Sázava: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m editace uživatele 78.156.149.147 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je Alena Pokorná
značka: rychlé vrácení zpět
Drobné korektury, reference
Řádek 69:
| datum přístupu = 2014-10-09
| titul = Hydrologický seznam podrobného členění povodí vodních toků ČR
}}</ref> Jméno je zmíněno k roku 1045 (flumen Zazoa); je odvozeno příponou ''–va'' od slovesného základu ''sáza-''. Znamená řeku sázavou, tedy usazující kaly, přinášející mnohéhojné nánosy.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Lutterer
| jméno = Ivan
| příjmení2 = Majtán
| jméno2 = Milan
| příjmení3 = Šrámek
| jméno3 = Rudolf
| titul = Zeměpisná jména Československa
| vydání = 1
| vydavatel = Mladá fronta
| místo = Praha
| rok vydání = 1982
| počet stran = 376
| strany = 267-8
}}</ref>
 
== Průběh toku ==
Pramení na [[Morava|Moravě]] jako '''Stružný potok''' zhruba 1&nbsp;km severozápadně od [[Šindelný vrch|Šindelného vrchu]] v&nbsp;[[nadmořská výška|nadmořské výšce]] 757&nbsp;[[metr|m]] na severozápadě [[katastrální území|katastru]] [[obec|obce]] [[Cikháj]]. Tento potok spolu s&nbsp;dalšími menšími toky napájí rybník [[Velké Dářko]]. Od výtoku z&nbsp;Velkého Dářka je již říčka nazývána Sázavou. O její [[pramen]] se v&nbsp;minulosti vedly spory, neboť [[zdrojnice]] odtékající z&nbsp;[[Velké Dářko|Velkého Dářka]], dnes označovaná jako ''Sázava'', se původně jmenovala ''Polná'' a naopak současný [[Stržský potok]] je v&nbsp;kronikách uváděn jako ''Sázava'', což má i své hydrologické opodstatnění ve větší ploše povodí i větším průměrném průtoku v&nbsp;místě soutoku obou [[zdrojnice|zdrojnic]].
 
Mezi [[Žďár nad Sázavou|Žďárem nad Sázavou]] ([[říční kilometr]] 208) a [[Přibyslav]]í (ř. km 184) řeka protéká údolím s&nbsp;velkým spádem a [[peřej]]emi. Za Přibyslaví se údolí otvírá a řeka meandruje k&nbsp;[[Havlíčkův Brod|Havlíčkovu Brodu]] (ř. km 163). Tento charakter má až pod město [[Světlá nad Sázavou]] (ř. km 144). Zde se údolí řeky svírá a tvoří nejkrásnější část – peřeje [[Stvořidla]] (od ř. km 139, délka cca 5 km). Po několika kilometrech řeka přechází do středního toku, který je mírný, s&nbsp;častýmičetnými [[jez]]y a bez proudu.
 
Charakter řeky se opět mění až pod [[Týnec nad Sázavou|Týncem nad Sázavou]] (ř. km 19) u&nbsp;[[Krhanice|Krhanic]] (ř. km 15). Tok se zařezává do hlubokého údolí se strmými stráněmi, kde se v&nbsp;kamenném řečišti vytváří četné peřeje. Zde pod [[Medník (Středočeská pahorkatina)|Medníkem]] se nachází několik známých trampských osad (např. Toronto). Po průtoku [[Pikovice]]mi (ř. km 3,5) se řeka opět uklidní a vlévá se u&nbsp;[[Davle]] do [[Vltava|Vltavy]], jejíž hladina je zde vzdutá Vranskou přehradou.
 
=== Větší přítoky ===
Řádek 347 ⟶ 361:
 
=== Vodáctví ===
Sázava je [[vodák]]y často vyhledávanou řekou. Pro tyTy, kteří vyhledávají divokou vodu, jsou atraktivnípřitahují zejména [[Stvořidla]] a za velmi vysokých vodních stavů i peřeje na dolním toku v&nbsp;úseku [[Týnec nad Sázavou|Týnec]]-[[Pikovice]]. Stvořidla jsou sjízdnásplavná pouze za alespoň mírně zvýšeného vodního stavu. Úsek pod Týncem bývá sjízdnýsplavný po většinu roku, ovšem období největšího sucha bývají obvykle právě ve vodácky atraktivním období letních prázdnin. Na středním a dolním toku je vybudována vodácká infrastruktura. Nacházejí se zde vodácké kempy a tábořiště a působí několik půjčoven vodáckého vybavení. SpodníDolní úsek Sázavy je jediný po většinu roku sjízdný a peřejnatý úsek řeky blízko Prahy; díky tomu se již od pozdního jara o víkendech vyskytuje na Sázavě velký počet vodáků. V létě je hojně navštěvovaný střední a dolní tok mezi Horkou nad Sázavou a Pikovicemi. Lákadly Sázavy jsou půvabná příroda, občas mírné peřeje a řada sjízdných jezů. Přímo na řece se nachází i mnoho historicky zajímavých míst, např. [[Ledeč nad Sázavou]], [[Český Šternberk]], město [[Sázava (okres Benešov)|Sázava]] , zřícenina [[Zbořený Kostelec]], [[Týnec nad Sázavou]] a další.
 
'''Nebezpečné jezy na Sázavě:'''
Řádek 392 ⟶ 406:
 
==== Historie ====
Výstavbou [[Vodní nádrž Vrané|přehrady]] ve [[Vrané nad Vltavou|Vraném nad Vltavou]] ([[1930]]–[[1936]]), jejíž napouštění započalo v&nbsp;listopadu roku [[1935]], se vzedmulavzdula hladina Sázavy až po dolní špičkukonec ostrova v&nbsp;[[Pikovice|Pikovicích]]. Na konci 30. let [[20. století]] zde existovala pravidelná [[vodní doprava|osobní vodní doprava]], kterou provozovala [[Pražská paroplavební společnost]]. V&nbsp;[[přístaviště|přístavišti]] v&nbsp;Pikovicích bylo tak možno zahlédnout například motorovou loď [[Motorová loď Sázava|Sázavu]] vyrobenou v&nbsp;[[Německo|Německu]] v&nbsp;berlínské [[Loděnice (firma)|loděnici]] ''Anker'' v&nbsp;roce [[1928]], jejíž kapacita činila 100 osob.<ref>
{{Citace elektronické monografie
| url = http://www.praguewelcome.cz/cs/sluzby/doprava/historie-dopravy-v-praze/lode.shtml