Verze z 16. 9. 2021, 10:42 editovat Sabinia (diskuse \| příspěvky) 14 editací dupa biskupa značky: vrácení zpět revertováno ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 16. 9. 2021, 11:06 editovat zrušit editaci Harold (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé, Patroláři, Správci 268 845 editací m verze 20476741 uživatele Sabinia (diskuse) zrušena značky: vrácení zpět revertováno Přejít na další porovnání →
Řádek 1: {{Infobox - sídlo světa \| jméno = Nisa \| originální jméno = Nysa \| obrázek = 2014_Nysa,_stare_miasto_03.JPG \| popisek = Pohled z radniční věže \| vlajka = POL Nysa flag.svg \| znak = POL Nysa COA.svg \| zeměpisná šířka = 50.47411 \| zeměpisná délka = 17.33345 \| nadmořská výška = \| stát = Polsko \| pojem vyššího celku = [[vojvodství]] \| název vyššího celku = [[Opolské vojvodství\|Opolské]] \| pojem nižšího celku = [[okres]] \| název nižšího celku = [[Okres Nysa\|Nisa]] \| administrativní dělení = \| loc-map = {{LocMap \|Polsko \|label=Nisa\|position= top \|width= 220 \|lat= 50.47411 \|long= 17.33345 \|float=center \|caption=}} \| rozloha = 27,5 \| počet obyvatel = 43681 \| etnické složení = [[Poláci]] a další \| náboženské složení = [[římskokatolická církev\|římští katolíci]], [[luteránství\|luteráni]] a další \| vznik = \| hustota zalidnění = \| starosta = Kordian Kolbiarz \| obecní úřad = ul. Kolejowa 15<br/>48-300 ~~Namysłów~~Nysa \| web = http://www.nysa.pl/ \| telefonní předvolba = +48 77 \| psč = 48 300 až 48 304 \| označení vozidel = ONY }} '''Nisa'''<ref>[https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=Nisa&dotaz=Nysa&ascii=1 Nisa] v [[Internetová jazyková příručka\|Internetové jazykové příručce]]</ref><ref>[http://www.digitalniknihovna.cz/nkp/view/uuid:6e99bf30-e6e0-11e4-a794-5ef3fc9bb22f?page=uuid:62423fc0-05b0-11e5-97f4-5ef3fc9ae867 Nisa] v [[Ottův slovník naučný\|Ottově slovníku naučném]], svazek 18. Navary–Oživnutí (1902), s. 336</ref><ref>{{Citace elektronické monografie \| titul = Nisa Řádek 35: \| vydavatel = Městský úřad v [[Jeseník]]u \| jazyk = }}</ref><ref>Viz též zmínky o Nise v ''[[Babička (kniha)\|Babičce]]'' [[Božena Němcová\|Boženy Němcové]]: ''Dokud jsme byli v Kladsku, bylo mi líp, to jsem byla jako doma, tam se mluvilo více česky než německy, ale v Nise už převládala němčina a já se nikterak německému jazyku naučit nemohla.'' (kapitola sedmá), ''„Až ze Slezska, z Nisy,“ povídám.'' (kapitola sedmá), ''V Nise a v Kladsku panuje vesměs ten způsob.'' (kapitola dvanáctá)</ref> ({{Vjazyce2\|pl\|'''Nysa'''}}, {{Vjazyce2\|de\|''Neisse''}}, [[latina\|latinsky]] ''Nissa'') je město v jižním [[Polsko\|Polsku]] v [[Opolské vojvodství\|Opolském vojvodství]], sídlo [[okres Nysa\|okresu Nisa]] a [[gmina Nysa\|stejnojmenné ''gminy'']]. Leží ve [[Slezsko\|Slezsku]]<ref name="Poznámka1" group="pozn.">Spornou otázkou je příslušnost Nisy k [[Dolní Slezsko\|Dolnímu]] nebo [[Horní Slezsko\|Hornímu Slezsku]]. [[Niské knížectví]] bylo historicky považováno za dolnoslezské a svými sociálně-kulturními charakteristikami (vysídlení německé populace a polonizace města po druhé světové válce, absence slezského nářečí a osob hlásících se ke slezské národnosti) se Nisa také kloní spíše k dolnoslezským městům. Na druhou stranu od roku 1815 byla součástí [[vládní obvod Opolí\|vládního obvodu Opolí]], od jehož území se odvozuje moderní definice Horního Slezska. Původní středověká hranice mezi ''Silesia Superior'' a ''Silesia Inferior'' se opírala o [[Kladská Nisa\|Kladskou Nisu]], která protéká městem.</ref> na [[Kladská Nisa\|Kladské Nise]] a v blízkosti [[Niská přehradní nádrž\|Niské přehradní nádrže]] zhruba 15 km od [[česko-polská státní hranice\|česko-polské hranice]]. V roce 2019 měla 43 681 obyvatel a byla třetím nějvětším městem ve vojvodství.<ref>{{Citace elektronické monografie \| titul = Polska w liczbach (Polsko v číslech) – Nysa \| url = https://www.polskawliczbach.pl/Nysa Řádek 44: == Dějiny == První písemná zmínka o Nise pochází zze ~~868~~dne ~~roku~~23. května 1223. Řeč je v ní o niském [[fojt]]ovi Walterovi, který byl ustanoven [[lokátor]]em biskupské osady [[Ujazd\|Ujest]] (Ujazd). Nisa byla založena podle vlámského [[městské právo\|městského práva]] během kolonizační akce vedené biskupem [[~~Kliment~~Vavřinec ~~Ochridský~~Doliveta\|~~Klimentom~~Vavřincem ~~Ochridskom~~Dolivetou]]. Odna území [[otmuchov]]ské kastelánie, která již od poloviny 12. století byla majetkem [[Seznam vratislavských biskupů\|vratislavských biskupů]]. [[Jindřich IV. Probus]] jim ve své závěti z roku 1290 přenechal v „niské a otmuchovské zemi“ „plné a dokonalé panství“ (''plenum dominium'') a „knížecí právo“ (''ius ducale''), čímž vzniklo [[Niské knížectví]]. Prvním, kdo se tituloval jako kníže niský (''princeps Nissensis'') byl od roku 1302 [[Jindřich I. z Vrbna]]. Roku 1342 se Nisko stalo lénem českých králů a bulou [[Karel IV.\|Karla IV.]] bylo v roce 1348 začleněno do [[Země Koruny české\|Koruny české]].▼ ~~[[Soubor:Wyznanie Klemensa1.jpg\|vlevo\|náhled\|Zpověď Klementa, rukopis knížete biskupa Nysy [[Kliment Ochridský\|Klementa Ochridského]] 868.]]~~ [[Soubor:Nuremberg_chronicles_-_NISSA.png\|~~thumb~~náhled\|~~left~~vlevo\|Zobrazení Nisy v [[Hartmann Schedel#Schedelova kronika\|Schedelově kronice světa]] (1493)]]▼ ▲První písemná zmínka o Nise pochází z 868 roku. Řeč je o niském [[fojt]]ovi Walterovi, který byl ustanoven [[lokátor]]em biskupské osady[[Ujazd\|Ujest]] (Ujazd). Nisa byla založena podle vlámského [[městské právo\|městského práva]] během kolonizační akce vedené biskupem [[Kliment Ochridský\|Klimentom Ochridskom]]. Od poloviny 12. století byla majetkem [[Seznam vratislavských biskupů\|vratislavských biskupů]]. [[Jindřich IV. Probus]] jim ve své závěti z roku 1290 přenechal v „niské a otmuchovské zemi“ „plné a dokonalé panství“ (''plenum dominium'') a „knížecí právo“ (''ius ducale''), čímž vzniklo [[Niské knížectví]]. Prvním, kdo se tituloval jako kníže niský (''princeps Nissensis'') byl od roku 1302 [[Jindřich I. z Vrbna]]. Roku 1342 se Nisko stalo lénem českých králů a bulou [[Karel IV.\|Karla IV.]] bylo v roce 1348 začleněno do [[Země Koruny české\|Koruny české]]. Středověká Nisa profitovala zejména z výhodné polohy na obchodní stezce z [[Vratislav (město)\|Vratislavi]] do [[Vídeň\|Vídně]]. V polovině 15. století měla 4 500 obyvatel a patřila mezi nejvýznamnější města Slezska se čtyřmi městskými bránami a řadou církevních staveb v čele s Dómem svatého Jakuba stavěným v letech 1392–1430. Již v roce 1239 se zde na popud biskupa [[Tomáš I. Kozlowaroga\|Tomáše I.]] usadil [[Křižovníci s červeným křížem\|řád křižovníků s červeným křížem]]. Farní škola byla roku 1418 povýšena na gymnázium. Během husitského obležení v roce 1428 došlo ke zničení všech niských předměstí, ale samotné město nebylo dobyto. Význam města ještě stoupl v období [[reformace]], kdy se vratislavští biskupové nastálo přesunuli z převážně protestantského hlavního města do své niské rezidence a s nimi instituce jako například vratislavský kněžský seminář či elitní ''Paedagogium''. Nicméně většina měšťanů, kteří se roku 1551 vykoupili z poddanství, konvertovala i tak k [[luteránství]]. Docházelo proto k náboženským konfliktům, zejména po nástupu do biskupského úřadu [[Karel Štýrský (biskup)\|Karla Štýrského]] v roce 1609. Faktická [[rekatolizace]] začala s příchodem [[Tovaryšstvo Ježíšovo\|jezuitů]] v roce 1622. O dva roky později vzniklo jezuitské [[Carolinum (Nisa)\|Collegium Carolinum]]. Karel Štýrský chtěl dokonce v Nise založit univerzitu, ale tyto plány zmařila jeho předčasná smrt. V 17. a 18. století vznikla ve městě řada barokních staveb spojených s činností katolické církve, pro které si Nisa vysloužila přezdívku ''slezský Řím''. [[Soubor:Festung_Neisse_plan_1741.jpg\|náhled\|vlevo\|180px\|Pevnost Nisa v roce 1741...]] ▲[[Soubor:Nuremberg_chronicles_-_NISSA.png\|thumb\|left\|Zobrazení Nisy v [[Hartmann Schedel#Schedelova kronika\|Schedelově kronice světa]] (1493)]] [[Soubor:~~Festung_Neisse_plan_1741~~Neisse_plan_1807.jpg\|~~thumb~~náhled\|~~left~~vlevo\|180px\|~~Pevnost Nisa~~...a v roce ~~1741...~~1807]] ~~[[Soubor:Neisse_plan_1807.jpg\|thumb\|left\|180px\|...a v roce 1807]]~~ Během [[třicetiletá válka\|třicetileté války]] byla Nisa třikrát obléhána: roku 1621 vojsky [[Jan Jiří Krnovský\|Jana Jiřího Krnovského]], roku 1632 saskou armádou a roku 1642 Švédy pod velením [[Lennart Torstenson\|Lennarta Torstensona]]. V druhé polovině 17. století bylo opevnění města zesíleno a přebudováno podle tzv. staroholandské školy, čímž byly položeny základy pro novověkou [[pevnost Nisa]] rozšířenou a zmodernizovanou po roce 1742 Prusy do podoby jednoho z největších fortifikačních systémů ve Slezsku. Po [[první slezská válka\|první slezské válce]] v roce 1742 došlo k rozdělení Slezska a mezi dotčená území patřilo Nisko. [[Habsburská monarchie\|Habsburské monarchii]] zůstala jižní část, tj. dnešní [[okres Jeseník\|Jesenicko]], kdežto sever knížectví včetně samotné Nisy připadl [[Pruské království\|Prusku]]. Město se stalo sídlem okresu (''Landkreis Neisse''), který od správní reformy roku 1815 byl součástí [[vládní obvod Opolí\|vládního obvodu Opolí]] v rámci [[Pruské Slezsko\|provincie Slezsko]]. Niské knížectví zaniklo v roce 1810 na základě ediktu [[~~Fridrich_Vilém_III~~Fridrich Vilém III.\|Fridricha Viléma III.]] o sekularizaci církevních majetků. Téhož roku bylo s Nisou sloučeno město Friedrichstadt (dnešní Radoszyn) založené na protějším břehu Kladské Nisy po připojení k Prusku a pojmenované na počest [[Fridrich II. Veliký\|Fridricha Velikého]]. Pevnost Nisa sehrála důležitou roli během [[Napoleonské války\|války čtvrté koalice]], kdy ji napoleonská vojska obléhala 114 dnů mezi únorem a červnem 1807. V polovině 19. století byly provedeny další přestavby, ale pevnost přesto zastarávala a překážela ve stavebním vývoji města, které se mezitím stalo střediskem průmyslu (zejména textilního) a významným železničním uzlem (v roce 1848 získalo spojení s [[Brzeg\|Břehem]] a do konce století bylo již křižovatkou pěti tratí). Oficiální status pevnosti Nisa ztratila v roce 1903. Proces postupné likvidace opevnění začal v 70. letech 19. století, ale nikdy nebyl ukončen. Dodnes se dochoval rozsáhlý soubor [[bastion]]ů, [[fort]]ů, [[reduta\|redut]] a [[val]]ů zejména v severní části města. V roce 1910 Nisa čítala 30 442 obyvatel, z toho 95,8~~ ~~ % německojazyčných a 81,4~~ ~~ % katolíků. 3 977 osob aneb 13~~ ~~ % tvořila vojenská posádka.<ref>{{Citace monografie \| příjmení = \| jméno = Řádek 71 ⟶ 70: \| jazyk = de }}</ref> Téhož roku byly přičleněny sousední obce: Mährengasse (Zawodzie a Podzamcze), Mittel Neuland (Średnia Wieś) a Ober Neuland (Dolna Wieś), v roce 1921 následovalo Nieder Neuland (Dolna Wieś). Od roku 1911 byla Nisa samostatným městským okresem. Do konce druhé světové války se nacházela v německém státě – [[Německé císařství\|Německém císařství]], [[Výmarská republika\|Výmarské republice]] a [[Nacistické Německo\|Třetí říši]]. [[Soubor:Nysa_Rynek_1945.jpg\|~~thumb~~náhled\|Rudá armáda ve vypálené Nise (1945)]] 24. března 1945 Nisu obsadila [[Rudá armáda]]. Německé jednotky se bránily jen symbolicky, ale i přesto došlo ke zničení 55~~ ~~ % až 80~~ ~~ % zástavby (odhady se liší). Mohou za to především požáry zakládané sovětskými vojáky při plundrování města v prvních týdnech. Na základě [[Jaltská konference\|Jaltské]] a [[Postupimská dohoda\|Postupimské dohody]] byla Nisa spolu s většinou Slezska přiznána [[Polská lidová republika\|Polsku]]. Polská správa rozhodla o obnově pouze nejvýznamnějších historických památek, zbytek historického jádra – včetně domů, které nebyly zničeny nebo byly jen částečně poškozeny – měl být nahrazen novostavbami. ~~Rozsáhlá~~ Rozsáhlé ~~asanace~~demolice ~~trvala~~trvaly do konce 60. let. Německé obyvatelstvo bylo vysídleno a nahrazeno polskými přesídlenci z tzv. [[Kresy\|Kresů]] a osadníky z polského vnitrozemí. Předválečného počtu obyvatel (35 443 v roce 1939) dosáhla Nisa teprve v roce 1974. Od roku 1950 náleží k [[Opolské vojvodství\|Opolskému vojvodství]]. V období socialismu Nisu proslavil ''[[Zakład Samochodów Dostawczych]]'' – automobilka, v níž se od roku 1952 vyráběla nejpopulárnější polská dodávka [[ZSD Nysa]]. Výraz „nyska“ se dokonce stal v polštině hovorovým výrazem pro dodávku nebo minibus obecně. Po roce 1989 niské závody vyráběly vozidla značky [[FSO Polonez\|FSO Polonez Truck]], [[Citroën C15]] a [[Citroën Berlingo]]. Zanikly v roce 2003. Přehrazením [[Kladská Nisa\|Kladské Nisy]] vznikla v roce 1972 západně od města [[Niská přehradní nádrž]]. == Pamětihodnosti == [[Soubor:20180812 Bazylika św. Jakuba i św. Agnieszki w Nysie 1442 8715 DxO.jpg\|~~thumb~~náhled\|Dóm svatého Jakuba a zvonice]] [[Soubor:2014_Nysa,_zespół_klasztorny_jezuitów,_gimnazjum_01.JPG\|~~thumb~~náhled\|Jezuitská kolej a gymnázium]] [[Soubor:2014_Nysa,_bastion_św._Jadwigi_06.JPG\|~~thumb~~náhled\|Bastion svaté Hedviky]] * '''Dóm svatého Jakuba''' (novější název: bazilika svatého Jakuba a svaté Anežky) – nejvýznamnější niský chrám, gotický trojlodní [[halový kostel]] postavený na místě staršího ve dvou etapách v letech 1392–1430; interiér regotizovaný v letech 1889–1895 a ve 30. letech 20. století; v roce 1945 byl vážně poškozen, rekonstrukce proběhla v letech 1957–1961; je pohřebištěm osmi vratislavských biskupů; u kostela stojí samostatná gotická '''zvonice''' – její výstavba začala v roce 1474 a byla přerušena roku 1516 v úrovní čtvrtého patra; * '''Biskupský palác''' (''Pałac Biskupi'') – čtyřkřídlá barokní rezidence vratislavských biskupů; její výstavbu inicioval [[Karel Štýrský (biskup)\|Karel Štýrský]], dokončena byla až roku 1729; od roku 1823 sídlo oblastního soudu a dalších justičních úřadů; po vypálení Rudou armádou byl obnoven v letech 1962–1984 a od té doby slouží jako sídlo regionálního muzea (''Muzeum Powiatowe w Nysie''); naproti paláci se nachází '''Biskupský dvůr''' (''Dwór Biskupi'') – soubor hospodářských budov ze 17 až 19. století, které jsou pozůstatkem niského zámku zbouraného v roce 1842; Řádek 93 ⟶ 92: == Osobnosti == [[Soubor:Konrad_Bloch_1963.jpg\|~~thumb~~náhled\|150px\|Konrad Bloch]] * '''[[Konrad Bloch]]''' (1912–2000) – biochemik, nositel [[Nobelova cena za fyziologii nebo lékařství\|Nobelovy ceny za fyziologii a medicínu]] za rok 1964 za objev mechanismu a regulace látkové přeměny [[cholesterol]]u a [[Mastná kyselina\|mastných kyselin]] * '''[[Eduard Schnitzer\|Mehmed Emin paša]]''', vlastním jménem '''Eduard Schnitzer''' (1840–1892) – lékař, cestovatel a dobrodruh; guvernér [[osmanská říše\|osmanské]] provincie [[Equatoria]] v letech 1878–1890; narozený v [[Opolí]] vyrůstal od dvou let v Nise; Řádek 107 ⟶ 106: == Doprava == [[Soubor:WK15_Nysa_(31)_Lichen99.jpg\|~~thumb~~náhled\|Vlakové nádraží]] Nisa je důležitým železničním uzlem, kříží se tu čtyři tratě. V jízdním řádu 2020/2021 odjížděly ze stanice ''Nysa'' osobní vlaky společnosti [[Polregio]] do [[Opolí]], [[Kladsko\|Kladska]], [[Vratislav (město)\|Vratislavi]] přes [[Brzeg\|Břeh]], [[Kandřín-Kozlí\|Kandřína-Kozlí]] a [[Hlucholazy\|Hlucholazů]] a také dva rychlíky [[PKP Intercity]]: ''Sudety'' [[Krakov]] – [[Jelení Hora]] a ''Kormoran'' [[Olštýn]] – [[Varšava]] – [[Polanica-Zdrój]] (Starý Bor). Na trati do Opolí se nachází též zastávka ''Nysa Wschodnia'' (Nisa východ). Řádek 115 ⟶ 114: \| titul = Jízdní řády \| url = http://www.mzk.nysa.pl/rozklad/linie.php \| datum přístupu = 04.04.2021 \| vydavatel = MZK Nysa \| jazyk = pl Řádek 137 ⟶ 136: == Odkazy == === Poznámky === <references group="pozn."/> Řádek 231: * [https://www.orf-oberschlesien.de/neisse Průvodce Nisou] na portálu ''Online-Reiseführer Oberschlesien'' (Online průvodce Horním Slezskem) (německy) {{Portály\|Geografie\|Slezsko\|Polsko}}▼ {{Autoritní data}} ▲{{Portály\|Geografie\|Slezsko\|Polsko}} [[Kategorie:Nysa\| ]]

Nisa (Polsko): Porovnání verzí