Hybridní vlákna: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m oprava ISBN
aktualizace a úprava odkazů
Řádek 1:
'''Hybridní vlákna''' (angl.: ''hybrid fibers'', něm.: ''Hybridfasern'') jsou (dosud) v odborné literatuře definována jako [[textil]]ní materiály ze směsi různých polymerů (např. organických a anorganických). <ref>Definice{{Citace hybridníchelektronické vláken (německy): http://www.stofflexikon.com/hybridfaser/541/hybridfaser.html</ref>monografie
| titul = Hybridfaser, Verfahren zu ihrer Herstellung und Verwendung
| url = https://patents.google.com/patent/DE102004002343A1/de
|datum vydání = 2004
| datum přístupu = 2021-09-12
| vydavatel = IFI Claims
| jazyk = německy
}}</ref>
 
Jediným známým průmyslově vyráběným vláknem tohoto druhu je ''Visil®'' finské firmy ''Sateri'', které přišlo na trh v roce 1992. V první dekádě 21. století bylo plánováno zvýšení výrobní kapacity na 22 600 ročních tun. Výrobu visilu převzala v roce 2013 americká firma ''Kehlheim Fibres''.<ref name = "Keh">{{Citace elektronické monografie
| titul = Kelheim Fibres acquires FR Fibre Technology from Avilon
| url = https://ikisan.com/index.html
|datum vydání = 2013-05-10
| datum přístupu = 2021-09-12
| vydavatel = Fashion World
| jazyk = anglicky
}}</ref>
 
Vedle umělých vláken se asi od 70. let 20. století začalo se systematickým křížením bavlníků a s pěstováním '''hybridních bavln'''.
== Způsob výroby a vlastnosti visilu ==
Směs z celulózy s obsahem 30-33 % kyseliny křemičité se zahřívá na 500-1000&nbsp;°C, pyrolyzuje a sintruje, celulóza shoří a vzniká keramické vlákno s [[hořlavost textilií|hořlavostí]] 32 LOI, pevností 1,5-2 cN/[[tex (jednotka)|dtex]], tažností 20-27 % a navlhavostí 9-11%. Visil se vyrábí jako staplové vlákno s nepravidelným průřezem v jemnostech 1,7- 8,0 dtex v délkách 40-80 mm.<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Responsive heat barrier fabrics
| url = http://nopr.niscair.res.in › bitstream
|datum vydání = 1997
| datum přístupu = 2021-09-12
| vydavatel = Indian Journal of Fibre
| jazyk = anglicky
}}</ref>
 
=== Použití visilu ===
Jako možné použití se uvádí např. netkané bytové textilie, ochranné oděvy, filtry, těsnění a brzdová obložení .<ref>Kapacita výrobyname a= použití visilu (anglicky): http:"Keh"//www.furnituretoday.com/article/23633-Finland_s_Sateri_eyes_U_S_for_FR_fiber.php</ref>
 
== Hybridní vlákna přírodního původu ==
Vedle umělých vláken se asi od 70. let 20. století začalo se systematickým křížením bavlníků a s pěstováním '''hybridních bavln'''.
V Indii se začalo v 70. letech 20. století se systematickým křížením různých druhů tj. pěstováním hybridní bavlny. <ref>Indická hybridní bavlna (anglicky): http://www.apaari.org/publications/hybrid-cotton-in-india-a-success-story.html {{Wayback|url=http://www.apaari.org/publications/hybrid-cotton-in-india-a-success-story.html |date=20130317062803 }}</ref> Protože tam dosáhli značných úspěchů ve výnosech a ve snížení výrobních nákladů, začali se asi o 20 let později výzkumníci zabývat hybridní bavlnou také v USA <ref>Dizertační práce z roku 2008 o hybridní bavlně v USA (anglicky):
 
http://etd.lsu.edu/docs/available/etd-02132008-102450/unrestricted/JZ-Dissertation-Final.pdf {{Wayback|url=http://etd.lsu.edu/docs/available/etd-02132008-102450/unrestricted/JZ-Dissertation-Final.pdf |date=20150922022918 }}</ref> a v Číně. <ref>Studie z roku 2004 o vývoji hybridní bavlny v Číně (anglicky): http://www.iisc.ernet.in/currsci/mar252004/778.pdf</ref>
Indiie začala v 70. letech jako první s pěstováním hybridní bavlny. Po počátečních úspěších se však dostavily značné ekonomické a sociální problémy (mimo jiné došlo do roku 2014 z ekonomických příčin k 23 000 sebevraždám farmářů).<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Bio-economics of Indian hybrid Bt cotton and farmer suicides
| url = https://enveurope.springeropen.com/articles/10.1186/s12302-020-00406-6
|datum vydání = 2020-10-20
| datum přístupu = 2021-09-12
| vydavatel = Springer Nature
| jazyk = anglicky
}}</ref> Asi o 20 let později se začali výzkumníci zabývat hybridní bavlnou také v USA <ref>Dizertační práce z roku 2008 o hybridní bavlně v USA (anglicky): http://etd.lsu.edu/docs/available/etd-02132008-102450/unrestricted/JZ-Dissertation-Final.pdf {{Wayback|url=http://etd.lsu.edu/docs/available/etd-02132008-102450/unrestricted/JZ-Dissertation-Final.pdf |date=20150922022918 }}</ref> a v Číně. <ref>StudieV zroce roku2016 2004tam oobnášela vývojisklizeň hybridní bavlny vasi Číně109 000 tun (anglicky1,3 % z celkové sklizně):, http://wwwcož zůstává daleko za očekávanými výsledky.iisc.ernet.in/currsci/mar252004/778.pdf</ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Supply and demand of China’s main agricultural products 2017
| url = https://news.agropages.com/News/NewsDetail---20913.htm
|datum vydání = 2020-10-20
| datum přístupu = 2021-09-12
| vydavatel = AgNews
| jazyk = anglicky
}}</ref>
 
Hybrid ve smyslu kříženec je také např. „klasická“ '''kříženecká vlna''' (''crossbred''). Pro tu se však přívlastek „hybridní“ nepoužívá.