Mikuláš Trčka z Lípy: Porovnání verzí

'''Mikuláš Trčka z Lípy''' († [[1453]] [[Lipnice nad Sázavou (hrad)|hrad Lipnice]]) byl první známý příslušník významného českého rodu [[Trčkové z Lípy|Trčků z Lípy]] a je počítán za zakladatele této dynastie. Byl [[Utrakvismus|utrakvistou]] a po smrti [[Jan Žižka|Jana Žižky z Trocnova]] příslušníkem [[Sirotčí svaz|bratrstva sirotků]]. V roce 1436 byl jedním z českých pánů, kteří uznali [[Zikmund Lucemburský|Zikmunda Lucemburského]] za [[Český král|českého krále]]. Během let 1436 a 1437 nabyl značných statků a stal se tak jedním z nejbohatších a zároveň jedním z nejvlivnějších pánů v Čechách. Byl i velmi obratným diplomatem. Po ustavení [[Jiří z Poděbrad|Jiřího z Poděbrad]] zemským správcem se stal členem jeho rady a stal se také významným vyjednavatelemvyjednavačem ve věci vydání [[Ladislav Pohrobek|Ladislava Pohrobka]] do Čech.

V roce 1428 si kupujezakoupil dům v [[Kutná Hora|Kutné Hoře]],<ref name=":0">{{Citace periodika|příjmení=Dvořáková|jméno=Lenka|titul=Trčkové z Lípy na přelomu 15. a 16. století|periodikum=AUC - Philosophia et historica - Studia historica|datum=1976|ročník=|číslo=14|strany=115, 125|url=}}</ref> čímž se zařadil mezi zámožné šlechtice [[Sirotčí svaz|bratrstva sirotků]]. Stále více se věnujeale věnoval spíše otázkám politiky a diplomacie, než válečnictví, později se objevujeobjevil po boku [[Hynce Ptáček z Pirkštejna|Hynka Ptáčka z Pirkštejna]]. V roce 1429 zakoupil panství [[Světlá nad Sázavou]] včetně kláštera ve Vilémově, v té době ale již vypáleného z období husitských válek.

Další strmý postup v jeho kariéře přišel po druhé polovině roku 1436 po vyhlášení [[Basilejská kompaktáta|basilejských kompaktát]] a uznání [[Zikmund Lucemburský|Zikmunda Lucemburského]] za [[Český král|českého krále]]. Tehdy Mikuláš Trčka z Lípy plně využil „rozdávání“ bývalého církevního majetku Zikmundem. Díky svému značnému majetku mohl brát od Zikmunda, za poskytnutí finančních prostředků, do zástavy statky dle vlastního výběru, a tak začal budovat rozsáhlé panství při řece [[Sázava|Sázavě]]. Již 21. září 1436 mu bylo zapsáno 21 vesnic u [[Havlíčkův Brod|Německého Brodu]] (šlo o vesnice [[Královská kolegiátní kapitula sv. Petra a Pavla na Vyšehradě|vyšehradské kapituly]] a kláštera sv. Prokopa na Sázavě).<ref>{{Citace monografie|příjmení=Dobiáš|jméno=Josef|příjmení2=|jméno2=|titul=Dějiny královského města Pelhřimova a jeho okolí: doba reformační|vydání=|vydavatel=Musejní spolek|místo=Pelhřimov|rok=1936|počet stran=|strany=92|svazek=1|isbn=}}</ref> Tentýž rok zakoupil od [[Oldřich II. z Rožmberka|Oldřicha z Rožmberka]], poručníka sirotků po [[Čeněk z Vartenberka|Čeňkovi z Vartemberka]], [[Lipnice nad Sázavou (hrad)|hrad Lipnici]] a město [[Havlíčkův Brod|Německý Brod]]. Od této doby se tituluje Mikuláš Trčka z Lípy a na Lipnici, jak je i uveden v listině z konce roku 1436, ve které potvrzuje městu [[Havlíčkův Brod|Německý Brod]] veškerá práva udělená císařem [[Karel IV.|Karlem IV]].<ref name=":1">{{Citace monografie|příjmení=Beránek|jméno=Karel|příjmení2=Beneš|jméno2=František|titul=Soupis česky psaných listin a listů do roku 1526 díl 1. svazek 1/1|vydání=|vydavatel=Archivní správa MV ČSR|místo=Praha|rok=1974|počet stran=|strany=255, 272|isbn=}}</ref>

Mikuláš Trčka z Lípy a na Lipnici zemřel v roce 1453 na hradě [[Lipnice nad Sázavou (hrad)|Lipnice]]. Byl dvakrát ženatý. S první ženou [[Kateřina ze Smiřic|Kateřinou ze Smiřic]] zplodil tři syny: [[Mikuláš starší Trčka z Lípy a na Vlašimi|Mikuláše]], Zdeňka a [[Burian Trčka z Lípy a na Lipnici|Buriana]]. Jeho druhou ženou byla [[Vaňka z Hustířan]].

Díky přátelství s [[Oldřich II. z Rožmberka|Oldřichem z Rožmberka]] měl značný vliv i u [[Katolictví|katolické]] strany a velmi obratně těchto konexí využíval. Byl hlavním vyjednavačem ve sporech [[Táborský svaz|Táboritů]] a [[Rožmberkové|Rožmberků]]. V roce 1444 stál za smírnou výpovědí v záležitosti sporu Oldřicha z Rožmberka s městy [[Tábor]], [[Písek (město)|Písek]] a [[Vodňany]].<ref name=":1" /> Na svého přítele Rožmberka se obrátil i při jednom sporu, do kterého se dostali jeho kupci v Rakousích. Tento spor pak díky Rožmberkovi vyústil až v ultimátní vyjádření východočeského [[landfrýd]]u o možnosti vpádu vojsk do Rakous, ke kterému samozřejmě nedošlo a spor se urovnal mírovou cestou.<ref>{{Citace monografie|příjmení=Rynešová|jméno=Blažena|příjmení2=|jméno2=|titul=Listář a listinář Oldřicha z Rožmberka 1418-1462|vydání=|vydavatel=UK|místo=Praha|rok=1932|počet stran=|strany=268|isbn=}}</ref> V roce 1443 hostil na hradě [[Lipnice nad Sázavou (hrad)|Lipnici]] sněm českých stavů, na kterém se měl řešit postup jednání s říšským králem ve věci obsazení českého trůnu. Výsledek tohoto sněmu vedl k dalšímu jednání 8. ledna 1444 taktéž na Trčkově panství, tentokrát v [[Pelhřimov]]ě. Odtud již byla vyslána výprava s konkrétní žádostí o vydání [[Ladislav Pohrobek|Ladislava Pohrobka]] do Čech. Na svých panstvích následně hostil několik dalších významných sněmů českých stavů.<ref>{{Citace monografie|příjmení=Urbánek|jméno=Rudolf|příjmení2=|jméno2=|titul=Věk Poděbradský I.|vydání=|vydavatel=Jan Laichter|místo=Praha|rok=1915|počet stran=|strany=639–646|isbn=}}</ref>

Vrcholu však jeho diplomatická kariera došla až po dosazení [[Jiří z Poděbrad|Jiřího z Poděbrad]] dona postupost zemského správce. Stal se členem jeho rady a byl mimo jiné jedním z předních osob připodílejících se na obsazení Prahy Jiřím z Poděbrad. Vedl jednání mezi [[Poděbradská jednota|Poděbradskou jednotou]] a [[Strakonická jednota|Strakonickou jednotou]] a dále se angažoval zvláště ve věci vydání Ladislava Pohrobka do Čech. Díky Jiřímu z Poděbrad se dostal i do diplomatických kruhů na říšské úrovni, kde obratně prosazoval jeho zájmy.