Duchcov (zámek): Porovnání verzí

Přidáno 9 861 bajtů ,  před 2 měsíci
Celkové rozšíření
(→‎Historie: Rok úmrtí)
(Celkové rozšíření)
značka: odkazy na rozcestníky
| název = Zámek Duchcov
| typ = zámek
| obrázek = SchlossDuchcov 2016-Dux307-20 Zámek.jpg
| popisek = První nádvoří a čestný dvůr s věží severního křídla a průčelím hlavní budovy
| popisek = Zadní průčelí duchcovského zámku
| využití =
| poloha =
| architekt = [[Ulrico Aostalli de Sala]], [[Jan Baptista Mathey|Jean-Baptiste Mathey]]
| výstavba =
| přestavba = od roku [[1714]] [[František Maxmilián Kaňka]]
| zánik =
| commonscat = Duchcov Castle
| rejstřík památek = 42647/5-2582
| loc-map = {{LocMap | Česko | label = Duchcov | lat = 50.6022222 | lon = 13.7441667 | float = center | relief = 1 | caption =}}
}}
'''Duchcov''' je [[zámek (stavba)|zámek]] ve [[Duchcov|stejnojmenném městě]] v [[Ústecký kraj|Ústeckém kraji]]. Nachází se na západní straně náměstí Republiky a v jeho areálu stojí také [[Kostel Zvěstování Panny Marie (Duchcov)|kostel Zvěstování Panny Marie]].
'''Zámek Duchcov''' je [[Barokní architektura|barokní]] [[zámek (stavba)|zámek]] s [[Klasicistní architektura|klasicistní]] úpravou z počátku [[19. století]] v [[Duchcov]]ě na severu [[Česko|České republiky]]. Je ve vlastnictví státu (správu zajišťuje [[Národní památkový ústav]]) a je přístupný veřejnosti. Od roku 1964 je chráněn jako [[Kulturní památka (Česko)|kulturní památka]].<ref>{{MonumNet|název=Zámek|ID=154850|datum=2019-10-14}}</ref>
 
Předchůdcem zámku bývala [[Gotická architektura v Česku|gotická]] [[tvrz]]. Patřila [[Kaplířové ze Sulevic|Kaplířům ze Sulevic]], ale roku 1527 ji koupili [[Lobkovicové]]. [[Václav Popel z Lobkowicz|Václav Popel z&nbsp;Lobkovic]] ji poté nechal [[Renesanční architektura v Česku|renesančně]] přestavět. Dochovaná podoba zámku je výsledkem řady [[Barokní architektura v Česku|barokních]] přestaveb realizovaných příslušníky rodu [[Valdštejnové|Valdštejnů]], kteří zámek vlastnili až do roku 1912. Ve dvacátém století zámecký areál sloužil různým institucím, ale postupně byl upraven pro kulturní účely a zpřístupněn návštěvníkům.
 
Zámek je ve vlastnictví státu (správu zajišťuje [[Národní památkový ústav]]) a je přístupný veřejnosti. Od roku 1964 je chráněn jako [[Kulturní památka (Česko)|kulturní památka]].<ref name="mn">{{MonumNet|název=Zámek|ID=154850|datum=2019-10-14}}</ref>
 
== Historie ==
Předchůdcem zámku bývala ve čtrnáctém století [[tvrz]], [[První písemná zmínka|poprvé připomínaná]] v&nbsp;roce 1385. Bývala součástí jednoho z&nbsp;duchcovských statků, jehož majitelé měli [[Manská soustava|manské]] povinnosti k&nbsp;[[Osek (hrad)|rýzmburskému]] panství. Sídlem duchcovské [[vrchnost]]i se stala až koncem patnáctého století.<ref name="sedlacek"/>
[[Soubor:Front side of Duchcov castle in Czech Republic.jpg|náhled|Hlavní vchod duchcovského zámku s [[Čestný dvůr|čestným dvorem]]]]
 
Stará tvrz v&nbsp;roce 1425 vyhořela. Roku 1473 Duchcov získali [[Kaplířové ze Sulevic]], z&nbsp;nichž Pavel Kaplíř v&nbsp;sousedství spáleniště založil novou tvrz, která se od roku 1491 stala panským sídlem a centrem duchcovského [[panství]].<ref name="andel"/> Po Pavlovi se pánem statku stal Purkart Kaplíř ze Sulevic, který jej spravoval jménem ostatních bratrů. Poslední příslušníkem jejich rodu v&nbsp;Duchcově se stal Jan Kaplíř ze Sulevic, který panství v&nbsp;roce 1527 prodal za 19&nbsp;600 kop [[Míšeňský groš|míšeňských grošů]] [[Děpolt Popel z Lobkowicz|Děpoltu Popelovi z&nbsp;Lobkovic]]. Jemu král [[Ferdinand I. Habsburský|Ferdinand&nbsp;I.]] Duchcov osvobodil z&nbsp;[[Léno|lenního]] závazku a městečko s&nbsp;tvrzí připadlo [[Václav Popel z Lobkowicz|Václavu Popelovi z&nbsp;Lobkovic]].<ref name="a108">Anděl (1984), s. 108.</ref>
[[První písemná zmínka]] o duchcovské [[tvrz]]i pochází z roku 1385. Toto nejstarší panské sídlo roku 1425 vyhořelo a nebylo obnoveno.
 
=== Lobkovicové ===
Přímým předchůdcem zámku byla tvrz, kterou nechal postavit Pavel Kaplíř ze Sulevic po roce 1473, kdy [[Kaplířové ze Sulevic]] získali Duchcov do svého držení a roku 1491 do něj přenesli sídlo panství z [[Osek (hrad)|Rýzmburka]].<ref name="andel"/>
[[File:Dux-Schloss-3.jpg|thumb|Zahradní průčelí]]
 
Václav Popel z&nbsp;Lobkovic nechal starou [[Gotická architektura v Česku|gotickou]] tvrz [[Renesanční architektura v Česku|renesančně]] přestavět. Druhou přestavbu zahájil v&nbsp;roce 1570 podle plánů architekta [[Ulrico Aostalli de Sala|Ulrica Aostalliho de Sala]]. Stavbu řídil italský [[polír]] Filip. Václav na zámku sídlil až do své smrti v&nbsp;roce 1574, kdy po něm panství zdědili synové [[Jiří mladší Popel z Lobkowicz|Jiří]], [[Adam Havel Popel z Lobkowicz|Adam]], [[Jan Václav Popel z Lobkowicz|Jan Václav]] a [[Matouš Děpolt Popel z Lobkovic|Matouš Děpolt]] Popelové z&nbsp;Lobkovic. Panství za ně v&nbsp;době jejich nezletilosti nejprve spravovala vdova Benigna z&nbsp;Veitmile a od roku 1583 Jiří.<ref name="a108"/> Bratři se brzy rozdělili o&nbsp;majetek. Duchcov připadl Jiřímu, který jej vlastnil až do své smrti, po které jeho majetek zdědil Adam Havel. Ten zapsal svým sestrám Barboře a Anně podíl na duchcovském zámku a několika vesnicích ve výši 7&nbsp;500 kop grošů každé.<ref name="sedlacek"/>
Po roce 1570 byla pro [[Václav Popel z Lobkovic|Václava Popela z Lobkovic]] přestavěna stará sulevická tvrz v zámek, ve kterém bydlel Václav Popel až do své smrti roku 1574. Zámek vybudoval Ital Filip podle plánů [[Ulrico Aostalli de Sala|Ulrica Aostalliho]].<ref name="andel"/> V letech 1675–1685 byly další přestavby podle plánů [[architekt]]a [[Jan Baptista Mathey|Jeana-Baptisty Matheye]]. Další úpravy probíhaly v době, kdy panství převzal [[Jan Josef Valdštejn|Jan Josef z Valdštejna]]. Práce nejdříve vedl [[Marek Antonín Canevalle|Marc Antonio Canevalle]] (od něhož pochází i stavba přilehlého zámeckého [[Kostel Zvěstování Panny Marie (Duchcov)|kostela Zvěstování Panny Marie]]).
 
Adam Havel Popel z&nbsp;Lobkovic zemřel v&nbsp;roce 1606. Poručníkem jeho nezletilého syna [[Václav Vilém Popel z Lobkowicz|Václava Viléma]] se stal strýc Jan Václav Popel z&nbsp;Lobkovic. Duchcov přesto dále spravovaly Barbora s&nbsp;Annou a Václavu Vilémovi jej předaly až roku 1612.<ref name="sedlacek"/> Václav Vilém zemřel okolo roku 1625,<ref name="sedlacek"/> ale panství přešlo už v&nbsp;roce 1621 na jeho syna [[František Josef Popel z Lobkowicz|Františka Josefa]], který dosáhl plnoletosti teprve v&nbsp;roce 1635, kdy byl povýšen do stavu [[Říšský hrabě|říšských hrabat]].<ref name="a108"/> František Josef se stal posledním [[Lobkovicové|Lobkovicem]] v&nbsp;Duchcově. Brzy zemřel a zámek odkázal manželce Polyxeně Marii [[Páni z Talmberka|z&nbsp;Talmberka]], která se v&nbsp;roce 1642 znovu provdala za hraběte [[Maxmilián z Valdštejna|Maxmiliána z&nbsp;Valdštejna]].<ref name="a108"/>
Sochařská výzdoba kostela byla zničena při požáru v květnu 1945, kdy byl kostel vypálen sovětskými vojsky. Pocházela z dílny [[Matyáš Bernard Braun|Matyáše Bernarda Brauna]] a patřila významným dílům tohoto autora. Její kvality dnes dokládají pouze dochované fotografie.
 
=== Valdštejnové ===
Podobu trojkřídlé budovy, kterou má zámek dodnes, dala až významná přestavba v roce 1707, financovaná [[Seznam pražských biskupů a arcibiskupů|arcibiskupem]] [[Jan Bedřich z Valdštejna|Janem Bedřichem z Valdštejna]], který z Duchcova vytvořil základ nového valdštejnského [[Svěřenství|fideikomis]].
[[File:Jan Josef z Valdštejna (1684-1731).jpg|thumb|upright|Jan Josef z&nbsp;Valdštejna]]
 
Hrabě Maxmilián zemřel roku 1655 a Duchcov dostal syn [[Jan Bedřich z&nbsp;Valdštejna]],<ref name="sedlacek"/> který ze svých studiích v&nbsp;Římě přivedl do Čech architekta [[Jan Baptista Mathey|Jana Baptistu Matheye]]. Ten pro Jana Bedřicha navrhl [[Barokní architektura v Česku|barokní]] přestavbu zámku, jejíž realizace probíhala od roku 1675 do dvacátých let osmnáctého století. Bezdětný Jan Bedřich spojil [[Litvínov (zámek)|litvínovské]] a duchcovské panství do [[Svěřenství|fideikomisu]], jehož univerzálním dědicem se stal prasynovec [[Jan Josef Valdštejn|Jan Josef z&nbsp;Valdštejna]]. V&nbsp;letech 1694–1707 za něj panství spravoval jeho otec [[Arnošt Josef z Valdštejna|Arnošt Josef]], který nechal v&nbsp;těsném sousedství zámku podle plánů [[Marek Antonín Canevalle|Marka Antonína Canevalla]] postavit [[Kostel Zvěstování Panny Marie (Duchcov)|kostel Zvěstování Panny Marie]] a snad také tzv. biliárové (též casanovské) křídlo.<ref name="a108"/> [[Freska|Fresku]] ve velkém sále v&nbsp;té době namaloval [[Václav Vavřinec Reiner]] a autorem sochařské výzdoby byl [[Matyáš Bernard Braun]].<ref name="kuthan"/>
[[Soubor:Duchcov.JPG|náhled|Pohled na duchcovský zámek z&nbsp;věže kostela [[Církev československá husitská|Církve československé husitské]]]]
 
Ani Jan Josef neměl mužské potomky, takže panství po něm v&nbsp;roce 1731 zdědil synovec [[František Josef Jiří z Valdštejna-Vartenberka|František Josef Jiří]]. Po smrti manželky Josefy vstoupil do [[Kapucínský klášter (České Budějovice)|kapucínského kláštera]] a Duchcov od roku 1760 spravoval jeho syn [[Emanuel Filibert z&nbsp;Valdštejna]]. Po něm zámek od roku 1775 převzal syn Josef Karel z&nbsp;Valdštejna. Všichni tři nástupci Jana Josefa z&nbsp;Valdštejna tvrdě vymáhali [[Poddanství|poddanské]] povinnosti. Sami však vedli nákladný životní styl, a aby nahradili škody a ztráty způsobené během [[Sedmiletá válka|sedmileté války]], rozšiřovali rodové podniky a nedbali na životní podmínky poddaných, jejichž povinnosti dále navyšovali.<ref name="a109">Anděl (1984), s. 109.</ref>
Od léta 1714 vedl přestavby [[František Maxmilián Kaňka]]. Kaňka upravil rovněž vzhled hlavního sálu, do kterého [[Václav Vavřinec Reiner]] namaloval [[freska|fresku]] s námětem "Jindřich z Valdštejna přivádí [[Přemysl Otakar II.|Přemyslu Otakarovi II.]] roku 1254 svých čtyřiadvacet synů".
 
Josef Karel provedl poslední barokní úpravy ve slavnostním sálu a přistavěl spojovací trakt mezi severním křídlem a konírnou.<ref name="a109"/> Od roku 1785 na zámku působil jako knihovník [[Giacomo Casanova]]. Za Josefa Karla zámek navštívili také [[Friedrich Schiller]] (1791), [[Johann Wolfgang von Goethe]] nebo [[Ludwig van Beethoven]]. V&nbsp;roce 1813 zámek návštívil ruský car [[Alexandr I. Pavlovič|Alexandr&nbsp;I.]], jeho bratr [[Konstantin Pavlovič Ruský|Konstantin]], král [[Fridrich Vilém III.|Fridrich Vilém]], [[Klemens Wenzel von Metternich]], [[Josef Václav Radecký z Radče]] a další osobnosti, které v&nbsp;[[Teplice|Teplicích]] jednali v&nbsp;rámci své koalice proti [[Napoleon Bonaparte|Napoleonovi]].<ref name="a109"/>
Navazující zámeckou [[francouzský park|francouzskou zahradu]] s bazény, vodotrysky, bohatě osázenými, ornamentálně řešenými záhony a množstvím mytologických soch z dílny [[Matyáš Bernard Braun|Matyáše Bernarda Brauna]], navrhl [[Jan Ferdinand Schor]].
 
[[File:Zámek Duchcov (1).jpg|thumb|left|upright|Valdštejnský erb na zámecké zdi]]
V prostoru zahrady byl vybudován také pozoruhodný barokní panský špitál s ústřední osmibokou [[kaple Nanebevzetí Panny Marie (Duchcov)|kaplí Nanebevzetí Panny Marie]], která byla vyzdobena cennou nástropní malbou [[Václav Vavřinec Reiner|V. V. Reinera]] a alegorickými sochami [[Matyáš Bernard Braun|Matyáše Bernarda Brauna]]. Špitál byl pro značnou zchátralost a pod záminkou nikdy nerealizované těžby uhlí v roce 1958 demolován. Reinerova malba a Braunovy sochy byly však přeneseny do nově vybudovaného pavilonu projektovaného [[Jan Sokol (architekt)|Janem Sokolem]].
 
Roku 1814 Duchcov převzal [[František Adam z&nbsp;Valdštejna]] a v&nbsp;letech 1814–1818 nechal zámek upravit v&nbsp;[[Klasicistní architektura|klasicistním stylu]]. Mimo jiné byly zbořeny budovy u&nbsp;náměstí a na jejich místě byla postavena kovanná brána. Na zámku se v&nbsp;té době nacházela rozsáhlá galerie, která obsahovala 400 maleb a sedm tisíc rytin. František Adam zde také založil muzeum se sbírkami přírodnin, výrobků uměleckých řemesel, antických váz a zbrojnicí. Od roku 1816 byl budován rozsáhlý [[anglický park]].<ref name="a109"/>
U sousoší Kalvárie v zámecké zahradě končila zaniklá [[Křížová cesta (Duchcov)|Křížová cesta]].
 
Novým majitelem Duchcova se roku 1823 stal Jiří Josef z&nbsp;Valdštejna, ale po jeho smrti jej o&nbsp;dva roky později vystřídal syn Antonín z&nbsp;Valdštejna. V&nbsp;roce 1835 se v&nbsp;Teplicích konal kongres panovníků, jehož součástí se stala vojenská přehlídka v&nbsp;Duchcově, během níž na zámku bydleli vysoce postavení hosté. Podobná přehlídka na počest cara [[Mikuláš I. Pavlovič|Mikuláše&nbsp;I.]] proběhla také v&nbsp;roce 1838.<ref name="a109"/>
Počátkem 19. století byl zámek klasicistně upraven. Zahrada byla změněna na [[romantismus|romantický]] [[anglický park]]. Rodina Valdštejnů prodala panství státu a opustila zámek v roce 1921.
 
V&nbsp;roce 1848 se majitelem panství stal hrabě Jiří Valdštejn a po jeho smrti v&nbsp;roce 1854 statek spravovala jeho manželka Antonie, rozená Boudová. Jejich syn hrabě Jiří Vilém z&nbsp;Valdštejna se oženil s&nbsp;Pascalinou, princeznou z&nbsp;rodu [[Metternichové|Metternich-Winnenburgů]]. Po jeho smrti v&nbsp;roce 1890 probíhaly mezi příbuznými dlouhé spory o&nbsp;majetek, až nakonec v&nbsp;roce 1894 připadl synovci Jiřímu Janovi z&nbsp;Valdštejna, jehož smrtí v&nbsp;roce 1901 vymřela duchcovská větev rodu [[Valdštejnové|Valdštejnů]]. Duchcovský zámek tak zdědil [[Arnošt Karel z Waldstein-Wartenbergu|Arnošt Karel]] z&nbsp;[[Mnichovo Hradiště (zámek)|mnichovohradišťské]] větve. V&nbsp;roce 1912 jej vystřídal [[Adolf Arnošt z Waldstein-Wartenbergu|Adolf Valdštejn]], který se stal posledním šlechtickým majitelem zámku.<ref name="a109"/>
== Současnost ==
Zámek je otevřen veřejnosti. V prohlídkovém okruhu je kromě zámeckých interiérů rodiny Valdštejnů (s rodovou galerií a pamětní síní Albrechta z Valdštejna s jeho vycpaným koněm) se zbrojnicí k vidění obrazárna se vzácnými deskami z doby gotické (oltářní archa z [[Jeníkov (okres Teplice)|Jeníkova]]), renesanční i z období baroka a klasicismu.{{Fakt/dne|20190421185757|}} Následuje stálá expozice antického a antikizujícího umění s památkami po cestovatelích a sběratelích z Čech, nazvaná Okouzlení antikou.<ref name="ff.cuni">{{Citace elektronické monografie
| titul = Sbírka antické plastiky
| url = https://antika.ff.cuni.cz/cs/
| datum vydání =
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2019-04-21
| vydavatel = Filozofická fakulta Univerzity Karlovy
}}</ref>
 
=== Novodobé dějiny ===
{| class="wikitable" style="text-align:right;"
{| class="wikitable" style="text-align:right; float: right;"
|+ Návštěvnost zámku<ref name="navstevnost_2015-2017"/>
|-
|}
 
K&nbsp;rozsáhlému duchcovskému panství patřilo na začátku dvacátého století deset hospodářských dvorů s&nbsp;dvěma tisíci hektary zemědělské půdy, přes sedm tisíc hektarů lesů, pivovary, [[Hnědé uhlí|hnědouhelné doly]] a [[manufaktura]]. Během [[Pozemková reforma v Československu|pozemkové reformy]] byl v&nbsp;roce 1920 tento majetek zkonfiskován a samotný zámek koupil o&nbsp;dva roky později okresní úřad v&nbsp;Duchcově. Knihovna s&nbsp;archivem byly poté přestěhovány do Mnichova Hradiště a galerie do [[Doksy (zámek)|Doks]]. Po [[Druhá světová válka|druhé světové válce]] v&nbsp;zámku sídlilo několik institucí, ale od šedesátých let dvacátého století začaly postupné rekonstrukce interiérů, který od té doby sloužily kulturním účelům. [[Uměleckoprůmyslové museum v Praze|Uměleckoprůmyslové museum]] v&nbsp;nich zřídilo expozici historického nábytku. Doplnilo je několik obrazů z&nbsp;bývalé valdštejnské galerie (významné obrazy ''Podobizna chlapce v&nbsp;rudém šatě'' od [[Lucas Cranach|Lucase Cranacha]] a ''Adonis a Venuše'' od [[Bartholomeus Spranger|Bartoloměje Sprangera]]). V&nbsp;části spojovaném s&nbsp;Giacomem Casanovou byl otevřen jeho památník, část zámku sloužila jako expozice dějin města a dělnického hnutí na Duchcovsku. V&nbsp;roce 1982 byl zámeckém parku postaven pavilon, do nějž byla přemístěna Reinerova freska ze špitální kaple.<ref name="a110">Anděl (1984), s. 110.</ref>
== Zajímavosti ==
Mezi lety 1785 a 1798 zde jako knihovník působil [[Giacomo Casanova]], který zde sepsal své paměti, zemřel jako osamělý 4.&nbsp;června 1798.
 
Od roku 2000 byly zpřístupněny nové expozice věnované Giacomu Casanovovi, v&nbsp;roce 2011 byla otevřena expozice valdštejnského zámeckého muzea a obrazárna v&nbsp;západním a severním křídle. V&nbsp;letech 2007–2013 proběhly rekonstrukce střech a restaurátorské práce v&nbsp;[[Piano nobile|pianu nobile]] jižního křídla, v&nbsp;jehož přízemí se od roku 2016 nachází výstava Okouzleni antikou Ústavu pro klasickou archeologii [[Filozofická fakulta Univerzity Karlovy|Filozofické fakulty Univerzity Karlovy]].<ref name="npu-historie"/>
Při zámku funguje Galeria Giacomo, která například v červnu 2008 nabídla výstavu [[gobelín]]ů, kreseb a grafiky [[Eva Brodská|Evy Brodské]].<ref name="denik">{{Citace monografie
| příjmení =
| jméno =
| titul = Teplický deník
| vydavatel = [[Deník (Vltava Labe Media)|Deník]]
| místo =
| rok = 2008-06-18
| isbn =
| kapitola =
| strany =
| jazyk = česky
}}</ref> V historické zbrojnici jsou erby rodů, které na zámku žily, od [[Hrabišici|Hrabišiců]] po [[Valdštejnové|Valdštejny]].
 
V &nbsp;první polovině září 2008 se zdena zámku natáčela scéna filmu [[Jindřich IV. (2009)|Jindřich &nbsp;IV.]]
 
== GalerieStavební podoba ==
[[File:Dux-Pavillon-1.jpg|thumb|Pavilon Reinerovy fresky]]
<gallery>
[[File:Sochy ve Sfingovém rybníku v zahradě zámku v Duchcově (Q78793937) 03.jpg|thumb|Jedna ze sfing ve Sfingovém rybníku]]
Soubor:Schloss-Dux1.jpg|[[Kostel Zvěstování Panny Marie (Duchcov)|Kostel Zvěstování Panny Marie]], který sousedí se zámkem
Soubor:Schloss-Dux2.jpg|Brána zámku
Soubor:Statue in Duchcov castle.jpg|Socha v levé části nádvoří
Soubor:Statue no.2 in Duchcov Castle.jpg|Barokní socha [[Svatý Václav|svatého Václava]] v levé části nádvoří zámku
Soubor:Front side Duchcov castle with statues.jpg|[[Čestný dvůr]] duchcovského zámku, na pilířích mytologické sochy z dílny Matyáše Bernarda Brauna (zleva: [[Minerva]], [[Héraklés]] zápasící s [[Hydra (mytologie)|hydrou]], Herakles zápasící s nemejským lvem, [[Mars (mytologie)|Mars]], po roce 1720)
Soubor:Left statue next to Duchcov castle in Czech Republic.jpg|Socha Minervy při vchodu do duchcovského zámku
Soubor:Back side of Duchcov Castle.JPG|Zahradní průčelí duchcovského zámku
</gallery>
 
Gotické zdivo nejasného stáří se dochovalo ve sklepích bočních křídel hlavní zámecké budovy a v&nbsp;obvodové zdi severního křídla. Zeď silná až 170 centimetrů je fragmentem paláce, který byl postaven kolmo k&nbsp;městské hradbě.<ref name="andel"/> Podobně se v&nbsp;prostoru západního křídla dochovaly zdi a [[Klenba|klenby]] renesanční tvrze.<ref name="a108"/>
== Odkazy ==
 
V&nbsp;dochované podobě má zámecká budova tři křídla postavená okolo [[Čestný dvůr|čestného dvora]], jehož čtvrtou stranu uzavírá brána s&nbsp;čtveřicí mytologických soch od Matyáše Bernarda Brauna ([[Minerva]], [[Mars (mytologie)|Mars]], dvě zpodobnění [[Héraklés|Herkula]]<ref name="a109"/>).<ref name="poche"/> V&nbsp;raně barokní fázi byla postavena také [[jízdárna]] a k&nbsp;ní přilehlá budova. Průčelí hlavní budovy obrácené do čestného dvora převyšuje mělký [[rizalit]] zakončený trojúhelníkovým [[Štít (architektura)|štítem]]. V&nbsp;něm se nachází vstupní [[Portál (architektura)|portál]] lemovaný dvojicí sloupů, které podpírají balkón. Boční křídla se k&nbsp;hlavní budově napojují v&nbsp;pravém úhlu a na opačných koncích je zakončují předstupující třípodlažní věže. V&nbsp;severním průčelí obráceném do zahrady se nachází pavilónový nástavec a terasa se čtyřramenným schodištěm lemovaným [[Balustrová kuželka|kuželkovou]] [[Balustráda|balustrádou]].<ref name="a108"/>
 
Jižní stranu vnějšího nádvoří zaujímá kostel Zvěstování Panny Marie dokončený roku 1722<ref name="a108"/> a naproti němu stojí tzv. biliárové křídlo.<ref name="a109"/> Za Jana Josefa z&nbsp;Valdštejna byly provedeny vrcholně barokní úpravy. Budovy v&nbsp;areálu doplnil [[špitál]] s&nbsp;kaplí Nanebevzetí Panny Marie, které navrhl [[Octavio Broggio]], a byly upraveny interiéry. Uměleckou výzdobu zhotovili, kromě Matyáše Bernarda Brauna, sochař [[Ferdinand Maxmilián Brokoff]] a malíř Václav Vavřinec Reiner,<ref name="a109"/> který je autorem nástropní fresky ''Jindřich z&nbsp;Valdštejna přivádí Přemyslu Otakarovi&nbsp;II. roku 1254 svých čtyřiadvacet synů.'' Předlohou pro malbu byla rytina D.&nbsp;Wussina podle kresby [[Karel Škréta|Karla Škréty]].<ref name="poche"/>
 
Francouzský park<ref name="a109"/> založený v&nbsp;roce 1722 podle návrhu [[Jan Ferdinand Schor|Jana Ferdinanda Schora]] byl částečně poškozen těžební činností.<ref name="poche"/> Z&nbsp;původní výzdoby se dochovaly dvě [[Sfinx|sfingy]] a socha [[Silénos|Siléna]] a [[Éós|Aurory]]. Od roku 1816 budovaný anglický park obsahoval dlouhou [[alej]], která zdánlivě pokračovala průsekem na [[Krušné hory|krušnohorské]] hoře [[Stropník]].<ref name="a109"/>
 
== Odkazy ==
=== Reference ===
<references>
<ref name="andel">{{Citace monografie
| editoři = [[Rudolf Anděl]]
| titul = Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Severní Čechy
| vydavatel = Nakladatelství Svoboda
| místo = Praha
| rok = 1984
| počet stran = 664
| svazek = III. Severní Čechy
| strany = 106–107107
| poznámka = Dále jen Anděl (1984)
}}</ref>
<ref name="kuthan">{{Citace monografie
| příjmení = Kuthan
| jméno = Jiří
| odkaz na autora = Jiří Kuthan
| titul = Aristokratická sídla v českých zemích. 1780–1914
| vydavatel = Nakladatelství Lidové noviny
| místo = Praha
| rok = 2014
| počet stran = 711
| isbn = 978-80-7422-332-7
| strany = 168
}}</ref>
<ref name="navstevnost_2015-2017">{{Citace elektronické monografie
| url archivu = https://web.archive.org/web/20200318194428/https://statistikakultury.cz/wp-content/uploads/2018/06/PAMATKY_navstevnost_2017.pdf
| nedostupné = ano
}}</ref>
<ref name="npu-historie">{{Citace elektronické monografie
| titul = Historie
| url = https://www.zamek-duchcov.cz/cs/o-zamku/historie
| datum přístupu = 2021-09-11
| vydavatel = Národní památkový ústav
}}</ref>
<ref name="poche">{{Citace monografie
| editoři = [[Emanuel Poche]]
| titul = Umělecké památky Čech
| vydavatel = Academia
| místo = Praha
| rok = 1977
| svazek = I. A/J
| počet stran = 644
| typ kapitoly = heslo
| kapitola = Duchcov
| strany = 334–335
}}</ref>
<ref name="sedlacek">{{Citace monografie
| příjmení = Sedláček
| jméno = August
| odkaz na autora = August Sedláček
| titul = Hrady, zámky a tvrze Království českého
| url = https://archive.org/details/hrady-zamky-tvrze-14-litomericko
| vydavatel = Šolc a Šimáček
| místo = Praha
| rok = 1923
| počet stran = 502
| svazek = XIV. Litoměřicko a Žatecko
| kapitola = Osek hrad a Duchcov
| strany = 176–177
}}</ref>
</references>
 
[[Kategorie:Zámky v okrese Teplice|Duchcov]]
[[Kategorie:Stavby v Duchcově|zámek]]
[[Kategorie:Památky ve správě Národního památkového ústavu]]
[[Kategorie:Národní kulturní památky v okrese Teplice]]
[[Kategorie:Klasicistní zámky v Česku]]
[[Kategorie:Duchcovské panství]]
[[Kategorie:Památky ve správě Národního památkového ústavu]]
[[Kategorie:Národní kulturní památky v okrese Teplice]]
[[Kategorie:Stavby v Duchcově|zámek]]
[[Kategorie:Kultura v Duchcově]]