Dějiny Afghánistánu: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m Oprava velkého písmene na malé.
Řádek 47:
V roce 1826 se moci chopil [[Muhammad Chán Dóst]]. V následující době se afghánské území a vůbec celá střední Asie stala dějištěm tzv. [[Velká hra|Velké hry]] mezi [[Britské impérium|Britským]] a [[Ruské impérium|Ruským impériem]]. Afghánistán ležel na strategické pozici mezi oběma zeměmi a snaha Britů o faktické ovládnutí Afghánistánu vyústila v sérii válečných konfliktů mezi Británií a Afghánistánem.
 
Mezi lety 1919–1929 byl vládcem Afghánistánu [[Amanulláh|Amanulláh Chán]], za jehož vlády prošla země četnými sociálními i politickými reformami. Amanulláh navázal diplomatické kontakty se Západnímizápadními zeměmi. Mezi lety 1933–1973 v zemi vládl král [[Muhammad Záhir Šáh]]. V roce 1973 Záhirův švagr [[Muhammad Dáúd Chán]] zahájil nekrvavý puč. Dáúd a celá jeho rodina byli zavražděni v roce 1978, kdy afghánská [[komunismus|komunistická]] strana uspořádala převrat a převzala vládu v zemi.
 
V srpnu 1979 zahájila [[Spojené státy americké|americká]] vláda financování protivládních [[mudžáhid]]ů s cílem donutit [[sovětský svaz|sovětskou]] vládu k intervenci. [[24. prosinec|24. prosince]] 1979 [[Sovětský svaz|SSSR]] [[Sovětská invaze do Afghánistánu|intervenoval Afghánistán]]. O dva dny později byl za pomoci sovětských zvláštních jednotek zavražděn prezident [[Hafizulláh Amín]] a místo něj dosazen [[Babrak Karmal]]. Tím začala [[Sovětská válka v Afghánistánu]], trvající 10 let (1979-1989).