ΟΙΚΟΥΜΕΝΗ: Porovnání verzí

| web = https://www.oikoymenh.cz/

}}

== Historie ==

Nakladatelství OIKOYMENH má své kořeny v sedmdesátých letech v prostředí [[Disident|disentu]], zejména pak v disentu křesťanském, v němž zvláště vynikaly osobnosti formované pražským sdružením [[YMCA v České republice|Akademická YMCA]]. Pražská YMCA, kterou finančně podporovali [[Spojené státy americké]], [[Tomáš Garrigue Masaryk|T. G. Masaryk]], [[Alice Masaryková]], [[Václav M. Havel]], [[Emanuel Rádl]] a další, byla rozpuštěna v roce [[1951]], a přesto, že se pokus o její obnovu v roce [[1968]] nezdařil, představovala v reáliích [[normalizace]] záruku kontinuity či návaznosti na [[étos]] [[První republika|první republiky]]. Z podnětu filosofa a pozdějšího mluvčího [[Charta 77|Charty 77]] [[Ladislav Hejdánek|Ladislava Hejdánka]] tehdy vznikla [[Samizdat|samizdatová]] edice OIKOYMENH s cílem obnovit duchovní život, který byl v Československu redukován na [[marxismus-leninismus]], navázáním na nejlepší tradice evropské filosofie a teologie.<ref name="O" >{{Citace elektronické monografie | korporace = OIKOYMENH | titul = O nás | url = https://www.oikoymenh.cz/o-nas/ | datum vydání = | datum aktualizace = 2019 | datum přístupu = 20191205 | vydavatel = OIKOYMENH}}</ref> Texty pro tuto edici stejně jako samizdatový časopis [[Reflexe (časopis)|''Reflexe'']] se rozmnožovaly ručním opisováním na psacím stroji.<ref name="K" >{{Citace elektronického periodika | příjmení = Karfík | jméno = Filip | odkaz na autora = | titul = Héraklés české filosofie | periodikum = Česká pozice | odkaz na periodikum = Česká pozice | datum vydání = 20150727 | datum přístupu = 20191204 | url = http://ceskapozice.lidovky.cz/tema/herakles-ceske-filosofie.A150727_125711_pozice-tema_lube}}</ref> Jedním z Hejdánkových spolupracovníků se stal student [[Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská ČVUT|Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT]] [[Aleš Havlíček]] (1956–2015), který již dříve navštěvoval [[Státní bezpečnost|tajnou bezpečností]] ostře sledované bytové semináře u Julia Tomina, než byl v roce 1980 na podnět Státní bezpečnosti ze studia vyloučen. Po té se účastnil několika dalších seminářů, a vedl rovněž vlastní bytový seminář, ve kterém se četl [[Martin Heidegger|Heideggerův]] spis ''[[Bytí a čas]]''.<ref name="CH" >{{Citace periodika | příjmení = Chotaš | jméno = Jiří | odkaz na autora = | příjmení2 = Hermann | jméno2 = Tomáš | odkaz na autora2 = | spoluautoři = | titul = Odešel Aleš Havlíček | periodikum = Filosofický časopis | odkaz na periodikum = Filosofický časopis | rok vydání = 2015 | měsíc vydání = | ročník = 63 | číslo = 4 | strany = 624–628 | url = http://filcasop.flu.cas.cz/uploaded/FC%204_2015/Odesel-Ales-Havlicek.pdf | issn = 0015-1831 }} {{Wayback|url=http://filcasop.flu.cas.cz/uploaded/FC%204_2015/Odesel-Ales-Havlicek.pdf |date=20200411021802 }}</ref>

Teprve po změně politického režimu v roce 1989 se naskytla možnost šířit filosofickou literaturu legálně. [[Sametová revoluce|Listopad 1989]] znamenal pro Aleše Havlíčka zásadní obrat v jeho životě. Jestliže před tímto datem pro něj byla jakákoli akademická kariéra ve filosofii z politických důvodů vyloučena, nyní nic nebránilo tomu, aby se realizoval jako filosof, vysokoškolský pedagog a nakladatel. V novém tržním prostředí se však brzy ukázalo, že s vydáváním filosofické a teologické literatury bude nadále problém, protože je finančně ztrátové.<ref name="CH" ></ref> V roce 2014 v rozhovoru pro projekt Fenomén transformace vzpomínal Havlíček na začátky nakladatelství takto: ''„Po roce 1989 jsme měli připravené tituly. Dali jsme něco do [[Nakladatelství Vyšehrad|Vyšehradu]]. Byl to konkrétně [[Paul Ricoeur]]. Dodávali jsme jim tam další tituly a ukázalo se, že nejsou schopni to vydat. Neustále se na něco vymlouvali, tak jsme nakonec udělali takový krok: kolega [[Rudolf Kučera (politolog)|Rudolf Kučera]] založil Institut středoevropské kultury. Zeptali jsme se jej, zdali by nebylo možné, aby OIKOYMENH netvořilo nějakou jeho „podčást“, že bychom tam vydávali tituly, které jsme měli připravené. To proto, že kamenná nakladatelství to nechtěla vydat. Rudolf Kučera řekl: ano. Z počátku jsme mysleli, že to bude pouze přechodná fáze, že se nalezne někdo, kdo to převezme. Vzhledem k tomu, že se stále neobjevoval někdo, kdo by se na to zaměřil, a my jsme toho měli více a více, ukázalo se nakonec, že se musíme osamostatnit. To se také stalo, a tak vzniklo nakladatelství OIKOYMENH, fungující do dnešních dnů jako občanské sdružení.“''<ref name="H" >{{Citace elektronického periodika | příjmení = Havlíček | jméno = Aleš | příjmení3 = Soldát | jméno3 = Martin | odkaz na autora = Aleš Havlíček | titul = Dialog o transformaci nejen v oblasti myšlení s Alešem Havlíčkem | periodikum = FENOMÉN Transformace, sešit 25 | odkaz na periodikum = | datum vydání = 2014 | datum přístupu = 20191204 | url = https://web.archive.org/web/20171221110028/https://revueprostor.cz/pdf/transformace/sesit_2014_26.pdf | issn =}}</ref> Ladislav Hejdánek sice v domluvě s dědici navrhoval obnovu staré úctyhodné značky Laichterova nakladatelství, ale Aleši Havlíčkovi záleželo na kontinuitě s Hejdánkovou Oikúmené.<ref name="CH" ></ref> S pomocí přátel a spolupracovníků tak vzniklo nakladatelství pod značkou OIKOYMENH, o.s., které bylo do roku 1996 součástí Institutu pro středoevropskou kulturu a politiku (ISE). U počátků jeho nakladatelské činnosti stáli v této době Ladislav Hejdánek, [[Jakub Schwarz Trojan|Jakub S. Trojan]] a Aleš Havlíček.<ref name="O" ></ref> Havlíček v letech 1990–2007 vykonával funkci šéfredaktora/předsedy redakční rady a současně byl i členem ediční rady a výkonným tajemníkem nakladatelství (1991–2015). K osamostatnění a nabytí právní subjektivity došlo v roce 1996, kdy vzniklo občanské sdružení OIKOYMENH. Téhož roku začaly v nakladatelství vycházet ''Sebrané spisy'' [[Jan Patočka|Jana Patočky]], které jsou zároveň pokusem o systematizaci jeho díla prostřednictvím rozdělení do dvou částí na: (1) systematické jádro jeho filosofie a (2) speciální oblasti filosofie.<ref>{{Citace periodika | příjmení = Nagy | jméno = Ladislav | autor = | odkaz na autora = | spoluautoři = | titul = Patočkovy Sebrané spisy | periodikum = Tvar | odkaz na periodikum = Tvar (časopis) | rok vydání = 1997 | měsíc vydání = | ročník = 8 | číslo = 9 | strany = 22–23 | url = http://archiv.ucl.cas.cz/?path=Tvar/1997 | issn = 0862-657X}}</ref> V roce 1998 započalo vydávání ''Etymologiae'' od [[Isidor ze Sevilly|Isidora ze Sevilly]], na němž, jak se stalo pro vydavatelskou činnost OIKOYMENH dobrým zvykem, spolupracovali odborníci na latinskou [[Patristika|patristiku]] z vědeckých a univerzitních pracovišť. Dalším významným počinem bylo zahájení edice ''Dějiny filosofie'' v roce 2000, které přineslo v českém prostředí dosud nebývalou, důkladnou a přehlednou (podle plánu) třináctisvazkovou řadu na sebe navazujících monografií, jež pokrývá dějiny západní filosofie od [[Předsókratici|présókratiků]] až po dvacáté století.<ref>{{Citace periodika | příjmení = Glombíček | jméno = Petr | autor = | odkaz na autora = | spoluautoři = | titul = Dějiny filosofie pro filosofy | periodikum = Literární noviny | odkaz na periodikum = Literární noviny | rok vydání = 2004 | měsíc vydání = | ročník = 15 | číslo = 13 | strany = 8 | url = http://archiv.ucl.cas.cz/index.php?path=LitNIII/15.2004/13 | issn = 1210-0021}}</ref> Tato edice vyhrála cenu [[Magnesia Litera]]: ''„Litera za nakladatelský čin“'' v roce 2007, přičemž byla oceněna absence podobného studijního zdroje, aktuálnost, čtenářská přístupnost a vysoký odborný, překladatelský i ediční standard.<ref>{{Citace elektronické monografie | korporace = Litera, produkce, s.r.o. | titul = Vítěz "Litera za nakladatelský čin" v roce 2007: Nakladatelství Oikoymenh za ediční řadu Dějiny filosofie | url = https://www.magnesia-litera.cz/kniha/nakladatelstvi-oikoymenh-za-edicni-radu-dejiny-filosofie/ | datum vydání = | datum aktualizace = 2019 | datum přístupu = 20191205 | vydavatel = Litera, produkce, s.r.o.}}</ref> V roce 2002 bylo sídlo redakce a distribuce v Černé ulici zasaženo [[Povodeň v Česku (2002)|povodní]], která poškodila uskladněné knihy, a způsobila tak citelnou finanční ztrátu.<ref>{{Citace periodika | příjmení = Havlíček | jméno = Aleš | odkaz na autora = Aleš Havlíček | titul = Kant pod vodou | periodikum = Reflex | odkaz na periodikum = Reflex (časopis) | rok vydání = 2002 | měsíc vydání = | ročník = 13 | číslo = 44 | strany = 61 | url = | issn = 0862-6634}}</ref> V roce 2003 obhájil Havlíček na [[Filozofická fakulta Univerzity Karlovy|Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze]] disertační práci na téma ''Problém idejí v Platónově dialogu Euthyfón''. Od roku 2007 působil jako vysokoškolský učitel na Katedře politologie a filozofie na [[Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem|Univerzitě J. E. Purkyně v Ústí nad Labem]], načež byl v roce 2008 po úspěšném habilitačním řízení v oboru filosofie jmenován docentem na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze.<ref name="CH" ></ref> Kromě toho již v roce 1997 spoluzaložil Českou platónskou společnost a od té doby se podílel na organizaci mezinárodních i českých platónských symposií a na vydání sborníků z nich. Jeho oborová specializace se odrazila také v ediční činnosti Nakladatelství OIKOYMENH, které vydalo kompletní Platónovy spisy a řadu důležitých děl z oblasti [[Politická filosofie|politické filosofie]].<ref name="CH" ></ref>

 

== Ediční rada ==