Ústí nad Labem: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
lužickosrbský název |
→Historie: odkaz |
||
Řádek 45:
Během [[husitství|husitských]] válek bylo město obsazené [[míšeň]]ským [[markrabě]]tem obléháno husity a boje vyvrcholily v létě 1426 bitvou v místech, kterému se od té doby říká ''Na Běhání''. Jak název napovídá, německá vojska byla poražena. Poté se vlády v Ústí ujal Jakoubek z Vřesovic. Dobové kroniky uvádějí, že vítězové nechali dál pokojně žít místní německy mluvící obyvatelstvo. Na rozdíl od řady jiných královských měst Ústí nezískalo během husitských válek žádné pozemky a prestiž města v následujícím období poklesla. Vrcholného rozvoje dosáhlo město v druhé polovině 16. a v prvém desetiletí 17. století. Díky tomu, že se nezúčastnilo nezdařeného povstání proti [[Ferdinand I. Habsburský|Ferdinandovi I.]] roku 1547, nebylo potrestáno a domohlo se alespoň relativní hospodářské prosperity. Od druhé poloviny 16. století dochází v Ústí především v důsledku imigrace obyvatelstva k značnému posílení německého živlu, který postupně převládl.
[[Třicetiletá válka]], během níž se Ústí stalo sedmkrát obětí nejrůznějších tažení, přinesla městu velký úpadek. Ten byl také příčinou vleklé populační krize trvající déle než dvě staletí. V následujících letech zůstalo Ústí nad Labem po dlouhou dobu jen malým zemědělským střediskem s počtem obyvatel nepřesahujícím 2 000 a to až do roku 1830, kdy v důsledku bouřlivého průmyslového rozvoje začala populace neobvykle narůstat. V okolí obcí [[Chlumec (okres Ústí nad Labem)|Chlumec]], [[Přestanov]], [[Stradov (Chlumec)|Stradov]], [[Žandov (Chlumec)|Žandov]] a [[Telnice (okres Ústí nad Labem)|Telnice]] se udála v létě roku 1813 po [[
=== Rozvoj v 19. století ===
| |||