Evangelický kostel (Smíchov): Porovnání verzí

| výška =

| umístění oltáře = jihozápad

| materiál = [[Stavební kámen|kámen]], [[zdivo]]

| seniorát = [[Pražský seniorát|Pražský]]

| obec = [[Praha]]

| čtvrť = [[Smíchov]]

}}

 

== Historie ==

Roku 1909 na [[Smíchov]]ě, který tehdy představoval samostatnou obec ležící mimo město Prahu,<ref>{{Citace elektronického periodika

| příjmení = Homolová

}}</ref>|group="p"}}

 

Věřící se od počátku vzniku kazatelské stanice scházeli nejprve ve smíchovské škole,<ref name="historie-smichov" /> od roku 1916 s&nbsp;ohledem na rostoucí počet návštěvníků bohoslužeb využíval sbor péčí [[Filip Křížek|Filipa Křížka]] školní kapli{{#tag:ref|Kaple byla vysvěcena 8.&nbsp;prosince 1916.<ref name="nespor-370">Nešpor, s.&nbsp;370.</ref>|group="p"}} objektu [[Gymnázium Na Zatlance|gymnázia Na Zatlance]],<ref name="skoda-25">{{Citace monografie

| příjmení = Škoda

| kapitola = Praha 5 – Smíchov

| strany = 204

| titul = O&nbsp;kázání

| periodikum = Český bratr

| strany = 87

| isbn = 978-80-87040-18-8

| příjmení = Vobrová

| jméno = Žofie

}}</ref>

 

Během devadesátých let 20.&nbsp;století prošel objekt obnovou.<ref name="nespor-370" /> Od roku 2011, kdy sbor slavil osmdesát let od otevření domu, zvažovali členové sboru další rekonstrukci kostela.<ref name="vobrova-17">Vobrová, s.&nbsp;17.</ref> Impulzem jim pro to byla potřeba renovace podlahy hlavního sálu a v&nbsp;souběhu s&nbsp;ní začali rozmýšlet, zda úpravy neuchopit komplexněji.<ref name="kratochvil-proc-prestavovat-3">{{Citace periodika

| příjmení = Kratochvíl

| strany = 3–4

| url = http://ccesmichov.cz/wp-content/uploads/2018/07/ao-80.pdf

| příjmení = Klačko

| jméno = Maroš

| strany = 4–5

| url = http://ccesmichov.cz/wp-content/uploads/2018/12/AO-88-tisk.pdf

}}</ref>

 

=== Budova kostela ===

==== Exteriér ====

Architekt navrhl stavbu v&nbsp;[[Neoklasicismus|novoklasicistním stylu]],<ref name="umelecke-pamatky-prahy-561">Umělecké památky Prahy, s.&nbsp;561.</ref> s&nbsp;půdorysem ve tvaru písmene „L“, do jehož jihozápadního nároží umístil čtyřbokou věž.<ref name="nespor-370" /><ref name="diplomka">{{Citace kvalifikační práce

| příjmení = Háčková

 

==== Interiér ====

| příjmení = Mareš

| jméno = Ivo

}}</ref>

 

 

Dále se v&nbsp;objektu nachází přednáškový sál s&nbsp;pódiem a galeriemi,<ref name="cesky-bratr-309" /> jenž na počest Filipa Křížka nese pojmenování „Křížkova síň“.<ref name="alfa-omega-80_let-7" /> Do sálu se vejde několik set lidí. Je zde rovněž sborová kancelář, prostory pro archiv, čítárna a sál pro setkávání mládežníků. V&nbsp;části objektu se dále nachází byt faráře, kostelníka a ještě jeden byt využívaný k&nbsp;pronájmu.<ref name="cesky-bratr-309" /> Přednáškový sál využíval český malíř [[Vojtěch Kubašta]], který zde při loutkových divadelních představeních umělecké skupiny pod vedením [[Čeněk Sovák|Čeňka Sováka]] předváděl své prostorové pohádky. Kubašta vytvářel kulisy zachycující českou vesnici, hrady a zámky, navíc připravoval návrhy dekorací a kostýmů a namaloval i oponu.<ref name="skoda-26" /> Sbor prostory Křížkovy síně pronajímá, k&nbsp;roku 2014 například společnosti [[Animation People]],<ref name="kratochvil-proc-prestavovat-4">Proč přestavovat kostel?!, s.&nbsp;4.</ref> jež se zabývá výrobou krátkých animovaných filmů či [[Večerníček|večerníčků]], mezi něž patří třeba ''[[Pat a Mat|A&nbsp;je to!]]'' nebo ''[[Jája a Pája]]''.<ref>{{Citace elektronického periodika

 

=== Okolí ===

Vpravo od přístupové cesty ke schodišti do kostela z&nbsp;Bieblovy ulice je osazena socha zpodobňující [[Milada Horáková|Miladu Horákovou]], někdejší členku smíchovského sboru. Autorem skulptury je akademický sochař [[Olbram Zoubek]], který se následně za své dílo zřekl honoráře.<ref>{{Citace periodika

| titul = Pietní místo JUDr.&nbsp;Miladě Horákové v&nbsp;blízkosti smíchovského chrámu ČCE

| issn = 1213-1385

}}</ref> Socha podobu ženské postavy. Na výšku měří asi dva metry a je zhotovena z&nbsp;bronzu. Má sklopenou hlavu, přes níž jí není vidět do tváře. Ke kolemjdoucím je otočena zády. Před skulpturou je na zemi osazena žulová deska se zlatou růží v&nbsp;oběšencově oprátce. Podle autora má celková kompozice díla vybízet procházející, aby přistoupili k&nbsp;soše blíže, prozkoumali desku a rozmýšleli o tom.<ref name="denik-horakova" />

 

== Odkazy ==