Magie: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
→Etymologie: -pryč neověřené |
nový úvod a kapitola o definicích značka: odkazy na rozcestníky |
||
Řádek 3:
{{různé významy}}
[[Soubor:Magician visconti.jpg|upright=0.8|náhled|Mág na [[tarot]]ové kartě z [[15. století]]]]
'''Magie''' je nejasně definovaný [[fenomén]] spojovaný s ovlivňováním světa skrze [[Okultismus|okultní]], tedy skryté síly v přírodě, nebo skrze kontakt s [[Animismus|duchovními bytostmi]], a s těmito praktikami svázaný [[světonázor]] a způsob myšlení. Její cíle mohou zahrnovat získání znalostí, moci, lásky či bohatství, ale také léčení nebo ochranu před nebezpečím nebo naopak způsobení škody, někdy však také duchovní proměnu a rozvoj. Často je vymezována vůči [[náboženství]] a [[Věda|vědě]], přičemž jak náboženství tak věda vůči náboženství se vůči ní staví zpravidla negativně. Zároveň je však magie někdy chápána jako náboženský fenomén a taktéž věda byla od magie dlouho těžko rozlišitelná.<ref name="Brita">{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Middleton
| jméno = John F. M.
| odkaz na autora = John F.M. Middleton
| titul = Magic
| url = https://www.britannica.com/topic/magic-supernatural-phenomenon
| datum vydání =
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 18.9.2021
| vydavatel = Encyclopaedia Britannica
| jazyk = en
}}</ref><ref name="IntroV">{{Citace sborníku
| příjmení = Hanegraaff
| jméno = Wouter Jacobus
| autor =
| odkaz na autora = Wouter Jacobus Hanegraaff
| titul = Magic V: 18th-20th Century
| odkaz na titul =
| příjmení sestavitele = Hanegraaff
| jméno sestavitele = Wouter Jacobus
| sestavitel =
| sborník = Dictionary of Gnosis & Western Esotericism
| odkaz na sborník =
| vydavatel = Brill Academic Pub
| odkaz na vydavatele =
| místo =
| rok vydání = 2006
| isbn = 978-9004152311
| url =
| kapitola =
| strany = 738
| jazyk = en
}}</ref>
Na pojmu magie je problematický také fakt že je primárně užíván zvnějšku a její provozovatelé jsou spojeni s ideou „[[jinakost]]i“ a často chápáni negativně. [[Křesťanství]], dominantní západní náboženství, ji odmítá a spojuje ji s falešným náboženstvím, [[kacířství]]m či uctíváním [[démon]]ů, čímž se termín magie podobá pojmům jako [[pohanství]], [[modloslužebnictví]] nebo [[pověra]]. Moderní věda často přistupuje k náboženství s respektem, tentýž respekt však nemá vůči magii, přestože distinkce mezi magií a náboženstvím nemá kořeny v akademické argumentaci. Vědou je tak magie chápaná jako tmářská a [[iracionalita|iracionální]], svého druhu jako falešná věda či [[pseudověda]]. Trojný model magie-náboženství-věda a jeho [[Evolucionismus|evolucionistické]] implikace však nemůžou vysvětlit styčné plochy mezi všemi třemi fenomény a na něm založené definice magie jsou [[Redukcionismus|redukcionistické]]. Vzhledem k tomu že západní chápání magie vychází z [[Antika|antiky]] a křesťanství je také problematické jeho užití mimo [[Západní svět|západní kontext]]. Historik esoterismu [[Wouter Hanegraaff]] poukazuje na to jak byl takový názor na magii využit k ospravedlnění [[Kolonialismus|koloniálních]] snah ke konverzi nezápadních, „pohanských“, národů na křesťanství a [[Osvícenství|osvícenský]] světonázor.<ref name="Brita"/><ref name="Intro">{{Citace sborníku
| příjmení = Hanegraaff
| jméno = Wouter Jacobus
| autor =
| odkaz na autora = Wouter Jacobus Hanegraaff
| titul = Magic I. Introduction
| odkaz na titul =
| příjmení sestavitele = Hanegraaff
| jméno sestavitele = Wouter Jacobus
| sestavitel =
| sborník = Dictionary of Gnosis & Western Esotericism
| odkaz na sborník =
| vydavatel = Brill Academic Pub
| odkaz na vydavatele =
| místo =
| rok vydání = 2006
| isbn = 978-9004152311
| url =
| kapitola =
| strany = 716–719
| jazyk = en
}}</ref>
K magii je řazena celá řada různých praktik jako například [[Zaříkávání|zaklínadla]], [[Kletba|kletby]], [[milostná magie]], výroba [[amulet]]ů a [[talisman]]ů, [[obřadní magie]], [[theurgie]] a další. V závislosti na pohledu může být s magií směšováno také [[věštění]], [[alchymie]], [[čarodějnictví]], [[šamanismus]], [[Spiritualismus|komunikace s duchy zemřelých]] nebo [[léčitelství]], či naopak takové spojení odmítáno. Magie jako odkládací kategorie pro různé jevy nespadající pod náboženství a vědu má blízko také kategoriím jako [[esoterismus]], [[okultismus]], [[mystika]], [[pověra]], [[iracionalita]] nebo „primitivní myšlení“.<ref name="Brita"/><ref name="Intro"/>
Jako magie je také někdy označován [[iluzionismus]], též eskamotérství nebo salonní kouzelnictví, artistické umění sloužící k pobavení diváků.
== Definice a vymezení ==
Wouter Hanegraaff uvádí tři základní teorie v rámci kterých je chápána magie v akademickém prostředí, vycházející primárně z díla [[Edward Burnett Tylor|Edwarda Tylora]], [[Marcel Mauss|Marcela Mausse]] a [[Lucien Lévy-Bruhl|Luciena Lévy-Bruhla]]. První teorie chápe magii jako vědu založenou na falešných předpokladech o souladu mezi různými jevy v realitě. Tylor tuto koncepci představil v díle ''Primitive Culture'' z roku [[1871]] a magii tak ztotožnil s „okultní vědou“ vycházejících z mylných představ o povaze skutečnosti. V Tylorově pojetí nemá magie žádnou souvislost s náboženstvím, které je podle něj založeno na [[Animismus|animismu]], tedy víře v duchovní bytosti. Ve Frazerově pojetí je pojem magie zúžen na [[Sympatetická magie|sympatetickou magii]], tedy magii založenou právě na víře ve vnitřní soulad mezi jevy, a zásah duchovních bytostí je vyloučen. Podle Frazera také magie předchází v existenci náboženství a vědě.<ref name="Brita"/><ref name="Intro"/>
Druhá teorie je spojena s francouzskými sociology [[Marcel Mauss|Marcelem Maussem]] a [[Émile Durkheim|Émilem Durkheimem]], a chápe magii především s ohledem na provozované [[rituál]]y. Podle Mausse je magický rituál založen na tom že není provozován v rámci organizované skupiny, je soukromý, odehrává se potají a v posledku je také nejspíše zakázaný. V takovém pojetí jsou si magie a náboženství blízké, ale jsou vůči sobě nepřátelské a konkurenční, protože magie je ne-sociální, zatímco náboženství sociální. Hanegraaff však tento koncept kritizuje a chápe jej jako odvozený z křesťanského světonázoru s jeho negativním náhledem na magii.<ref name="Intro"/> K podobným závěrům jako Mauss a Durkheim však došel například i klasický badatel Radcliffe Edmonds, který na základě [[Magie ve starověkém Řecku|starořeckého materiálu]] magii definoval jako „ritualizované jednání, které se vymyká normě dané společnosti.”<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Edmonds
| jméno = Radcliffe
| odkaz na autora1 =
| titul = Drawing Down the Moon : Magic in the Ancient Greco-Roman World
| url =
| vydavatel = Princeton University Press
| místo =
| rok = 2019
| strany =
| isbn = 9780691156934
}}</ref>
Třetí teorie vychází z [[participativní teorie]] francouzského filosofa [[Lucien Lévy-Bruhl|Luciena Lévy-Bruhla]], který se však sám k problému definice magie nevyjádřil. Podle Lévyho-Bruhla „[[přírodní národy]]“, ale do jisté míry i lidé v moderních společnostech, nechápou svět jako založený na [[kauzalita|kauzalitě]], ale na participaci, a víra v magii by pak byla založena na odlišném způsobu myšlení, který Lévy-Bruhl někdy označoval jako pre-logický. Hanegraaff však upozorňuje že ztotožňování participace a magie se v Lévy-Bruhlově díle neobjevuje a mezi oběma fenomény existují určité rozdíly.<ref name="Intro"/>
=== Magie a náboženství ===
Magie je od náboženství rozličována především na základě odlišného postoji k [[Animismus|duchovním bytostem]]. Ve starším pojetí Edwarda Tylora má magie, kterou chápal jako vědu založenou na mylných předpokladech, impersonální a mechanický charakter, zatímco náboženství je založeno na personálním a volném vztahu mezi lidmi a duchovními bytostmi. Později však uznal že mnoho magických praktik má náboženský rozměr vzhledem k tomu že jejich funkčnost je vysvětlována zásahem duchovních bytostí. Antropolog [[Bronisław Malinowski]] v podobném duchu chápal magii jako jednání které je založeno na manipulaci s duchovními bytostmi, zatímco náboženství jako jednání kde jsou duchovní bytosti o něco žádány. Podle [[Émile Durkheim|Émila Durkheima]] v magii chybí vytváření společenských vazeb mezi lidmi v magii věří a vazby mezi věřícím a magickým specialistou jsou pouze dočasné, zatímco náboženství vede k vytváření náboženské komunity. Antropolog [[Alfred Reginald Radcliffe-Brown]] na druhou stranu poukázal na to že i magické praktiky někdy mají společenský rozměr. Z důvodů nejasného vztahu magie a náboženství se někdy hovoří o magicko-náboženských jevech.<ref name="Brita"/>
=== Magie a věda ===
Magie si stejně jako věda nárokuje [[Efektivita|efektivitu]], tedy schopnost dosáhnout určených cílů. Na rozdíl od vědy je však často úspěch není poměřován [[Empirismus|empiricky]] a [[experiment]]álně, ale symbolicky, čímž se podobá náboženství. Z tohoto důvodu je magie vědou chápána jako založená na mylných předpokladech a neschopná dosáhnout svých vlastních cílů. Na druhou stranu vznik vědeckých metod pozorování a experimentu byl úzce spojen s formami magie jako je [[alchymie]] nebo [[astrologie]].<ref name="Brita"/>
== Historie ==
| |||