Slovensko: Porovnání verzí

Odebráno 116 bajtů ,  před 1 měsícem
m
test; sjednocení poznámek
značky: editace z Vizuálního editoru editace z mobilu editace z mobilního webu
m (test; sjednocení poznámek)
[[Soubor:Vysoké Tatry, výhled z vrcholu Rysy, září 2011 (29).JPG|náhled|[[Vysoké Tatry]]]]
[[Soubor:Slovensko topo blank.jpg|náhled|vlevo|upright 1.6|Topografická mapa Slovenska]]
Slovensko je vnitrozemský stát nacházející se ve [[střední Evropa|střední Evropě]]. Celkový rozsah jeho území čítá 49&nbsp;036&nbsp;km<sup>2</sup>.<ref name="STI">''Souhrnná teritoriální informace: Slovensko'', s. 2.</ref> Sousedí na severu s [[Polsko|Polskem]], na východě s [[Ukrajina|Ukrajinou]], na jihu s [[Maďarsko|Maďarskem]], na jihozápadě s [[Rakousko|Rakouskem]] a na západě s [[Česko|Českem]].{{#tag:refPoznámka|Celková délka hranic činí 1&nbsp;524&nbsp;km. Z toho Maďarsko 677&nbsp;km, Polsko 444&nbsp;km, Česko 215&nbsp;km, Ukrajina 97&nbsp;km a Rakousko 91&nbsp;km.<ref name="BCN"/>|group="pozn."}}
 
Severním a středním oblastem Slovenska dominují na především rozsáhlé horské masivy,<ref name="CIA"/> které jsou součástí [[Západní Karpaty|Západních Karpat]].<ref name="brit"/> Ty se dělí na tři části&nbsp;– Vnější, Střední a Vnitřní.<ref name="GEO-hory">{{Citace elektronické monografie | titul = Slovensko: regionální geografie | url = http://geography.upol.cz/soubory/lide/smolova/RGSR/ucebnice/fg/geologie.html#stavba | kapitola = Geologická stavba | datum vydání = 2008 | datum aktualizace = | datum přístupu = 2012-08-10 | vydavatel = Katedra geografie Přírodovědecké fakulty UP v Olomouci}}</ref> [[Vnější Západní Karpaty]] se nacházejí na severu a zahrnují [[Malé Karpaty]], [[Javorníky]] a [[Beskydy]]. [[Střední Západní Karpaty]] se skládají z [[Vysoké Tatry|Vysokých]] a [[Nízké Tatry|Nízkých Tater]]. [[Vnitřní Západní Karpaty|Vnitřní Karpaty]] postupují dále na jih do Maďarska. Jejich součástí je především [[Slovenské rudohoří]]. V západních oblastech převládají spíše kopce.<ref name="BCN"/> Níže položené oblasti jsou ve velké většině na jihu při hranicích s Maďarskem. Dvě nejvýznamnější z nich představují [[Podunajská nížina|Podunajská]] a [[Východoslovenská nížina]].<ref name="brit"/> Nejvyšším bodem je [[Gerlachovský štít]] ve Vysokých Tatrách, dosahující výšky 2&nbsp;655&nbsp;m.<ref name="CIA"/>
 
Přes 31,9 % půdy se využívá k [[zemědělství|zemědělské činnosti]]. Přetrvávajícími ekologickými problémy zůstávají [[znečištění ovzduší|znečištěné ovzduší]] a [[kyselý déšť|kyselé deště]].<ref name="CIA"/> Ačkoliv byl původní [[les|lesní porost]] vážně narušen intenzivním kácením a zemědělskou činností, stále lesy pokrývají více než dvě pětiny povrchu.<ref name="brit"/> [[Národní parky na Slovensku|Národní parky]], chráněné krajinné oblasti a další přírodní rezervace spravuje [[Státní ochrana přírody Slovenské republiky]], vytvořená roku 2000. Nejstarší chráněné oblasti byly ustavovány od roku 1895, první národní park byl zřízen o více než 50 let později, roku 1948.{{#tag:refPoznámka|Jednalo se o [[Tatranský národní park]].<ref name="GEO-parky"/>|group="pozn."}} V současnosti se na Slovensku nachází 9 národních parků a 14 chráněných krajinných oblastí.<ref name="GEO-parky">{{Citace elektronické monografie | titul = Slovensko: regionální geografie | url = http://geography.upol.cz/soubory/lide/smolova/RGSR/ucebnice/fg/op.html | kapitola = Ochrana přírody | datum vydání = 2008 | datum aktualizace = | datum přístupu = 2012-08-10 | vydavatel = Katedra geografie Přírodovědecké fakulty UP v Olomouci
}}</ref> V roce 2004 zasáhla Vysoké Tatry [[větrná smršť]], která silně poškodila zdejší lesní porost a způsobila škody v hodnotě několika miliard korun.<ref name="GEO-biota">{{Citace elektronické monografie | titul = Slovensko: regionální geografie | url = http://geography.upol.cz/soubory/lide/smolova/RGSR/ucebnice/fg/biota.html#rostliny_kalamita | kapitola = Rostliny a živočichové | datum vydání = 2008 | datum aktualizace = | datum přístupu = 2012-08-10 | vydavatel = Katedra geografie Přírodovědecké fakulty UP v Olomouci
}}</ref>
 
[[Soubor:Hrad Strečno 2 MF3.jpg|náhled|Řeka [[Váh]]]]
Jednu z nejvýznamnějších řek protékajících Slovenskem představuje [[Dunaj]], který spolu s Moravou tvoří slovenskou jihozápadní hranici.<ref name="brit"/> Nejdelším slovenským vodním tokem je [[Váh]].<ref name="GEO-vodstvo">{{Citace elektronické monografie | titul = Slovensko: regionální geografie | url = http://geography.upol.cz/soubory/lide/smolova/RGSR/ucebnice/fg/vodstvo.html#uvod | kapitola = Vodstvo | datum vydání = 2008 | datum aktualizace = | datum přístupu = 2012-08-10 | vydavatel = Katedra geografie Přírodovědecké fakulty UP v Olomouci}}</ref> Mezi další významné řeky patří [[Hron]], [[Hornád]], [[Bodrog]] a [[Poprad (řeka)|Poprad]].<ref name="brit"/> Na Slovensku jsou častá rovněž horská jezera a minerální i termální prameny.<ref name="brit"/>{{#tag:refPoznámka|Největším slovenským jezerem je [[Veľké Hincovo pleso]].<ref name="GEO-vodstvo"/>|group="pozn."}} Převážná část slovenského státu spadá do [[Úmoří Černého moře|černomořského úmoří]].<ref name="GEO-vodstvo"/>
 
Na Slovensku se vyskytují rozličné druhy [[Fauna na Slovensku|fauny]] a [[Flóra na Slovensku|flóry]]. Existuje zde na 29 tisíc druhů živočichů, 11 tisíc druhů rostlin a přes tisíc druhů prvoků.<ref name="GEO-biota"/> Vedle běžných domácích zvířat žijí ve slovanských národních parcích [[medvěd hnědý|medvědi]], [[vlk obecný|vlci]], [[rys ostrovid|rysi]], [[kočka divoká|divoké kočky]], [[svišť horský|svišti]], [[vydra říční|vydry]], [[kuna lesní|kuny]], [[norek evropský|norci]] a [[kamzík horský|kamzíci]] (kteří jsou celostátně chránění). V lesích a v nížinách se nacházejí také [[koroptev polní|koroptve]], [[bažant obecný|bažanti]], [[husa velká|divoké husy]] a [[kachna divoká|kachny]].<ref name="brit"/> Co se týče rostlinstva, ze stromů převládají v nížinách [[dub]]y, na úpatích hor [[buk]]y, ve vyšších polohách [[smrk]]y a na nejvyšších místech převažuje co do [[biom]]ů [[tajga]] a [[tundra]].<ref name="brit"/>
[[Soubor:Zuzana Čaputová (20.6.2019)VII.jpg|náhled|upright|[[Zuzana Čaputová]], současná prezidentka Slovenské republiky]]
 
Slovensko je [[parlamentní republika|parlamentní republikou]].<ref name="brit"/> [[Výkonná moc|Výkonnou moc]] představuje vláda, v jejímž čele stojí [[Seznam premiérů Slovenska|premiér]]. Hlavou státu je [[Seznam prezidentů Slovenska|prezident]], volený přímou volbou občanů na 5 let.{{#tag:refPoznámka|Dodatek k ústavě, který zavedl přímou volbu prezidenta, byl uzákoněn v lednu 1999.<ref name="BCN"/>|group="pozn."}} [[Zákonodárná moc|Zákonodárnou moc]] vykonává jednokomorový parlament zvaný [[Národní rada Slovenské republiky]], v němž zasedá 150 poslanců. Volby do Národní rady se konají každé 4 roky<ref name="STI7">''Souhrnná teritoriální informace: Slovensko'', s. 7–8.</ref> a volit může každý občan starší 18 let.<ref name="brit"/> Současnou slovenskou prezidentkou je od roku 2019 [[Zuzana Čaputová]],<ref>{{Citace elektronické monografie | autor = pet | titul = Nepřišla jsem vládnout, ale sloužit, slíbila Slovensku prezidentka Čaputová | url = https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/2842262-prvni-zena-nastupuje-do-cela-slovenska-pravnicka-caputova-se-ujima-funkce-prezidentky | datum vydání = 2019-06-15 | datum přístupu = 2019-06-16 | vydavatel = ČT24}}</ref> [[Vláda Eduarda Hegera|vládu]] vede od roku 2021 [[Eduard Heger]] z hnutí [[Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti]].<ref>{{Citace elektronické monografie | příjmení = Kottová | jméno = Anna | titul = Slovensko má nového premiéra. Matoviče vystřídal dosavadní ministr financí Heger | url = https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/slovensko-premier-eduard-heger-igor-matovic_2104011015_ako | datum vydání = 2021-04-01 | datum přístupu = 2021-6-20 | vydavatel = Irozhlas.cz}}</ref> V rámci [[soudní moc|justice]] zastává významnou pozici [[Ústavní soud Slovenské republiky|Ústavní soud]], tvořený 13&nbsp;soudci jmenovanými prezidentem na 12&nbsp;let, a [[Nejvyšší soud Slovenské republiky|Nejvyšší soud]]. Dále na Slovensku funguje systém okresních a&nbsp;krajských soudů, doplněný specializovanými trestními a&nbsp;vojenskými soudy.<ref name="STI7" />
 
[[Parlamentní volby na Slovensku 2020|Poslední volby do Národní rady]] se konaly 29. února 2020. Vítězem se stalo do té doby opoziční hnutí [[Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti]], pro které hlasovalo 25 % voličů. Dosud vládnoucí strana [[SMER – sociálna demokracia]] oproti předchozím volbám výrazně propadla a nedokázala si tak udržet vedoucí pozici (18 %). Na třetím místě se umístilo hnutí [[Sme rodina]] s 8,2 %, čtvrtá skončila strana [[Kotleba – Ľudová strana Naše Slovensko]] (7,9 %). Pátou příčku obsadila koalice hnutí [[Progresívne Slovensko]] a strany [[SPOLU – občianska demokracia]]; toto uskupení se však do Národní rady nedostalo, neboť coby dvoučlenná koalice potřebovalo překročit 7% hranici, nicméně získalo pouze 6,96 %. Do parlamentu se dále dostaly strany [[Sloboda a Solidarita]] (6,2 %) a [[Za ľudí]] (5,7 %).<ref>{{Citace elektronického periodika | titul = Matovič slaví, koalice sčítá ztráty. ‚Na Slovensku skončila vláda zla,‘ prohlásil Kiska | url = https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/online-slovensko-parlamentni-volby-2020-smer-olano-za-lidi-kotleba_2002290700_miz | datum vydání = 2020-02-29 | datum aktualizace = 2020-03-01 | datum přístupu = 2020-4-6
| odkaz na vydavatele = Český rozhlas}}</ref> [[Vláda Igora Matoviče|Vládu]] vytvořilo vítězné hnutí Obyčejní lidé s hnutím Sme rodina a stranami Sloboda a Solidarita a Za ľudí.<ref name="Matovič">{{Citace elektronické monografie | příjmení = Vilček | jméno = Ivan | titul = Čaputová jmenovala koaliční vládu premiéra Igora Matoviče | url = https://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/clanek/caputova-jmenovala-koalicni-vladu-premiera-igora-matovice-40317571 | datum vydání = 2020-03-23 | datum přístupu = 2020-4-6 | vydavatel = Novinky.cz}}</ref>
 
[[Německo|Německá]] [[nadace]] ''[[Bertelsmann Stiftung]]'' a [[Spojené státy americké|americká]] organizace ''[[Freedom House]]'' konstatovaly, že se na Slovensku konají svobodné volby a funguje oddělení jednotlivých státních mocí, tedy moci výkonné, soudní a zákonodárné.<ref name="FRH"/><ref name="BTI6">''BTI 2010 — Slovakia Country Report'', s. 6.</ref> Dále tyto organizace konstatovaly, že jsou na Slovensku respektovány [[náboženská svoboda]], [[svoboda projevu]], [[Svoboda shromažďovací|právo na shromažďování]] i&nbsp;svoboda [[odbory|odborů]].<ref name="FRH"/><ref name="BTI7">''BTI 2010 — Slovakia Country Report'', s. 7.</ref> Podle jejich názoru ale ve slovenské společnosti nadále přetrvává silná [[korupce]].{{#tag:refPoznámka|V&nbsp;rámci [[Index vnímání korupce|indexu vnímání korupce]] z&nbsp;roku 2014 se Slovensko umístilo na 54.&nbsp;místě ze 182&nbsp;zemí světa.<ref name="IVK">{{Citace elektronické monografie | titul = Corruption Perceptions Index | url = https://www.transparency.org/cpi2014/results#myAnchor1 | datum přístupu = 2016-03-09 | vydavatel = Transarency International | jazyk = anglicky}}</ref>|group="pozn."}} Mezery v&nbsp;zákonech a&nbsp;ne zcela dostatečná politická kultura zabraňují, aby byli případní provinilci za korupční aktivity vždy odsouzeni.<ref name="BTI7"/> Opakují se také případy zastrašování soudců. Proti zneužívání moci a braní úplatků uzákonila především vláda [[Iveta Radičová|Ivety Radičové]] několik opatření.<ref name="FRH"/> Soudní systém jako celek je velmi zatížený a někteří soudci nemají dostatečnou kvalifikaci. Důsledkem toho mnohé soudní procesy trvají neúměrně dlouhou dobu, takže jejich účastníci se obracejí na [[Ústavní soud Slovenské republiky|Ústavní soud]], který je těmito záležitostmi zahlcen. V&nbsp;minulosti se tento soud z&nbsp;důvodu svého zatížení nemohl věnovat některým kontroverzním tématům, například otázce legality potratů.<ref name="BTI7"/>
 
=== Administrativní systém ===
{{Podrobně|Administrativní dělení Slovenska}}
{{Slovenské kraje}}Roku 1996 zavedla slovenská vláda nový systém rozdělení krajů a okresů.{{#tag:refPoznámka|Zejména v jižních okresech měla tato reorganizace původ ve snaze [[Třetí vláda Vladimíra Mečiara|Mečiarovy vlády]] omezit maďarské zastoupení v samosprávě, protože tyto okresy byly reorganizovány tak, aby většinou zasahovaly ze severu, kde převažovala etnicky slovenská populace, na jih, kde naopak žijí Maďaři. Tento plán však nevyšel a volby do zastupitelstev nepřinesly výraznou změnu v etnickém zastoupení obyvatelstva.<ref name="brit"/>|group="pozn."}} V současnosti se Slovensko dělí na 8 samosprávných krajů, jimiž jsou [[Bratislavský kraj|Bratislavský]], [[Košický kraj|Košický]], [[Nitranský kraj|Nitranský]], [[Prešovský kraj|Prešovský]], [[Žilinský kraj|Žilinský]], [[Trenčínský kraj|Trenčínský]], [[Trnavský kraj|Trnavský]] a [[Banskobystrický kraj|Banskobystrický]].<ref name="CIA"/><ref name="STI3"/> Mimoto je na Slovensku celkem 79 okresů. Hlavním městem je [[Bratislava]], jejíž populace dosahovala k roku 2010 celkem 446 819 obyvatel. Mezi další velká města patří [[Košice]] (240 915 obyvatel), [[Prešov]] (92 687), [[Nitra]] (87 357), [[Žilina]] (86 685), a [[Banská Bystrica]] (84 919).<ref name="STI3">''Souhrnná teritoriální informace: Slovensko'', s. 3.</ref>
 
=== Zahraniční vztahy ===
[[Soubor:Bratislava10Slovakia7.JPG|náhled|vlevo|Moderní obchodní centrum v Bratislavě [[Eurovea]]]]
[[Soubor:Slovakia Export Treemap.png|náhled|Slovenský vývoz]]
Jakožto otevřená ekonomika zaměřená na export je Slovensko silně hospodářský závislé na svém největším obchodním partneru, Německu.<ref name="STI13">''Souhrnná teritoriální informace: Slovensko'', s. 13.</ref> V poslední dekádě prošlo Slovensko úspěšným hospodářským vývojem, přesto zde stále existuje poměrně vysoká nezaměstnanost – k roku 2011 dosahovala 13,5 %.<ref name="CIA"/> Přesto levná a schopná pracovní síla, vhodná zeměpisná poloha, daňová politika vlády a vcelku liberální zákoník práce jsou pro zahraniční investory velká pozitiva.<ref name="CIA"/> Zatímco v devadesátých letech se země potýkala s velkým zahraničním dluhem, rostoucím schodkem rozpočtu, rozsáhlou [[nezaměstnanost]]í a vysokou [[inflace|inflací]], v době vstupu do [[Evropská unie|Evropské unie]] v roce 2004 již Slovensko nastoupilo úspěšný hospodářský růst a stát mohl fungovat s vyrovnanějším rozpočtem. V současnosti je jednou z nejúspěšnějších zemí bývalého [[Východní blok|Východního bloku]].<ref name="brit"/> Ačkoliv i Slovensko zasáhla [[Ekonomická krize od 2007|světová ekonomická krize]], díky obnovené zahraniční poptávce od roku 2010 slovenské hospodářství opět roste. Zatímco v roce 2009 poklesl [[hrubý domácí produkt]] Slovenska o 4,9 %, v následujícím roce byl obnoven růst ve výši 4,2 %. K roku 2011 pak dosáhl 3,3 %.<ref name="CIA"/> Některé populistické kroky [[První vláda Roberta Fica|první Ficovy vlády]], které většinou spočívaly ve státních dotacích často neperspektivním podnikům s cílem udržení umělé zaměstnanosti, způsobily nadměrné zatížení státního rozpočtu, které poté musela následující [[vláda Ivety Radičové]] řešit drastickým omezením výdajů a zvýšením některých daní.<ref>''Souhrnná teritoriální informace: Slovensko'', s. 13, 16.</ref> Za rok 2011 dosáhl HDP podle [[Parita kupní síly|parity kupní síly]] výše 128,5 miliardy dolarů celkově a 23&nbsp;600 dolarů na jednoho obyvatele.<ref name="CIA"/>{{#tag:refPoznámka|Podíl hospodářských sektorů na tvorbě HDP: zemědělství 3,8 %; průmysl 35,5 %; služby 60,7 %. Stav k roku 2011.<ref name="CIA"/>|group="pozn."}} Inflace činila ve stejném období zhruba 3,9 %.<ref name="BCN"/> Do roku 2009 se užívaly v zemi [[slovenská koruna]] a halíř (1 koruna = 100 haléřů), poté je nahradily [[euro]] a eurocent (1 euro = 100 eurocentů).
 
Slovenský vývoz dosáhl za rok 2011 podle odhadů 75,3 miliardy dolarů.<ref name="CIA"/> V exportovaných produktech převažovaly zejména [[strojírenství|strojírenská]] a [[elektronika|elektronická výroba]], dále [[automobil]]y, běžné [[kovy]], [[látka|chemikálie]], [[minerál]]y a [[plast]]y.<ref name="BCN"/> Od roku 2009 obsadily první místo v obchodovaném zboží namísto automobilů [[počítač]]e.<ref name="STI27">''Souhrnná teritoriální informace: Slovensko'', s. 27.</ref> Hlavními exportními partnery v roce 2010 byly [[Německo]] (s podílem 19,2 % vývozu), [[Česko]] (13,7 %), [[Polsko]] (7,3 %), [[Francie]] (6,8 %), [[Rakousko]] (6,8 %), [[Maďarsko]] (6,6 %) a [[Itálie]] (5,5 %).<ref name="BCN"/> S dovozem ve výši 72,03 miliardy dolarů si Slovensko k roku 2011 udrželo kladnou platební bilanci.<ref name="CIA"/> Dovážely se stroje, automobily, elektronické zařízení, [[ropa]] a [[zemní plyn]], běžné kovy, dále také audio a video zařízení.<ref name="BCN"/> Roste dovoz [[Léčivo|farmaceutických výrobků]].<ref name="STI27"/> V roce 2010 byli hlavními dovozci především Německo (15,8 %), Česko (10,2 %), [[Rusko]] (9,8 %), [[Jižní Korea]] (8 %), [[Čína]] (6,1 %) a Maďarsko (4,3 %).<ref name="BCN"/>
[[Soubor:Hanusovce-pont ferroviaire.jpg|náhled|Železniční most v Hanušovcích.]]
 
Doprava na Slovensku má do značné míry moderní strukturu, avšak především důsledkem členitého terénu je dopravní síť relativně řídce rozložená.<ref name="brit"/> Rozsáhlá je zejména silniční síť, měřící 43 761&nbsp;km, z toho zaujímají 38 085&nbsp;km zpevněné cesty.<ref name="CIA"/> První [[Dálnice na Slovensku|dálnice]], dostavěná roku 1980, spojovala Bratislavu s Brnem a Prahou. Ke konci 20. století byla dálniční síť dále rozšířena<ref name="brit"/> a do roku 2014 se plánuje dokončení dálničního spojení mezi Bratislavou a Košicemi.<ref name="STI21">''Souhrnná teritoriální informace'', s. 21.</ref> Dále se na Slovensku nachází 3 622&nbsp;km [[Železnice na Slovensku|železničních]] tratí, z toho téměř polovina je elektrifikovaná.<ref name="CIA"/> V současnosti trpí železniční doprava neefektivností, avšak probíhají práce na jejím dalším zlepšování.<ref name="brit"/> Významným dopravním uzlem je především Bratislava, zejména díky své poloze na řece Dunaji, letišti, napojení na silniční a dálniční síť a blízkosti k maďarským i rakouským hranicím.<ref name="geo-doprava">[http://geography.upol.cz/soubory/lide/smolova/RGSR/ucebnice/seg/hospodarstvi.html#doprava Regionální geografie Slovenska – elektronická učebnice]</ref> Dalšími významnými silničními i železničními uzly jsou především [[Košice]], [[Zvolen]] a [[Žilina]]. Vedle Bratislavy je významným přístavem také [[Komárno]].<ref name="CIA"/><ref name="brit"/> Slovenské obchodní loďstvo k roku 2010 čítalo 11 lodí, z nichž všechny byly vlastněny zahraničními společnostmi.<ref name="CIA"/> Rychle roste podíl letecké dopravy. K roku 2012 bylo na Slovensku na 37 letišť, z toho 19 se zpevněnou přistávací plochou. Významná mezinárodní letiště se nacházejí v [[Letiště Bratislava|Bratislavě]] a [[Letiště Košice|Košicích]].<ref name="brit"/>{{#tag:refPoznámka|Přesto mnoho zahraničních návštěvníků spíše využívá letiště ve Vídni, která je od Bratislavy vzdálená asi 60 km.<ref name="brit"/>|group="pozn."}}
 
Ve [[Energetika na Slovensku|výrobě elektřiny]] zastávají přední místo [[jaderná elektrárna|jaderné elektrárny]], následované [[tepelná elektrárna|tepelnými]] a [[vodní elektrárna|vodními]].<ref name="brit"/> V případě jaderné energetiky se především realizuje dostavba elektrárny [[Jaderná elektrárna Mochovce|Mochovce]] a také plánuje výstavba dalších bloků elektrárny [[Jaderná elektrárna Jaslovské Bohunice|Jaslovské Bohunice]].<ref name="STI22"/> Vodní elektrárny se nalézají na řekách [[Váh]], [[Orava (řeka)|Orava]], [[Hornád]], [[Slaná (řeka)|Slaná]] a rovněž také na Dunaji.<ref name="brit"/> V případě [[Obnovitelný zdroj energie|obnovitelných zdrojů]] vláda namísto [[sluneční elektrárna|solárních elektráren]] upřednostňuje využití [[biomasa|biomasy]].<ref name="STI22">''Souhrnná teritoriální informace'', s. 22.</ref> Z Ruska se dováží ropa a zemní plyn.<ref name="brit"/>
| jazyk = slovenština
| datum_vydání = 2018-09-18
}}</ref> Podle odhadů za rok 2012 dosahuje růst populace 0,104 %,<ref name="CIA" /> zatímco přirozený přírůstek dosáhl 1,65 narozených na 1000 obyvatel.<ref name="stat-rust">[http://portal.statistics.sk/showdoc.do?docid=1687 Štatistický úrad SR :: Základné charakteristiky obyvateľstva (relatívne údaje)]</ref> Ve městech žije celkem 55 % populace, urbanizace stoupá zhruba 0,1 % za rok.<ref name="CIA" /> Hustota osídlení se pohybuje kolem 111 obyvatel na km<sup>2</sup>. V roce 2012 se celkem 85,8 % obyvatelstva hlásilo ke [[Slováci|slovenské]] národnosti, 9,7 % k [[Maďaři|maďarské]], 1,7 % k [[Romové|romské]], 0,8 % k [[Češi|české]], 0,4 % k [[Rusíni|rusínské]], 0,2 % k [[Ukrajinci|ukrajinské]] a 0,1 % k [[Moravané|moravské]].<ref name="STI2" />{{#tag:refPoznámka|Ačkoliv bývá většinou uvedeno ve statistikách kolem 2 % romské populace, dle odhadů Romové představují až 10 % slovenského obyvatelstva.<ref name="BCN"/>|group = "pozn."}} Úředním jazykem je [[slovenština]], jejíž používání je upraveno [[Zákon o státním jazyce (Slovensko)|zákonem o státním jazyce]]; z dalších jazyků je především na jihu rozšířená [[maďarština]]. V některých oblastech se mluví i [[rusínština|rusínsky]], [[romština|romsky]], [[němčina|německy]] a [[čeština|česky]].<ref name="STI3" />{{#tag:refPoznámka|Dle [[Zákon o státním jazyce (Slovensko)|zákona o státním jazyce]] může občan uplatňovat právo na užívání dané řeči v úředním styku v jakékoliv obci, kde jej jako svůj mateřský jazyk používá alespoň 20 % trvale žijících obyvatel.<ref name="STI3"/> Postavení češtiny je vzhledem k její podobnosti se slovenštinou definováno v tomto zákoně jako nadstandardní a pro účely tohoto zákona se jí proto ostatní ustanovení o jazycích menšin netýkají.|group = "pozn."}} Lékařská péče je ve velké části v rukou státu, ačkoliv existují i soukromé kliniky a další zdravotnická zařízení.<ref name="brit" /> Průměrná délka života dosahuje 72 let u mužů a 80 let u žen.<ref name="CIA" /> Na 1000 obyvatel připadají v průměru 3 lékaři a na zdravotnictví slovenská vláda vydala v roce 2009 celkem 8,5 % hrubého domácího produktu.<ref name="CIA" /> Podle odhadů z roku 2011 bylo 15,6 % obyvatelstva mladší 15 let, mezi 15. a 65. rokem věku bylo 71,6 % lidí a starších 65 let bylo 12,8 %. K roku 2002 zhruba 14,3 % slovenského obyvatelstva trpělo obezitou.<ref name="CIA" /> Většina obyvatel Slovenska mající zaměstnání si udržuje průměrný životní standard. Problémy přetrvávají v nedostatečném množství bytových jednotek a ve špatném stavu mnoha výškových budov postavených většinou v sedmdesátých letech 20. století. Převážná část městské populace má přístup k elektřině a pitné vodě. V některých oblastech na venkově jsou však dodávky elektrické energie a vody na horší úrovni.<ref name="brit" />
 
=== Náboženství ===
== Odkazy ==
=== Poznámky ===
{{Poznámky}}
<references group="pozn."/>
=== Reference ===
<references>
26 931

editací