Ferdinand Bonaventura Kinský: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m přesunuto do kategorie Úmrtí následkem pádu z koně pomocí Cat-a-lot |
doplnění kapitol majetek a rodina + ref. značka: možné problémové formulace |
||
Řádek 9:
}}
'''Ferdinand Bonaventura Kristián Josef Hieronymus Rafael kníže Kinský z Vchynic a Tetova''' ([[22. říjen|22. října]] [[1834]] [[Vídeň]] – [[2. leden|2. ledna]] [[1904]] [[Heřmanův Městec]]) byl český [[šlechtic]], 7. [[kníže]] z rodu [[Kinští|Kinských]] a významná [[osobnost]] českého [[Dostih|dostihového sportu]].
== Životopis ==
[[File:Ferdinand_Bonaventura_Fürst_Kinsky_von_Wchinitz_und_Tettau.jpg|thumb|left|Kníže Ferdinand Kinský v dětském věku ([[litografie]] [[Josef Kriehuber]], 1846)]]
Pocházel z knížecí větve starého českého rodu Kinských, narodil se jako jediný syn [[Rudolf kníže Kinský|knížete Rudolfa Kinského]]. Po předčasné smrti svého otce zdědil ve věku jednoho roku knížecí titul a rozsáhlý majetek v Čechách. Správu majetku převzal po dosažení zletilosti v roce 1856, téhož roku byl jmenován [[Císařský komorník|c. k. komořím]]. Krátce sloužil v armádě, kde dosáhl hodnosti [[rytmistr]]a, jako univerzální dědic knížecí linie Kinských byl ale z vojska brzy propuštěn. Jako majitel [[Svěřenství|fideikomisu]] se v roce 1861 stal dědičným členem [[Panská sněmovna|Panské sněmovny]] [[Říšská rada (Rakousko)|rakouské říšské rady]]. V roce 1863 byl jmenován [[Tajný rada|c.k. tajným radou]]. Na rozdíl od několika generací svých předků rezignoval na účast ve státní správě, patřil ale k významným osobnostem veřejného a společenského života v Čechách. V letech 1866–1870 byl poslancem [[Český zemský sněm|českého zemského sněmu]] za velkostatkářskou kurii. Jako milovník parforsních honů a sportovního jezdectví se spřátelil s [[Alžběta Bavorská|rakouskou císařovnou Alžbětou]]. Stál u zrodu [[Velká pardubická steeplechase|Velké pardubické steeplechase]], která se běžela poprvé roku [[1874]]. V roce 1873 se stal rytířem [[Řád zlatého rouna|Řádu zlatého rouna]]<ref>[[František Lobkowicz (genealog)|LOBKOWICZ, František]]: ''Zlaté rouno v zemích českých'' (zvláštní otisk ze Zpravodaje Heraldika a genealogie), Praha, 1991; s. 273</ref>, obdržel také několik vyznamenání od zahraničních panovníků, byl například nositelem [[Španělsko|španělského]] [[Řád Karla III.|Řádu Karla III.]]
Zemřel na zámku v [[Heřmanův Městec|Heřmanově Městci]] 2. ledna 1904 po jezdecké nehodě, podobně jako kdysi [[Ferdinand Jan Kinský|jeho děd]].▼
== Majetek ==
[[File:Zámek_v_Heřmanově_Městci_z_parku.JPG|thumb|left|[[Heřmanův Městec (zámek)|Zámek Heřmanův Městec]]]]
[[File:Palais_Kinsky_Vienna_June_2006_104.jpg|thumb|left|[[Palác Kinských (Vídeň)|Palác Kinských ve Vídni]]]]
Kníže Ferdinand Kinský vlastnil několik velkostatků v různých částech [[České království|Českého království]] ([[Česká Kamenice]], [[Zlonice]], [[Heřmanův Městec]], [[Choceň]], [[Rosice (okres Chrudim)|Rosice]], [[Horažďovice]]) s celkovou rozlohou přibližně 26 000 hektarů půdy.<ref>PROCHÁZKA,Johann: ''Topographisch-statistischer Schematismus des Grossgrundbesitzes im Königreiche Böhmen''; Praha, 1891; s. 269–277 [https://archive.org/details/topographischst01procgoog/page/n282/mode/2up dostupné online]</ref> Po dobu jeho nezletilosti zajišťovala poručnickou správu matka Vilemína, rozená [[Colloredové|Colloredo-Mansfeldová]] (1804–1871), která mimo jiné zahájila stavební úpravy na zámku Heřmanův Městec a také koupila [[Velké Heraltice]] ve [[Rakouské Slezsko|Slezsku]], určené jako věno pro nejmladší dceru Rudolfinu (1836–1899), provdanou za [[Dvorský hofmistr|císařského nejvyššího hofmistra]] hraběte [[František Bellegarde|Františka Bellegarda]].
Samostatným správcem rodového majetku knížecí větve Kinských se Ferdinand Bonaventura stal po dosažení zletilosti v roce 1856. Největší podíl představoval velkostatek [[Česká Kamenice]] s rozlohou bezmála 10 000 hektarů půdy, drtivou většinou z toho byly lesy. Lesní hospodářství a obchod se dřevem měly v tomto regionu rozhodující ekonomický význam a těmto oborům věnoval Ferdinand Kinský zvláštní pozornost. Po svých rodičích pokračoval také ve zpřístupňování [[České Švýcarsko|Českého Švýcarska]] pro veřejnost. Z doby rozvoje masové turistiky ve druhé polovině 19. století pocházejí názvy po členech rodiny Kinských v dodnes vyhledávaných lokalitách v [[Jetřichovické vyhlídky|Jetřichovických stěnách]] (Rudolfův kámen, Vilemínina stěna, Mariina vyhlídka).<ref>Kolektiv: ''Česká Kamenice''; Česká Lípa, 2002; s. 260–266 ISBN 80-238-9875-2</ref> [[Česká Kamenice (zámek)|Zámek v České Kamenici]] sloužil v té době jen jako správní budova velkostatku. Hospodářským potřebám sloužily také zámky v [[Rosice (okres Chrudim)|Rosicích]] a ve [[Zlonice (zámek)|Zlonicích]]. Nedošlo ani k plánované [[Novogotika|novogotické]] přestavbě [[Budenice (zámek)|zámku Budenice]] na zlonickém velkostatku.<ref>''Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku'', díl III. Severní Čechy; Praha, 1984; s. 57</ref>
▲Zemřel na zámku v [[Heřmanův Městec|Heřmanově Městci]] 2. ledna 1904 po jezdecké nehodě, podobně jako kdysi [[Ferdinand Jan Kinský|jeho děd]].
Hlavními sídly knížete Ferdinanda Kinského byly zámky [[Heřmanův Městec (zámek)|Heřmanův Městec]] a [[Choceň (zámek)|Choceň]], kde došlo ke stavebním úpravám již v době poručnické správy za jeho matky Vilemíny.<ref>''Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku'', díl VI. Východní Čechy; Praha, 1989; s. 155</ref> Svou pozornost věnoval Ferdinand Kinský především zámku v Heřmanově Městci, kde v letech 1865–1868 došlo k rozsáhlým úpravám interiérů. Na to navazovala rekonstrukce zámeckého parku (1873–1878).<ref>[[Karel Hieke|HIEKE, Karel]]: ''České zámecké parky a jejich dřeviny''; Praha, 1984; s. 98–100</ref> Závěrečné adaptace zámku jsou datovány do let 1889–1890, kdy byla upravena zámecká kaple, zřízena rozsáhlá jídelna ve východním křídle a postaven skleník v zámecké zahradě.<ref>''Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku'', díl VI. Východní Čechy; Praha, 1989; s. 113</ref>
V Praze rodině patřil [[palác Kinských]] na [[Staroměstské náměstí|Staroměstském náměstí]], v němž byla umístěna hodnotná obrazárna. V zimních měsících pobývali Kinští v [[Palác Kinských (Vídeň)|rodovém paláci]] na náměstí Freyung ve [[Vídeň|Vídni]], kde také sídlila centrální správa knížecích velkostatků.
== Rodina ==
V dubnu roku 1856 se ve Vídni oženil s princeznou [[Marie Josefa z Lichtenštejna|Marií Josefou z Lichtenštejna]] (19. září 1835 – 11. června 1905), nejmladší dcerou [[Dvorský hofmistr|císařského nejvyššího hofmistra]] prince [[Karel František z Lichtenštejna|Karla z Lichtenštejna]] a Františky, rozené hraběnky [[Bruntálští z Vrbna|Bruntálské z Vrbna]]. Marie Josefa byla [[Palácová dáma|c. k. palácovou dámou]], dámou [[Řád hvězdového kříže|Řádu hvězdového kříže]] a nositelkou [[Řád Alžběty (Rakousko)|Alžbětina řádu]]. Z jejich manželství se narodilo sedm dětí. Synové [[Karel Kinský|Karel]] a [[Rudolf Ferdinand Kinský|Rudolf]] byli postupně dědici knížecího titulu, nejmladší syn [[Ferdinand Vincenc Kinský|Ferdinand]] zdědil po [[Lichtenštejnové|Lichtenštejnech]] [[Moravský Krumlov]].<ref>POUZAR, Vladimír: ''Almanach českých šlechtických rodů 2011''; Praha, 2010; s. 224–226 ISBN 978-80-85955-39-2</ref>
* 1. Vilemína (1857–1909), c. k. palácová dáma, dáma Řádu hvězdového kříže, manž. 1878 princ [[František Josef z Auerspergu]] (1856–1938), c. k. tajný rada, komoří, dědičný člen rakouské panské sněmovny, rytíř Řádu zlatého rouna, majitel velkostatků [[Žleby]] a [[Slatiňany]]
* 2. [[Karel Kinský|Karel Rudolf Ferdinand 8. kníže Kinský]] (1858–1919), c. k. tajný rada, komoří, dědičný člen rakouské panské sněmovny, velvyslanecký rada v [[Petrohrad]]ě a [[Paříž]]i, rytíř Řádu zlatého rouna, dědic majetku knížecí větve Kinských (Česká Kamenice, Heřmanův Městec, Choceň, Rosice, Zlonice)
* 3. [[Rudolf Ferdinand Kinský|Rudolf Ferdinand 9. kníže Kinský]] (1859–1930), c. k. komoří, poručík, 1919 dědic majetku knížecí větve Kinských (Česká Kamenice, Heřmanův Městec, Choceň, Rosice, Zlonice), dále majitel velkostatků [[Lysá nad Labem]] a [[Benátky nad Jizerou]]
* 4. Františka Marie Stephanie (1861–1935), c. k. palácová dáma, dáma Řádu hvězdového kříže, nositelka Alžbětina řádu, manž. 1879 kníže [[Alfred Montenuovo]] (1854–1927), c. k. tajný rada, komoří, dědičný člen rakouské panské sněmovny, nejvyšší hofmistr císaře Františka Josefa, plukovník císařských gard, rytíř Řádu zlatého rouna
* 5. Alžběta Vilemína Marie (1865–1941), c. k. palácová dáma, dáma Řádu hvězdového kříže, manž. 1884 [[Wilczkové|Jan Nepomuk hrabě Wilczek]] (1861–1929), c. k. komoří, majitel velkostatků [[Slezská Ostrava (část obce)|Slezská Ostrava]] a [[Klimkovice]]
* 6. [[Ferdinand Vincenc Kinský|Ferdinand Vincenc]] (1866–1916), c. k. tajný rada, komoří, podplukovník, [[Nejvyšší štolba|císařský nejvyšší štolba]], rytíř Řádu zlatého rouna, majitel velkostatku [[Horažďovice]], po spřízněné rodině [[Lichtenštejnové|Lichtenštejnů]] dědic velkostatku [[Moravský Krumlov]]
* 7. Marie Klotylda (1878–1945), c. k. palácová dáma, dáma Řádu hvězdového kříže, manž. 1897 [[Otakar Černín|Otakar Theobald Otto Maria hrabě Černín z Chudenic]] (1872–1932), c. k. tajný rada, komoří, doživotní člen rakouské panské sněmovny, [[Seznam ministrů zahraničí Habsburské monarchie|rakousko-uherský ministr zahraničních věcí]] 1916–1918, majitel velkostatku [[Vinoř]]
== Odkazy ==
=== Reference ===
<references />
=== Externí odkazy ===
* [https://www.parlament.gv.at/WWER/PARL/J1848/Kinsky_2.shtml Kníže Ferdinand Kinský na webu rakouského parlamentu]
* [http://w.genealogy.euweb.cz/bohemia/kinski3.html Rodokmen knížecí linie rodu Kinských]
* {{commonscat}}
* [http://www.genealogics.org/getperson.php?personID=I00044123&tree=LEO Genealogie – Leo van de Pas]
Řádek 33 ⟶ 55:
[[Kategorie:Kinští|Ferdinand Bonaventura]]
[[Kategorie:Čeští šlechtici]]
[[Kategorie:Císařští komoří]]
[[Kategorie:Čeští tajní radové]]
[[Kategorie:Nositelé Řádu Karla III.]]
[[Kategorie:Rytíři rakouského Řádu zlatého rouna]]
[[Kategorie:Politici habsburské monarchie]]
[[Kategorie:Čeští jezdci]]
[[Kategorie:Narození 1834]]
| |||