 569 editací
m →‎Externí odkazy: {{Taxonbar}} za použití AWB
Jarka D (diskuse | příspěvky)
4 157 editací
m formulace
značka: odkazy na rozcestníky
Řádek 14:
* [[dlouhorozí]] (Nematocera)
}}
'''Dvoukřídlí''' (Diptera – z [[řečtina|řečtiny]] „dvě křídla“) je početný [[řád (biologie)|řád]] [[hmyz]]u. Značná část zástupců řádu se lidově nazývá '''mouchy'''. Typickým znakem dvoukřídlých je, že mají pouze jeden pár blanitých [[křídlo|křídel]]. Druhý pár zakrněl v paličkovité útvary zvané haltery ([[halterae]]; ([[kyvadélka]]), akteré slouží k vyvažování. Dvoukřídlí se vyskytují po celém světě kromě polárních oblastí. Počet druhů[[druh]]ů se odhaduje zhruba na 100 000. MimoKromě tytožijících žijící druhydruhů jsou známy i již vyhynulé druhy, které se nejčastěji zachovaly v [[jantar]]u.
 
== Typické znaky ==
Řádek 20:
[[Zadeček]] dvoukřídlého hmyzu může být stopkatý nebo je celou svou šířkou spojen s [[hruď|hrudí]] a je složen ze čtyř až devíti zřetelně viditelných kroužků. Poslední z kroužků je zpravidla proměněn v poměrně složité pohlavní ústrojí.
 
Hruď je spojena v jeden celek, přesto lze odlišit tři jednotlivé části; každána částkaždé obsahuječásti je umístěn jeden pár nohou. [[Předohruď]] a [[zadohruď]] je zmenšená, přičemž na zadohrudi je umístěn druhý pár [[křídlo|křídel]], který je zakrnělý do tzv. kyvadélek ([[halterae]]), tahaltery). Kyvadélka jsou zpravidla bílá a mohou být zakryta poloprůsvitnou šupinou. [[Středohruď]] je výrazně zvětšená, s létacími [[svaly]] a jediným párem létacích křídel. Tato křídlaKřídla mají podlouhlý tvar, jsou blanitá, nejčastěji čirá nebo lehce [[hnědá|nahnědlá]]. Na křídlech jsou zpravidla dobře viditelné [[žíla (biologie)|žilky]], jejichpřičemž propojení žilek je často jedinýjediným ukazatelukazatelem jednotlivých rodů[[rod]]ů. V některých případech mohou být křídla i skvrnitá či dokonce pruhovaná. Ve velmivzácném vzácných případechpřípadě mohou křídla chybět (např. [[puporodky]]).
 
[[noha|Nohy]] dvoukřídlého hmyzu mají stavbu typickou pro hmyz, chodidla jsou složena z pěti článků, přičemž [[pata]] (první článek) bývá výrazně prodloužena,. naNa posledním článku zpravidla bývají dva [[drápek|drápky]], mezi nimiž je většinou umístěno houbovité přidržovací ústrojí, které umožňuje lezení po hladkém povrchu.
 
Nejvýraznějším prvkem [[hlava|hlavy]] je pár velkých [[složené oko|složených očí]]. Méně výrazná jsou mezi nimi umístěná tři [[očka]], která mohou být redukována na dvě a zcela výjimečně mohou i chybět. [[Ústní ústrojí]] je zpravidla tvořeno [[sosák]]em, který může mít různý vzhled. a tvoříTvoří ho horní a spodní [[Ret|pysk]]. Sosák je zpravidla značně pohyblivý a může být i zcela zatažen. Nejtypičtější je [[sací ústní ústrojí]], můžedalšími sejsou vyskytovat i [[ústní ústrojí bodavě-sací|bodavě-sací]] anebonebo [[ústní ústrojí zvhčovací|zvhčovací ústní ústrojí]]. Na sosáku naleznemejsou dva páry rohových štětinek proměněných v [[čelist]]i, které mohou být velmi ostré (např. [[Komárovitíkomárovití]]). [[Makadlo|Makadla]] pysková u dvoukřídlých zcela chybí, vyvinuta jsou pouze makadla čelistní, která mají jeden až pět článků.
 
[[Tykadlo|Tykadla]] jsou dvojího typu, a to buď krátká, složená ze tří článků, nebo dlouhá, složená ze šesti až 36 článků. Podle tykadel jsou dvoukřídlí rozděleni na [[krátkorozí|krátkorohé]] (Diptera brachycera) a [[dlouhorozí|dlouhorohé]] (Diptera nematocera).
Řádek 40:
== Rozmnožování ==
[[Soubor:Dungfliegen bei der Paarung - Scatophaga sp.jpg|vpravo|250 px|náhled|''Scatophaga'' sp. – výkalnice]]
U příslušníků řádu dvoukřídlí je běžný [[pohlavní dimorfismus]] (rozdíl mezi samcem a samicí) v morfologii ([[tykadlo|tykadla]], [[sosák]] aj,.) a ve zbarvení.
 
Pro dvoukřídlé je typická [[proměna dokonalá]]. Samičky zpravidla kladou značný počet vajec do prostředí výhodného k výživě [[larva|larev]]. Příhodnost prostředí se liší podle [[druh]]u ([[eutrofní vody]], [[Eutrofizace|eutrofizované]] vody, [[hnojiště]], [[žumpa|žumpy]], jiné rozkládající se organické látky včetně [[mršina|mršin]], [[rostliny]], [[humus]], stromový trouch, [[houby]], tělo [[parazitismus|živočišného hostitele]] aj.). Některé druhy rodí [[larva|larvy]] prvního stadia – kladou je nebo pouštějí za letu (např. mouchy z čeledi [[masařkovití]] kladou larvy na maso či do tělních dutin a ran obratlovců včetně člověka).
 
[[Larva|Larvy]] jsou vždy beznohé. Hlavu mohou mít zřetelnou, s tykadly nebo nezřetelnou, ve výjimečných případech ji nemají vůbec. Larvy(Lidové bývajípojmenování zaměňoványlarev sje [[červ]]y, resp. jsou tak lidově nazýványi.) Většina larev se několikrát svlékne a poté [[kukla|zakuklí]].
 
U dvoukřídlých se rozlišují dva typy zakuklení. Larvy se zřetelnou hlavou se před zakuklením svlečou a změní sepřemění v pohyblivou kuklu, na které jsou patrny všechny části dospělce; taková kukla praská podélně. Bezhlavé larvy nebo larvy s nezřetelnou hlavou se před zakuklením nesvlékají, jejich kůže ztvrdne a vytvoří nepohyblivou kuklu. Taková kukla praská v horní části kolem dokola; dospělec, který kuklu opouští, nadzdvihne horní část jako pokličku.
 
== Obživa ==
Těžko lze hovořit o konkrétním způsobu obživy, protože řád zahrnuje množství specialistů na jeden (často i lokálně) zvláštní druh [[potrava|potravy]]. Obecně lze říci, že pro dospělce je nejobvyklejší potravou [[nektar]], ale mnoho druhů je masožravých. Všeobecně rozšířenou představou je, že se samičky některých čeledí ([[komárovití]], [[ovádovití]]) se živí krví; tato představa je nepřesná. Samičky potřebují [[krev]], aby získaly [[bílkovina|bílkoviny]] pro vyvíjející se [[vajíčko|vajíčka]], v ostatních případech se také živí [[nektar]]em a [[pyl]]em.
 
Ještě složitější je situaceproblematika obživy u larev, – skladba jejich potravy je téměř neomezená.
 
== Význam ==
Význam dvoukřídlých je značný, patří k nejvýznamnějším [[opylovač]]ům (např. [[pestřenky]]). Dalším významným přínosem pro [[ekosystém]] je, že se dospělci nebo jejich [[larva|larvy]] podílejí na likvidaci hnijícíchrozkládajících se látek. Jiné druhy kladou vajíčka do těl živých housenek a jejich larvy tak redukují jejich počet. Díky své početnosti jsou také významnou složkou [[potravní řetězec|potravního řetězce]].▼
Význam dvoukřídlých je značný, ačkoli mnoho druhů patří mezi [[Parazitismus|parazity]] anebo jsou zemědělsky škodlivé; patří k&nbsp;jedněm z&nbsp;nejvýznamnějších [[opylovač]]ů (např. [[pestřenky]]). Dvoukřídlí patří vedle klíšťat mezi nejvýznamnější [[Přenašeč|vektory]] [[Virové onemocnění|virových]], [[Bakteriální infekce|bakteriálních]], [[Parazitární onemocnění|protozoárních či helmintických]] chorob. [[Komáři]] jsou například přenašeči [[malárie]], [[Dengue|horečky dengue]], [[Žlutá zimnice|žluté horečky]], [[Zika virus|zika viru]] nebo [[Elefantiáza|elefantiázy]]. Mouchy rodu ''[[Moucha tse-tse|Glossina]]'' přenášejí [[Spavá nemoc|spavou nemoc]]. Mouchy rodu ''[[Phlebotomus]]'' a ''[[Lutzomyia]]'' jsou vektorem [[Leishmanióza|leishmaniózy]].<ref>{{Citace monografie▼
 
Čeledi [[Octomilkovití|octomilkovitých]] se využívá laboratorně, protože [[Octomilka|octomilky]] jsou velmioptimálně vhodné ke [[genetika|genetickým]] [[Experiment|pokusům]]. Výzkum octomilky obecné započal [[Thomas Hunt Morgan]] roku [[1906]].▼
 
▲Význam dvoukřídlých je značný, ačkoli mnoho druhůDvoukřídlí patří mezivedle [[ParazitismusKlíšťatovití|parazityklíšťat]] anebo jsou zemědělsky škodlivé;(ta patří k&nbsp;jedněmdo z&nbsp;nejvýznamnějšíchřádu [[opylovačroztoči|roztočů]]ů, (např.nikoli do třídy [[pestřenkyhmyz]]u). Dvoukřídlí patří vedle klíšťat mezi nejvýznamnější [[Přenašeč|vektory]] [[Virové onemocnění|virových]], [[Bakteriální infekce|bakteriálních]], [[Parazitární onemocnění|protozoárních či helmintických]] chorob. Například [[Komáři]] jsou například přenašeči [[malárie]], [[Dengue|horečky dengue]], [[Žlutá zimnice|žluté horečky]], [[Zika virus|zika viru]] nebo [[Elefantiáza|elefantiázy]]. Mouchy rodu ''[[Moucha tse-tse|Glossina]]'' přenášejí [[Spavá nemoc|spavou nemoc]]. Mouchy rodu ''[[Phlebotomus]]'' a ''[[Lutzomyia]]'' jsou vektorem [[Leishmanióza|leishmaniózy]].<ref>{{Citace monografie
| titul = Veterinary Entomology - Arthropod Ectoparasites of Veterinary {{!}} R. Wall {{!}} Springer
| url = http://www.springer.com/gp/book/9780412615108
| jazyk = en
}}</ref> Některé druhy patří mezi [[Parazitismus|parazity]] nebo jsou „zemědělsky škodlivé“.
}}</ref>
 
▲Dalším významným přínosem pro [[ekosystém]] je, že se dospělci nebo jejich [[larva|larvy]] podílejí na likvidaci hnijících látek. Jiné druhy kladou vajíčka do těl živých housenek a jejich larvy tak redukují jejich počet. Díky své početnosti jsou také významnou složkou [[potravní řetězec|potravního řetězce]].
 
▲Čeledi [[Octomilkovití|octomilkovitých]] se využívá laboratorně, protože [[Octomilka|octomilky]] jsou velmi vhodné ke [[genetika|genetickým]] [[Experiment|pokusům]]. Výzkum octomilky obecné započal [[Thomas Hunt Morgan]] roku 1906.
 
== Dělení ==
RozdělitRoztřídit tentotak početný řád na nějaké smysluplně skupiny je komplikované. Ačkoli existovalo více pokusů, jak vytvořit systém, nakonecustálilo se ustálilo původní dělenítřídění dvoukřídlých na dva podřády, které se rozlišují podle počtu článků [[tykadlo|tykadel]]. Prvním podřádem jsou tzv. [[krátkorozí]] (Diptera brachycera), cožkteří nenímají zrovnakrátká silná tříčlánková tykadla. Poslední článek krátkorohých obsahuje tzv. tykadlovou brvu. Druhý podřád má tykadla dlouhá a nitkovitá, s šesti až třiceti šesti články; jeho zástupci byli nazváni [[dlouhorozí]] nejpřirozenější(Diptera dělenínematocera).
 
Ve starší literatuře se lze setkat i s dělením podle způsobu zakuklení. Skupina larev bezhlavých nebo larev s nezřetelnou hlavou, jež se změnípromění v nepohyblivou kuklu, která praskne nahoře, odkud dospělec vyleze, byla nazvána [[Diptera cyclorrhapha]]. Zatímco skupinaSkupina dvoukřídlých s pohyblivou kuklou, která praská v podélném švu, byla nazvána [[Diptera orthorrhapha]]. Toto dělení má však řadu nevýhod, a proto se příliš neujalo.▼
Tykadla dvoukřídlých lze rozdělit na dvě základní skupiny, které bez ohledu na další skutečnosti určují příslušnost k&nbsp;podřádu. Prvním podřádem jsou tzv. [[krátkorozí]] (Diptera brachycera), kteří mají krátká silná tříčlánková tykadla. Poslední článek krátkorohých obsahuje tzv. tykadlovou brvu.
 
== Zajímavosti ==
Druhý podřád má tykadla dlouhá a nitkovitá, s šesti až třiceti šesti články; jeho zástupci byli nazváni [[dlouhorozí]] (Diptera nematocera).
Zajímavou skupinou jsou [[stopkoočky]] (čeleď Diopsidae), jejichž oči jsou umístěny na stopkách čnějících do stran – působí dojmem jakýchsi mimozemských tvorů.<ref>SOCHA, Vladimír. Zrak pětkrát jinak: živočichové s nejpodivnějšíma očima. ''100 + 1 zahraničních zajímavostí'' [online]. 15.10.2020 [cit. 21. 9. 2021]. Dostupné z: https://www.stoplusjednicka.cz/zrak-petkrat-jinak-zivocichove-s-nejpodivnejsima-ocima</ref><ref>ŠVÁBÍK, Jiří. Svět v obrazech 4, stopkoočky. In: ''Postřehy z přírody'' [online]. 02/20/2017 [cit. 21. 9. 2021]. Dostupné z: https://svabblog.wordpress.com/2017/02/20/svet-v-obrazech-4-stopkoocky/</ref>
 
▲Ve starší literatuře se lze setkat i s dělením podle způsobu zakuklení. Skupina larev bezhlavých nebo larev s nezřetelnou hlavou, jež se změní v nepohyblivou kuklu, která praskne nahoře, odkud dospělec vyleze, byla nazvána [[Diptera cyclorrhapha]]. Zatímco skupina dvoukřídlých s pohyblivou kuklou, která praská v podélném švu, byla nazvána [[Diptera orthorrhapha]]. Toto dělení má však řadu nevýhod, a proto se příliš neujalo.
 
Zajímavou skupinou jsou [[stopkoočky]] (čeleď Diopsidae), jejichž oči jsou drženy na "stopkách", čnějících do stran a vytvářejí tak dojem jakýchsi mimozemských tvorů.<ref>https://www.stoplusjednicka.cz/zrak-petkrat-jinak-zivocichove-s-nejpodivnejsima-ocima</ref>
 
== Odkazy ==
 
=== Reference ===
<references />
 
=== Literatura ===
* BELLMANN, Heiko. ''Encyklopedie hmyzu''. Praha: Beta ; Plzeň: Ševčík, 2006. {{ISBN|80-7306-256-9}}.
* ''Proceedings of the 2. International Congress of Dipterology''. Bratislava: Veda, 1991. {{ISBN|80-224-0241-9}}.
* ZAHRADNÍK, Jiří; a SEVERA, František. ''Hmyz''. [Praha]: Aventinum, 2004. {{ISBN|80-86858-01-4}}.
 
=== Externí odkazy ===
* [https://web.archive.org/web/20070609222117/http://www.hmyz.net/28dvoukridli.htm Dvoukřídlí na hmyz.net]▼
* {{Commonscat|Diptera}}
* {{Wikidruhy|taxon=Diptera}}
▲* [https://web.archive.org/web/20070609222117/http://www.hmyz.net/28dvoukridli.htm Dvoukřídlí na hmyz.net]
 
{{Taxonbar|from=Q25312}}
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Dvoukřídlí“