Kolvín: Porovnání verzí

Během [[Druhá světová válka|2. světová války]] se němečtí okupanti rozhodli střelnici rozšířit o zastavěná území obcí [[Padrť]], [[Zaběhlá|Přední a Zadní Zaběhlá]], Kolvín, [[Skořice (okres Rokycany)|Skořice]], [[Příkosice]], [[Hořice (Spálené Poříčí)|Hořice]], [[Vísky (okres Rokycany)|Vísky]], [[Trokavec]], [[Štítov]] a Myt' (část Mirošova). Střel­nice dostala název ''Truppenübungsplatz Kammwald'' a sloužila pro výcvik dělostřelců, pěchoty, letectva i jiných druhů vojsk a také k relaxaci frontových oddílů a dalším speciálním činnostem. Obyvatelé obcí [[Zaběhlá]], [[Padrť]], Kolvín, [[Velcí]] a [[Hrachoviště (Brdy)|Hrachoviště]] se museli do konce roku 1941 vystěhovat. V této době žilo v Kolvíně 380 obyvatel v 80 domech. Zatímco někteří obyvatelé dotčených obcí z řad lesníků, lesních dělníků a formanů mohli zůstat, z Kolvína byli vystěhováni všichni obyvatelé bez rozdílu a museli si narychlo hledat náhradní ubytování. Část těchto vystěhovaných se nastěhovala do opuštěných domů na Zaběhlé.<ref name=":6">[https://brdy.ochranaprirody.cz/res/archive/076/070371.pdf?seek=1574424204 Kronika života obce Přední a Zadní Záběhlé]</ref> Za své majetky dostávali odškodnění – již tehdy znehodnocené protektorátní peníze od rokycanské spořitelny. Důvodem proč někteří mohli zůstat byla potřeba dělníků na odtěžení polomů z lesní kalamity, kterou způsobila bouře ze 14. na 15. listopad 1941. Na likvidaci této kalamity bylo zapotřebí velké množství pracovní síly, proto byl poblíž Kolvína zřízen pracovní tábor – „[[lágr]]“ (pro 3000–5000 lidí), zprvu určený pro sovětské, polské a francouzské válečné zajatce. Nakonec byl obsazen [[totální nasazení|totálně nasazennasazenými]]<nowiki/>ými mnoha národností, kteří zde zpracovávali dřevo pro potřeby německého průmyslu. Dřevo bylo dopravováno nově vybudovanými úzkokolejnými železničními tratěmi do [[Mirošov|Mirošova]]. Po skončení války a příchodu [[Rudá armáda|Rudé armády]] se z tohoto vybavení stala sovětská válečná kořist.<ref>{{Citace monografie