Plavuně: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m {{Autoritní data}}; formát zápisu šablon; kosmetické úpravy
→‎Systém: aktualizace a doplnění dle nového zdroje
značky: nevhodná syntaxe v nadpisu editace z Vizuálního editoru
Řádek 9:
| oddělení popsal = [[Arthur John Cronquist|Cronq.]], [[Armen Leonovich Takhtajan|Takht.]] & [[Walter Max Zimmermann|W.Zimm.]]
}}
'''Plavuně''' (''Lycopodiophyta''), též známé jako '''plavuňové rostliny''', jsou oddělení [[Cévnaté rostliny|cévnatých rostlin]]. Rozmnožují se [[Spora|výtrusy]]. Je to velmi starobylá skupina rostlin, vyvíjející se zřejmě již od pozdního [[silur]]u, s&nbsp;intenzivním rozšířením v&nbsp;[[devon (geologie)|devonu]] a dosahujícího svého vrcholu v&nbsp;[[karbon]]u, kdy jejich rozsáhlé porosty daly vzniknout dnešním [[Černé uhlí|černouhelným]] slojím. Stromové formy vymírají v&nbsp;[[perm]]u až [[trias]]u, křovité pak v&nbsp;[[Mezozoikum|druhohorách]], takže do současnosti se zachovaly jen jako [[Bylina|byliny]] s&nbsp;centrem rozšíření v&nbsp;subtropech a [[Tropický podnebný pás|tropech]]. V&nbsp;současné době zahrnují plavuňové rostliny celosvětově v&nbsp;různých pojetích 5–18 rodů a zhruba 1330 druhů,<ref name=":1">{{Citace periodika
| titul = A community-derived classification for extant lycophytes and ferns
| periodikum = Journal of Systematics and Evolution
Řádek 109:
[[Soubor:Isoetes lacustris rivnenskyi2.jpg|náhled|Śídlatka ''Isoëtes lacustris'' pod vodní hladinou]]
[[Soubor:Pseudolycopodiella serpentina inat1.jpg|náhled|Plavuňka ''Pseudolycopodiella serpentina'']]
Systém plavuní je neustálený a vzhledem k&nbsp;závislosti na fosilním materiálu pravděpodobně neúplný. V&nbsp;různých pojetích obsahuje jednu až tři třídy, mnohokrát se měnil též počet různě široce pojatých čeledí i&nbsp;rodů a jejich vymezení. V&nbsp;tradičních systémech byly řazeny mezi [[kapraďorosty]], podle nových poznatků však formují samostatnou [[Monofyletismus|monofyletickou]] skupinu, která se vyvíjelaod zcelaostatních nezávislerostlin naoddělila všechzhruba ostatníchpřed rostlinách420 miliony let a od té doby se vyvíjela zcela nezávisle. Jejich fylogenetickou strukturu a vztah k&nbsp;ostatním recentním cévnatým rostlinám lze zjednodušeně znázornit následujícím [[Kladistika|kladogramem]] (zobrazeny pouze recentní skupiny):<ref name=":1" /><ref>{{Citace elektronického periodika
| periodikum = botanika.prf.jcu.cz
| url = https://botanika.prf.jcu.cz/systematikaweb/systematikauvod.htm
Řádek 118:
|1={{Klad
|popisek1=&nbsp;''[[Lycopodiophyta]]''&nbsp;
|popisek2=&nbsp;''[[Euphyllophyta]]''&nbsp;
|1={{Klad
|1= Lycopodiales
Řádek 135 ⟶ 136:
}}
}}
Aktuální systematika recentních plavuní byla zpracována pracovní skupinou Pteridosperm Phylogeny Group v&nbsp;návrhu [[Systém PPG I|systému PPG I]], který by byl analogický k&nbsp;[[Fylogenetika|fylogenetickému]] systému krytosemenných rostlin, známému jako [[Angiosperm Phylogeny Group|APG]]. Obsahuje pouze jedinou žijící třídu ''Lycopodioipsida'' a tři řády. V&nbsp;čeledi plavuňovité (''Lycopodiaceae'') zavádí celkem 16 rodů ve třech podčeledích ''Lycopodielloideae'', ''Lycopodioideae'' a ''Huperzioideae''; vzhledem k&nbsp;[[Monofyletismus|monofyletičnosti]] a nevelkému rozsahu těchto tří taxonů je jiné zdroje včetně databáze Plants of the World Online pojímají na úrovni pouze tří širokých rodů.<ref name=":1" /><ref name=":02">{{Citace periodika
| titul = Molecular phylogenetics and the morphology of the Lycopodiaceae subfamily Huperzioideae supports three genera: Huperzia, Phlegmariurus and Phylloglossum
| periodikum = Molecular Phylogenetics and Evolution
Řádek 152 ⟶ 153:
| jazyk = en
| datum přístupu = 2020-11-20
}}</ref>
 
=== Třída '''†'''''[[Zosterophyllophyta|Zosterophyllopsida]]'' ===
Vymřelá vývojová linie primitivních bezlistých rostlin, dříve považovaná za samostatné oddělení, nově řazená mezi plavuně do oddělení ''Lycopodiophytina''<ref name=":4">{{Citace periodika
| příjmení = Spencer
| jméno = Victoria
| příjmení2 = Venza
| jméno2 = Zoe Nemec
| příjmení3 = Harrison
| jméno3 = Cecily Jill
| titul = What can lycophytes teach us about plant evolution and development? Modern perspectives on an ancient lineage
| periodikum = Evolution & Development
| datum vydání = 2021
| ročník = 23
| číslo = 3
| strany = 174–196
| issn = 1525-142X
| doi = 10.1111/ede.12350
| jazyk = en
| url = https://onlinelibrary.wiley.com/doi/abs/10.1111/ede.12350
| datum přístupu = 2021-09-20
}}</ref>
 
=== Třída ''Lycopodiopsida'' – vlastní plavuně ===
'''Řád † ''Drepanophycales''''' – nejprimitivnější plavuně blízké [[Rhyniophyta|rhyniofytům]], vyhynulé, pouze byliny
 
'''Řád ''Lycopodiales'' – [[plavuňotvaré]]'''
Řádek 162 ⟶ 184:
**''Lycopodium'' – [[plavuň]], včetně rodu [[plavuník]] (''Diphasiastrum'') a 8 dalších
**''Huperzia'' – [[vranec]], včetně rodů ''Phlegmariurus'' a ''Phylloglossum''; někdy vydělován do samostatné čeledi vrancovité (''Huperziaceae'')
 
=== Třída ''Selaginellopsida'' – vranečky ===
'''Řád ''Selaginellales'' – [[vranečkotvaré]]'''
*''Selaginellaceae'' – [[vranečkovité]]
**''Selaginella'' – [[vraneček]]
'''Řád †''Protolepidodendrales''''' – vymřelé dřeviny devonské až karbonské éry (např. ''[[Leclercqia]]'')
 
'''Řád † ''Lepidodendrales''''' – fosilní dřeviny (''[[Lepidodendron]]'', ''[[Sigillaria]]'' atd.)
=== Třída ''Isoëtopsida'' – šídlatky ===
'''Řád † ''Lepidodendrales''''' – fosilní dřeviny (''[[Lepidodendron]]'', ''[[Sigillaria]]'' atd.)
 
'''Řád ''Isoëtales'' – [[šídlatkotvaré]]'''
 
* † ''Pleuromeiaceae'' a několik dalších vyhynulých čeledí, též v&nbsp;některých zdrojích vydělován jako řád ''Pleuromeiales''
 
*''Isoëtaceae'' – [[šídlatkovité]]
Řádek 184 ⟶ 204:
 
== Ekologie a rozšíření recentních plavuní ==
Recentní plavuňové rostliny mají své&nbsp;těžiště rozšíření v&nbsp;teplých subtropických a tropických oblastech světa, některé ovšem zasahují až za polární kruh. Jen málo se vyskytují v&nbsp;suchých oblastech stepí, polopouští a pouští; výjimku tvoří např. severoamerický vraneček ''[[Selaginella lepidophylla]]'', zvaný též „růže z&nbsp;Jericha“ nebo „rostlina vzkříšení“, jenž je coby [[poikilohydrický organismus]] dokonale přizpůsoben i&nbsp;masivnímu vysychání. Mnoho plavuní roste jako podrost ve vlhkých [[Tropický deštný les|tropických pralesích]] nebo jako [[epifyt]]y zakořeněné v&nbsp;rozsochách tropických stromů, jiné osidlují mokřady a bahnité okraje vysýchavých jezer. Některé [[Šídlatka (rostlina)|šídlatky]] rostou celý život ponořeny pod vodní hladinou.<ref name=":4" /><ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Lycopodiophyta
| periodikum = botanika.prf.jcu.cz