Verze z 17. 9. 2021, 15:35 editovat Blahma (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé, Správci 17 290 editací →‎Literatura: Slovácké noviny byly digitalizovány, přednostně odkaz tam (snad vydrží, jen na celé vydání, permalink na stránku jsem tam nenašel) ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 17. 9. 2021, 16:38 editovat zrušit editaci Blahma (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé, Správci 17 290 editací hledání konkrétní lokality, tím spíše na základě pojmenování odkazujícího na název kraje, je podle Mitáčka překonaný přístup značka: editace z Vizuálního editoru Přejít na další porovnání →
Řádek 3: == Osídlení == O někdejší přítomnosti uherské hranice v dnešním moravském vnitrozemí svědčí vznik opevněné hraniční osady [[Uherský Brod]] – původně „Brod při hranicích uherských“ – na řece Olšavě (od kterého přídomek „uherský“ později převzalo také [[Uherské Hradiště]] a [[Uherský Ostroh]]). V Uherském Brodě a [[Kunovice\|Kunovicích]] stály přemyslovské [[celnice]] a vedly odtud obchodní cesty dále do Uher. Uherský vliv lze pozorovat také ve [[Slavičín]]ě ([[patrocinium]] kostela [[svatý Vojtěch\|sv. Vojtěcha]]), [[Blatnice pod Svatým Antonínkem\|Blatnici pod Svatým Antonínkem]] (uherské patrocinium [[svatý Ondřej\|sv. Ondřeje]])<ref>VÁLEK, David. ''[http://is.muni.cz/th/75414/ff_m_b1/ Středověká kolonizace Veselska]'' [online]. 2010 [cit. 2012-01-09]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Libor Jan.</ref> či [[Bánov]]ě (patrocinium kostela [[Martin z Tours\|sv. Martina]]). Ještě v [[16. století]] se oblast na pravém břehu Olšavy v obci [[Nezdenice]] nazývala Moravské Nezdenice. Mezi sobě blízkými obcemi [[Dolní Němčí]] a [[Slavkov (okres Uherské Hradiště)\|Slavkov]] dodnes existuje územní [[trať (území)\|trať]] Lucko. Střediskem provincie mohl v některé době být s ní možná i [[etymologie\|etymologicky]] spojený [[Hluk (okres Uherské Hradiště)\|Hluk]]. Na někdejší pojmenování tohoto kraje odkazují i názvy některých [[Trať (území)\|územních tratí]] v oblasti – ''Lusko'' mezi intravilány [[Slavkov (okres Uherské Hradiště)\|Slavkova]] a [[Dolní Němčí\|Dolního Němčí]] nebo ''Lucko'' v [[Bánov\|Bánově]]. [[Etymologie]] názvu města [[Hluk (okres Uherské Hradiště)\|Hluk]] je nejasná, s Luckým polem ho na základě záměny písmen („Hlucké pole“) mylně spojil [[František Palacký]], z něhož vycházeli mnozí další autoři.<ref name="mitacek2008" /> == Význam == [[Soubor:Budyšínský rukopis Kosmovy kroniky - Liber tercius, Capitulum quadraegsimum secundum (Luczko).jpg\|thumb\|right\|300px\|Začátek textu z [[Kosmova kronika česká\|Kosmovy kroniky české]] o ~~[[Bitva na Luckém poli\|~~bitvě]] svedené v pohraničním Luckém poli: ''„[…] V roce vtělení Páně 1116. uherský lid […] přijel k říčce Olšavě, jež dělí panství panonské [tj. uherské] a moravské a […] pokryl na poli Lucku celý povrch zemský jako kobylky. […]“'']] Jakožto pohraniční kraj a místo průchodu důležité obchodní cesty do Uher sloužila tato oblast několikrát za místo schůzek představitelů obou sousedících zemí. V roce [[1099]] se na ''Luckém poli'' (možná u Dolního Němčí) sešel český kníže [[Břetislav II.]] s uherským králem [[Koloman Uherský\|Kolomanem]], roku [[1116]] pak český kníže [[Vladislav I.]] s uherským králem [[Štěpán II. Uherský\|Štěpánem II.]] (po tomto setkání došlo [[13. květen\|13. května]] 1116 k tzv. '''bitvě na Luckém poli''', ve které byli Uhři poraženi). Tyto události zaznamenal jejich současník kronikář [[Kosmas]] ve své [[Kosmova kronika česká\|Kronice Čechů]]. Pro absenci lidských sídel však nemohl kronikář místo střetu blíže určit, což vedlo později k nekončícím pokusům místních dějepisců svázat bitvu co nejúžeji s určitou lokalitou (např. [[Dolní Němčí\|Dolním Němčím]], [[Slavkov (okres Uherské Hradiště)\|Slavkovem]], [[Nivnice\|Nivnicí]] či [[Hluk\|Hlukem]]).<ref name="mitacek2008" /> V polovině 13. století ovládali území Lucké provincie [[Tvrdišovci]] (dřívějšími badateli mylně ztotožňovaní s [[páni z Horky\|pány z Horky]]),<ref>{{Citace monografie

Lucká provincie: Porovnání verzí