Wikipedie:Článek týdne/2021/39: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
ano |
úpr. dle aktualizovaného úvodu článku |
||
Řádek 4:
| anotace = '''[[Křovinná vegetace]]''' je druh [[biotop]]u, v jehož rostlinné složce dominují [[keř]]e. Může se vyskytovat přirozeně, nebo jako výsledek lidských změn či opakovaných závažných [[Disturbance|disturbancí]] v krajině. Mohou být trvalým a stabilním společenstvem v místech, kde stanovištní podmínky neumožňují vzrůst stromů. Jinde jsou pouhým [[Sukcese (ekologie)|sukcesním stadiem]] v přechodu od travinného společenstva k lesnímu a pro svou trvalou existenci potřebují režim občasného zmlazení průřezem, případně vykácením.
V různých klimatických a vegetačních pásech mohou nabývat nejrůznějších podob, od hustých, neprůchodných, až 8 metrů vysokých porostů po řídké, roztroušené skupiny nízkých keříků v polopouštních a arktických oblastech. Přechody mezi jednotlivými formacemi jsou neostré, na okrajích křoviny zpravidla plynule přecházejí do [[Les|lesního porostu]] nebo do [[lesostep]]ní či [[step]]ní vegetace. Mohou kolem nich být vyvinuty i květnaté [[Lesní lem|bylinné lemy]].
V kulturní krajině mají křoviny významnou ekologickou funkci jako zdroj potravy a úkrytu pro drobné živočichy. Na porosty křovin je vázána celá řada živočichů, jak obratlovců, tak bezobratlých. Významný je také jejich protierozní, půdoochranný a vodohospodářský vliv na okolní krajinu. Člověku porosty křovin odedávna přinášely též hmotný prospěch v podobě sběru drobných plodů ([[Slivoň slíva|slívy]], [[Bez černý|bezinky]], [[Líska obecná|lískové oříšky]], [[šípky]]) a [[Houby|hub]], lapání drobného ptactva ([[čižba]]), řezání pružných vrbových a lískových prutů nebo palivového a řezbářského dřeva.
| |||