|
Kostel byl vystavěn v době, kdy [[Žamberk|žamberské]] panství, jehož byla ves Kunvald součástí, patřil rodu [[Bubnové z Litic|Bubnů z Litic]], a to v roce [[1606]] nebo [[1616]]. Byl tedy původně [[Utrakvismus|utrakvistický]], stejně jako celá farní správa žamberského panství. Ze staršího kostela, který se nacházel blízkosti současného chrámu, se nedochovaly žádné stopy, jednalo se patrně o dřevěnou stavbu. Charakter kostela sv. Jiří je poznamenán [[Baroko|barokními]] přestavbami z let [[1746]] a [[1775]] a rozšířením, k němuž došlo v roce [[1831]], kdy byla přistavěna přední část [[Loď (architektura)|lodi]] s věží, zvýšené dodatečně mezi lety [[1900]]–[[1901]].
Jde o prostou jednolodní obdélnou stavbu s trojboce uzavřeným [[Kněžiště|presbytářem]], nad [[průčelí]]m je situována hranolová věž. Presbytář je sklenut [[Valená klenba|valenou klenbou]] s [[luneta]]mi, loď je plochostropá. Kostel byl v roce [[1891]] vyzdoben [[Nástěnná malba|nástěnnými malbami]] Ludvíka Nejedlého z [[Nový Bydžov|Nového Bydžova]], jeho zařízení pochází z poslední čtvrtiny [[18. století]]. Na hlavním [[hlavní oltář|hlavním oltáři]]i jsou umístěny pozdně barokní sochy [[Jan Nepomucký|svatého Jana Nepomuckého]] a [[Svatý Vojtěch|svatého Vojtěcha]], snad od Alexia Cyriaka ze [[Žamberk]]u, a [[oltářní obraz|obraz]] svatého Jiří, který v roce [[1783]] namaloval [[vídeň]]ský malíř [[Johann Franz Greipel]]. Z téže doby pocházejí [[boční oltář]]e. Greipel je též autorem [[Křížová cesta|křížové cesty]], instalované již v roce 1780.<ref>Tento malíř, původem ze Slezska, je autorem řady dalších obrazů, které zdobí kostely ve východních Čechách, namaloval též sedm obrazů křížové cesty pro [[Kostel Nejsvětější Trojice (Klášterec nad Orlicí)|Kostel Nejsvětější Trojice]] v [[Klášterec nad Orlicí|Klášterci nad Orlicí]]. Srov. F. Trejtnar, ''Johann Franz Greipel'', s. 105.</ref>. Autorem původních [[Varhany|varhan]] z roku [[1763]] byl Josef Sträussel, jehož díla jsou dochována např. v [[Kutná Hora|Kutné Hoře]] ([[Chrám svaté Barbory|chrám sv. Barbory]]), v [[Solnice|Solnici]] ([[Kostel Umučení svatého Jana Křtitele (Solnice)|kostel Umučení svatého Jana Křtitele]]) a v [[Letohrad]]ě ([[Kostel svatého Václava (Letohrad)|kostel sv. Václava]]).<ref>Srov. [http://www.varhany.net/zivotopis.php?idv=155105 Varhany a varhanáři v České republice]</ref> Pozdější nástroj postavil v roce [[1834]] varhanář z [[Rokytnice v Orlických horách]]. Nynější [[Klaviatura|dvoumanuálové]] varhany pocházejí z roku [[1902]], postavili je bratři Paštikové z [[Praha|Prahy]]. V devadesátých letech byl nástroj přestavěn.
== Fotogalerie ==
|
