Linduška lesní: Porovnání verzí

| druh popsal = ([[Carl Linné|LinnéLinnaeus]], [[1758]])

| popisek mapy = Rozšíření lidnuškylindušky lesní; oranžově hnízdiště, modře zimoviště, světle modře výskyt během tahu, šráfováníšrafování oranžové ''A. t. haringtoni''

'''Linduška lesní''' (''Anthus trivialis'') je malý [[pěvci|pěvec]] z  [[Čeleď|čeledi]] [[konipasovití|konipasovitých]].

U  lindušky lesní se rozlišují 2 poddruhy.

* ''A. t. haringtoni'' – linduška lesní turkestánská žije ve [[střední Asie|střední Asii]] jižně po [[Afghánistán]].<ref name="hudecakol">{{citace monografie| příjmení=Hudec| jméno=K.Karel| odkaz na autora= Karel Hudec| spoluautoři=a kol.| titul=Fauna ČR. Ptáci 3| rok=2005| vydavatel=Academia| místo=Praha| isbn=80-200-1113-7}}</ref>

* Hmotnost: 24 &nbsp;g

Svrchu je šedohnědá s &nbsp;olivovým nádechem a černými čárkami, zespodu bílá s &nbsp;teple žlutavou, hustě černě čárkovanou hrudí. Končetiny má růžové. Obě [[pohlaví]] jsou zbarvena stejně. Od velice podobné [[linduška luční|lindušky luční]] se liší hlavně následujícími znaky: o &nbsp;něco silnějším zobákem, výraznější kresbou hlavy, nápadnějším kontrastem mezi teple žlutavou hrudí a bílým břichem, tenkými čárkami na bocích (u &nbsp;lindušky luční stejně silné jako čárky na hrudi), růžovým kořenem zobáku a krátkým zahnutým zadním drápem.<ref name="svensson">{{citace monografie| příjmení=Svensson| jméno=L.Lars| odkaz na autora=Lars Svensson (ornitolog)| spoluautoři=a kol.| titul=Ptáci Evropy, severní Afriky a Blízkého východu| vydání=2.| vydavatel=Ševčík| místo=PrahaPlzeň| rok=2012| isbn=978-80-7291-224-7}}</ref>

[[Soubor:Tree Pipit (Anthus trivialis)-1.jpg|náhled|Zpívající samec lindušky lesní v &nbsp;letu]]

Vábí drsným „psip“. Při zvučném zpěvu složeném z &nbsp;několika odlišných hlasitých trylků vzlétá z &nbsp;vrcholu stromu, stoupá do výše, a poté s &nbsp;šikmo nahoru rozevřeným ocasem a volně visícíma nohama padá na jiný strom.<ref name="hudecakol" /><ref name="svensson" />

Má palearktický typ rozšíření. V &nbsp;Evropě areál sahá od severního [[Španělsko|Španělska]], jižní [[Itálie]] a [[Řecko|Řecka]] až po [[Skandinávie|Skandinávii]], v &nbsp;[[Asie|Asii]] od severu [[Malá Asie|Malé Asie]] přes západní Sibiř východně až po [[Bajkal]] a [[Jakutsk]].<ref name="atlasmigrace">{{citace monografie| příjmení=Cepák| jméno=J.Jaroslav| spoluautoři=a kol.| titul=Atlas migrace ptáků České a Slovenské republiky| vydavatel=Aventinum| rok=2008| místo=Praha| isbn=978-80-86858-87-6}}</ref> Přísně tažný druh, zimující v &nbsp;tropické [[Afrika|Africe]] a [[Indie| Indii]], s &nbsp;hlavními zimovišti na území západní a východní Afriky.<ref name="hudecakol" /> Evropská populace je odhadována na 27–42 milionů párů a v &nbsp;posledních letech vykazuje mírně klesající trend.<ref>{{Citace elektronické monografie| vydavatel=BirdLife International| titul=Tree Pipit Anthus trivialis| url=http://www.birdlife.org/datazone/speciesfactsheet.php?id=8446| datum citace=2013-03-04}}</ref>

V &nbsp;[[Česko|Česku]] hnízdí na většině území od nížin až po subalpínský stupeň hor (nejvýše na [[Sněžka|Sněžce]] do 1 500 1500&nbsp;m n. m.). Její stavy pomalu klesají; v &nbsp;letech 1985–89 byla celková početnost odhadnuta na 500 &nbsp;000–1 &nbsp;000 &nbsp;000 párů, v &nbsp;období let 2001–03 na 450 &nbsp;000–900 &nbsp;000 párů.<ref name="Šťastný">{{Citace monografie | příjmení = Šťastný, K.,| jméno = Karel | odkaz na autora = Karel Šťastný (ornitolog) | příjmení2 = Bejček, V.,| jméno2 = Vladimír | odkaz na autora2 = | příjmení3 = Hudec, K.,| 2006:jméno3 = Karel | odkaz na autora3 = | spoluautoři = | titul = ''Atlas hnízdního rozšíření ptáků v &nbsp;České republice'', Praha,| vydavatel = Aventinum. | místo = Praha | rok = 2006 | isbn = | počet stran = | jazyk = cs}}</ref>

Hnízdí ve světlých [[les]]ích, na jejich okrajích, mýtinách, pasekách, v &nbsp;polních lesících i &nbsp;v &nbsp;otevřené krajině s &nbsp;rozptýlenými stromy a keři.<ref name="svensson" />

Hnízdí jednotlivě, [[monogamie|monogamně]]. Na hnízdiště se jako první vracejí víceletí [[samec|samci]], následovaní víceletými [[samice]]mi a jednoročními samci. Samci vykazují značnou míru věrnosti k &nbsp;hnízdišti; podle studií se do stejného teritoria vrací 70–79 &nbsp;% samců, přičemž ostatní hnízdí ve vzdálenosti do 1300 &nbsp;m. [[ptačí hnízdo|Hnízdo]] staví samotná samice dobře skryto na zemi, často na svahu, u &nbsp;drnu apod. Postaveno je ze suchých [[trávy|trav]], [[mechy|mechu]], [[kořen|kořínků]] a [[list]]í a vystláno jemným rostlinným materiálem. Hnízdo má stříšku, takže není seshora vidět.<ref>{{Citace monografie| příjmení = Smrček | jméno = Martin| titul = Naši ptáci| url = https://www.worldcat.org/oclc/85153593| vydání = 1| vydavatel = Albatros| místo = Praha| počet stran = 429 | isbn = 80-00-01620-6| isbn2 = 978-80-00-01620-7| oclc = 85153593}}</ref> Hnízdí většinou 2×, vzácně i&nbsp;3× ročně od [[květen|května]] do [[červenec|července]]. Úplná snůška čítá nejčastěji 5, řidčeji 4 nebo 6 variabilně zbarvených, tmavě skvrnitých [[vejce|vajec]] o&nbsp;rozměrech 20,4 × 15,4&nbsp;mm. Inkubace trvá 12–14 dnů, sedí samotná samice. O&nbsp;[[mládě|mláďata]], která hnízdo opouštějí ve věku 10–12 dnů, pečují oba rodiče. Pohlavně dospívají kolem 1. roku života.<ref name="hudecakol" />

V &nbsp;potravě převládá [[hmyz]], hlavně [[motýli]] a [[dvoukřídlí]], a dále jiní [[bezobratlí]], včetně [[pavouci|pavouků]] a drobných [[měkkýši|měkkýšů]]. Na jaře a na podzim jsou v &nbsp;potravě zastoupena také [[semeno|semena]] a [[plod]]y rostlin. Potravu hledá na zemi nebo v &nbsp;nízké vegetaci, někdy též na stromech (na rozdíl od podobné lindušky luční).<ref name="hudecakol" />

{{Portály|Ptáci|Živočichové}}