Plavuně: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
prozatím hotovo
+, usp.
Řádek 9:
| oddělení popsal = [[Arthur John Cronquist|Cronq.]], [[Armen Leonovich Takhtajan|Takht.]] & [[Walter Max Zimmermann|W.Zimm.]]
}}
'''Plavuně''' (''Lycopodiophyta''), též známé jako '''plavuňové rostliny''', jsou oddělení [[Cévnaté rostliny|cévnatých rostlin]]. Rozmnožují se [[Spora|výtrusy]]. Je to velmi starobylá skupina rostlin, sesterská ke všem ostatním cévnatým rostlinám. VyvíjejíJejí celková vnitřní systematika je vzhledem k&nbsp;závislosti na fosilním materiálu doposud neustálená. Plavuně se vyvíjejí již od pozdního [[silur]]u, intenzivně se rozšířily v&nbsp;[[devon (geologie)|devonu]] a svého vrcholu dosáhly v&nbsp;[[karbon]]u, kdy jejich rozsáhlé porosty daly vzniknout dnešním [[Černé uhlí|černouhelným]] slojím. Stromové formy vymírají v&nbsp;[[perm]]u až [[trias]]u, keřovité pak v&nbsp;[[Mezozoikum|druhohorách]], takže do současnosti se zachovaly jen jako [[Bylina|byliny]] s&nbsp;centrem rozšíření ve vlhkých subtropech a [[Tropický podnebný pás|tropech]]. V&nbsp;současné době zahrnují plavuňové rostliny celosvětově v&nbsp;různých pojetích 5–18 rodů a zhruba 1330 druhů,<ref name=":1">{{Citace periodika
| titul = A community-derived classification for extant lycophytes and ferns
| periodikum = Journal of Systematics and Evolution
Řádek 36:
| url = https://botanika.prf.jcu.cz/systematikaweb/lycopodiophyta.htm
| datum přístupu = 2020-09-13
}}</ref> V&nbsp;české přírodě se velmi vzácně vyskytuje celkem 13 druhů plavuní, převážně v horách a podhůřích; patrně nejčastějším zástupcem těchto rostlin je zde [[plavuň vidlačka]] (''Lycopodium clavatum'').
 
== Popis ==
Řádek 104:
| datum přístupu = 2020-11-21
}}</ref>
[[Soubor:Zosterophyllum sp. - MUSE cropped.jpg|náhled|Rekonstrukce [[Devon (geologie)|devonské]] rostliny z &nbsp;rodu ''Zosterophyllum'' (třída ''Zosterophyllopsida'')]]
 
== Systém ==
Řádek 177 ⟶ 178:
 
=== Třída ''Lycopodiopsida'' – vlastní plavuně ===
'''Řád †''Drepanophycales''''' – nejprimitivnější plavuně blízké [[Rhyniophyta|rhyniofytům]], vyhynulé, pouze byliny (např. †''[[Baragwanathia]]'' rostoucí v mělkých vodách při mořském pobřeží, což může implikovat evoluci raných plavuní ve slaných vodách<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Nový pohled na původ plavuní
| periodikum = www.natur.cuni.cz
| url = https://www.natur.cuni.cz/fakulta/aktuality/archiv-2017/novy-pohled-na-puvod-plavuni
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2021-09-21
}}</ref>)
 
'''Řád ''Lycopodiales'' – [[plavuňotvaré]]'''
Řádek 184 ⟶ 191:
**''Lycopodium'' – [[plavuň]], včetně rodu [[plavuník]] (''Diphasiastrum'') a 8 dalších
**''Huperzia'' – [[vranec]], včetně rodů ''Phlegmariurus'' a ''Phylloglossum''; někdy vydělován do samostatné čeledi vrancovité (''Huperziaceae'')
'''Řád †''Protolepidodendrales''''' – vymřelé rostliny devonské až karbonské éry, převážhě byliny (např. ''[[Leclercqia]]'')
 
'''Řád ''Selaginellales'' – [[vranečkotvaré]]'''
*''Selaginellaceae'' – [[vranečkovité]]
**''Selaginella'' – [[vraneček]]
'''Řád †''Lepidodendrales''''' – mohutné fosilní dřeviny (''[[Lepidodendron]]'', ''[[Sigillaria]]'' atd.)
 
'''Řád ''Isoëtales'' – [[šídlatkotvaré]]'''
Řádek 197 ⟶ 204:
*''Isoëtaceae'' – [[šídlatkovité]]
**''Isoëtes'' – [[Šídlatka (rostlina)|šídlatka]]
(Taxony označené v&nbsp;přehledu † představují vyhynulé skupiny rostlin.)[[Soubor:Lepidodendrales reconstrucción 02.jpg|náhled|Rekonstrukce různých vyhynulých plavuní z&nbsp;řádu ''Lepidodendrales'' (zleva juvenilní a dospělý ''Lepidodendron'', ''Lepidophloios'', ''Diaphorodendron'', ''Synchysidendron'', ''Sigillaria'')|vlevo]]
 
== Evoluce ==
Fosilně jsou plavuně doloženy již ze svrchního [[silur]]u a spodního [[Devon (geologie)|devonu]], kdy se objevili též první stromovití zástupci. Předpokládá se, že vývojově navazují na [[Rhyniové rostliny|rostliny rhyniové]]. Vrcholu svého rozšíření, morfologické diverzity i evolučního rozvoje dosáhly plavuně během [[karbon]]u;: na prakontinentu [[Pangea]] tehdy jejich stromové i keřovité typy tvořily dominantní složku vegetace močálovitých pralesů nížinatých pobřežních oblastí a vlhkých vnitrozemských pánví, jež daly vzniknout dnešním [[Černé uhlí|černouhelným]] slojím. V&nbsp;té době už byly zřejmě zformovány i&nbsp;všechny tři výše zmiňované taxonomické skupiny přetrvávající do současnosti. V&nbsp;souvislosti s&nbsp;nástupem suššího klimatu v&nbsp;[[perm]]u především jejich stromové typy výrazně ustoupily a posléze během [[Mezozoikum|druhohor]] byly vytlačeny [[Nahosemenné|nahosemennými]] dřevinami; během [[Mezozoikum|mezozoika]] jsou nálezy dřevnatých plavuňových rostlin již jen sporadické a poslední z nich vyhynuly zřejmě ve spodní [[Křída|křídě]]. Do současnosti tak přežily pouze jako byliny.<ref name=":5" /><ref name=":3" />
[[Soubor:Lepidodendrales reconstrucción 02.jpg|náhled|Rekonstrukce různých vyhynulých plavuní z&nbsp;řádu ''Lepidodendrales'' (zleva juvenilní a dospělý ''Lepidodendron'', ''Lepidophloios'', ''Diaphorodendron'', ''Synchysidendron'', ''Sigillaria'')]]
Fosilně jsou plavuně doloženy již ze svrchního [[silur]]u a spodního [[Devon (geologie)|devonu]], kdy se objevili též první stromovití zástupci. Předpokládá se, že vývojově navazují na [[Rhyniové rostliny|rostliny rhyniové]]. Vrcholu svého rozšíření, morfologické diverzity i evolučního rozvoje dosáhly plavuně během [[karbon]]u; tehdy jejich stromové i keřovité typy tvořily dominantní složku vegetace močálovitých pralesů nížinatých pobřežních oblastí a vlhkých vnitrozemských pánví, jež daly vzniknout dnešním [[Černé uhlí|černouhelným]] slojím. V&nbsp;té době už byly zřejmě zformovány i&nbsp;všechny tři výše zmiňované taxonomické skupiny přetrvávající do současnosti. V&nbsp;souvislosti s&nbsp;nástupem suššího klimatu v&nbsp;[[perm]]u především jejich stromové typy výrazně ustoupily a posléze během [[Mezozoikum|druhohor]] byly vytlačeny [[Nahosemenné|nahosemennými]] dřevinami; během [[Mezozoikum|mezozoika]] jsou nálezy dřevnatých plavuňových rostlin již jen sporadické a poslední z nich vyhynuly zřejmě ve spodní [[Křída|křídě]]. Do současnosti tak přežily pouze jako byliny.<ref name=":5" /><ref name=":3" />
 
== Ekologie a rozšíření recentních plavuní ==
[[Soubor:Phlegmariurus varius kz6.jpg|náhled|Epifyticky rostoucí ''Phlegmariurus varius'']]
Recentní plavuňové rostliny mají své&nbsp;těžiště rozšíření v&nbsp;teplých subtropických a tropických oblastech světa. Rostou však i v &nbsp;temperátních oblastech, některé zasahují až za polární kruh nebo jsou součástí vysokohorské [[Tundra|tundry]]. Méně často se vyskytují v&nbsp;suchých oblastech stepí, polopouští a pouští, jako např. severoamerický vraneček ''[[Selaginella lepidophylla]]'', zvaný též „růže z&nbsp;Jericha“ nebo „rostlina vzkříšení“, jenž je coby [[poikilohydrický organismus]] dokonale přizpůsoben i&nbsp;masivnímu vysychání. Mnoho plavuní roste jako podrost ve vlhkých [[Tropický deštný les|tropických pralesích]] nebo jako [[epifyt]]y zakořeněné v&nbsp;rozsochách tropických stromů, jiné osidlují mokřady a bahnité okraje vysýchavých nádrží. Některé [[Šídlatka (rostlina)|šídlatky]] rostou celý život ponořeny pod vodní hladinou jezer či pomalu tekoucích řek.<ref name=":4" /><ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Lycopodiophyta
| periodikum = botanika.prf.jcu.cz
Řádek 233 ⟶ 239:
== Galerie ==
<gallery>
Soubor:Zosterophyllum sp. - MUSE cropped.jpg|Rekonstrukce rostliny z rodu ''Zosterophyllum'' (třída ''Zosterophyllopsida'')
Soubor:Asteroxylon.jpg|Rekonstrukce vyhynulé plavuně rodu ''Asteroxylon'' z&nbsp;řádu ''Drepanophycales''
Soubor:Lepidodendron PAMuseum.jpg|Fosilní otisk kůry lepidodendronu s typickými jizvami po opadaných listech
Řádek 240 ⟶ 245:
Soubor:Diphasiastrum digitatum 001.jpg|[[Plavuník]] ''Diphasiastrum digitatum'' je jedním z&nbsp;nejčastějších zástupců rodu v&nbsp;Severní Americe
Soubor:Lycopodiella cernua habit.jpg|Plavuňka ''Lycopodiella cernua'' může dorůstat až 150 cm
Soubor:Peacock Fern (Selaginella wildenowii) (8681119528).jpg|Duhově se odrážející list vranečku ''Selaginella wildenowii''
Soubor:Phlegmariurus varius kz6.jpg|Epifyticky rostoucí ''Phlegmariurus varius''
Soubor:Peacock Fern (Selaginella wildenowii) (8681119528).jpg|Duhově se odrážející list vranečku ''Selaginella wildenowii''
</gallery>