Josef Dobrovský: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m dopl. |
m Oprava morfologického pravopisu (chybný tvar zájmene jenž). značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 30:
Byl nejvýznamnějším představitelem [[Racionalismus|racionalistického]] [[osvícenství]] v českých zemích a k jeho největším zásluhám patří zavedení a soustavné uplatňování [[Textová kritika|kritické metody]] ve vědeckém bádání bez ohledu na dopad jeho výsledků. Dobrovský byl jedním ze zakládajících členů [[Královská česká společnost nauk|Královské české společnosti nauk]] a společně s hrabětem [[Kašpar Šternberk|Kašparem Šternberkem]] rovněž spoluzaložil [[Národní muzeum|Vlastenecké (dnes Národní) muzeum]]. Kromě [[Klasická filologie|klasických jazyků]] ovládal i [[Hebrejština|hebrejštinu]] a některé další orientální jazyky, kterým se chtěl původně odborně věnovat, později postupně ovládl i všechny tehdy známé [[Slovanské jazyky|jazyky slovanské]]. Po [[Jan Hus|Husovi]] a [[Jan Amos Komenský|Komenském]] je právem pokládán za třetího Čecha světového významu.<ref>{{Citace sborníku | příjmení = Vavřínek | jméno = Vladimír | odkaz na autora = Vladimír Vavřínek | titul = Josef Dobrovský - Fundator studiorum slavicorum | příjmení sestavitele3 = Skwarska | jméno sestavitele3 = Karolína | sborník = Josef Dobrovský - Fundator studiorum slavicorum: příspěvky z mezinárodní vědecké konference v Praze 10.-13. června 2003 | vydavatel = Slovanský ústav AV ČR | odkaz na vydavatele = Slovanský ústav Akademie věd České republiky | místo = Praha | rok vydání = 2004 | isbn = 80-86420-17-5 | url = | strany = 9–10 | jazyk = de}}</ref> [[Tomáš Garrigue Masaryk|T. G. Masaryk]] jej označil za „prvního světového Čecha nové doby“.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Čapek | jméno = Karel | odkaz na autora = Karel Čapek | titul = Hovory s T.G.M. | url =| vydavatel = Fragment | místo = Praha | rok vydání = 2009 | vydání = 1 | počet stran = 306 | kapitola =| strany = 80 | isbn = 978-80-253-0752-6}}</ref>
Dobrovského latinsky a německy psané dílo zahrnuje 363 již za jeho života publikovaných studií, monografií a kratších statí nebo recenzí a dalších 37 publikací, na kterých se podílel jako redaktor či editor.<ref>{{Citace monografie | titul = Josef Dobrovský. I, Bibliographie der Veröffentlichungen von Josef Dobrovský | url = | editoři = [[Miloslav Krbec]], Miroslav Laiske | vydavatel = Státní pedagogické nakladatelství | místo = Praha | rok vydání = 1970 | vydání = 1 | počet stran = 258 | edice = Publikace filosofické a pedagogické fakulty Univ. Palackého v Olomouci. Series slavica; 1 | kapitola = | strany = | jazyk = de}}</ref> Jeho rozsáhlou vědeckou činnost lze rozdělit do několika základních oblastí, jimiž jsou [[Dějiny lidstva|historie]], [[historiografie]], [[biblistika]], [[Slavistika|paleoslavistika]], [[Slavistika|slovanská filologie]] a [[bohemistika]]. V českém kontextu jsou z Dobrovského spisů nejzásadnější: ''Geschichte der böhmischen Sprache und Literatur'' (''Dějiny českého jazyka a literatury'') a především jeho [[česká gramatika]] ''Ausführliches Lehrgebäude der böhmischen Sprache'' (''Zevrubná mluvnice jazyka českého''). Dobrovský se ve své době pokusil rekonstruovat tzv. [[Český pravopis|bratrský pravopis]] čili podobu češtiny v období jejího největšího rozkvětu v 16. a 17. století, neboť za nejklasičtější český text považoval [[Bible kralická|kralický překlad Bible]]. Jazyk,
Spisy, kterými Dobrovský vytvořil systematické základy [[Slavistika|slavistiky]] či slovanských studií se všemi historickými, náboženskými a kulturními přesahy, měly zvláště v [[19. století]] značný vliv ve všech [[Slované|slovanských zemích]]. Jeho nejvýznamnějším dílem v tomto mezinárodním kontextu je gramatický spis o [[Staroslověnština|staroslověnštině]] ''Institutiones linguae slavicae dialecti veteris'' (''Základy jazyka staroslověnského''). V [[Rusko|ruském]] prostředí byla Dobrovského díla po dlouhou dobu součástí osnov na katedrách slavistiky. V [[Bělorusko|Bělorusku]] byla zase impulzem pro studium zdejšího [[Folklór|folklóru]].<ref>{{Citace sborníku | příjmení = Ляшук | jméno = Виктория | odkaz na autora = | titul = Йозеф Добровскнй и аспекты исследования фольклорных текстов | příjmení sestavitele3 = Skwarska | jméno sestavitele3 = Karolína | sborník = Josef Dobrovský - Fundator studiorum slavicorum: příspěvky z mezinárodní vědecké konference v Praze 10.-13. června 2003 | vydavatel = Slovanský ústav AV ČR | odkaz na vydavatele = Slovanský ústav Akademie věd České republiky | místo = Praha | rok vydání = 2004 | isbn = 80-86420-17-5 | url = | strany = 552–559 | jazyk = be}}</ref> Inspiraci v nich dále hledalo také [[Ukrajinské národní obrození|ukrajinské národní hnutí]], které bylo Dobrovského myšlenkami ovlivněno při formování spisovné [[Ukrajinština|ukrajinštiny]]. Dalšími oblastmi, v nichž docházelo k plodné recepci jeho jazykovědných spisů, potom byly např. [[Slovinsko]] a [[Lužice]].
| |||