Wikipedie

Čarodějnické procesy na losinském panství: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
Opraven slovosled (duplicitní slova)
značky: editace z mobilu editace z mobilního webu
+související čl. (procesy v Dolním Slezsku); přepracování úvodu; přidány podsekce „Průběh“ a „Odraz v kultuře“
Řádek 1:
[[Soubor:Velke_Losiny_chateau_1.jpg|thumb|[[Zámek Velké Losiny]] – pohled ze zámeckého parku]]
[[Soubor:Sobotin St Lawrence church monument.JPG|náhled|Pamětní deska před kostelem sv. Vavřince v Sobotíně na uctění obětí čarodějnických procesů]]
'''[[Čarodějnické procesy]]''' procesy na panství [[Velké Losiny]] na severozápadní [[Morava|Moravě]] se odehrály v letech [[1678]]–[[1696]] a životem v nich zaplatilo asi 100 osob. V českých zemích docházelo v [[Raný novověk|raném novověku]] k čarodějnickým procesům jen místně a zřídka; největší vlnou takových procesů bylo v pobělohorském období zasaženo Šumpersko, i sousední, už [[Slezsko|slezské]] Jesenicko (tehdy součást [[Niské knížectví|duchovního knížectví Niského]]). Surovost vyšetřovacích i popravčích metod v těchto procesech, zjevná vykonstruovanost obvinění, jakož i masový charakter pronásledování a psychóza strachu s tím spojená, zanechaly hlubokou stopu v dějinách kraje a nalezly v moderní době i svůj výrazný ohlas v české literatuře a filmu.
Losinské panství je smutně proslulé '''[[čarodějnické procesy|čarodějnickými procesy]]'''. V českých zemích docházelo k čarodějnickým procesům jen lokálně a [[Velké Losiny|Losinsko]], respektive celé Jesenicko, bylo jednou z takových lokalit.
 
==Průběh==
Podle místních legend a pramenů měly procesy na Losinsku počátek u jedné chudé ženy, které onemocněla kráva a nedojila [[mléko]]. [[Kořenářka]] jí poradila, že [[tur domácí|kráva]] musí sníst proměněnou [[hostie|hostii]], a tak žena šla do sobotínského kostela a po [[Eucharistie|přijímání]] přijatou proměněnou hostii vyplivla do připraveného šátku; při tom ji viděl [[ministrant]], který to okamžitě prozradil [[kněz]]i. Kněz uložil ženě [[pokání]] (modlitbu) a propustil ji, ale tím to neskončilo. Záhy byla ona [[sedlák|selka]] spolu se dvěma dalšími ženami nařknuta z [[čarodějnictví]] a na Losinskélosinské panství pozván z [[Olomouc]]e inkvizitor [[Jindřich František Boblig z Edelstadtu|Jindřich Boblig]], který začal „hon na čarodějnice“ v pravém slova smyslu.
 
Majetek odsouzených samozřejmě propadal [[Inkvizice|inkvizitorům]], a tak se zájem Bobliga obrátil především směrem k těm, kteří vlastnili lány anebo jiné [[nemovitá věc|nemovitosti]] (například papírnu). Nejznámější obětí těchto [[Justiční vražda|justičních vražd]] se stal kněz [[Kryštof Alois Lautner]].
{{pahýl Procesy probíhalyčást}}

==Odraz v letechkultuře==
O [[1678]]–[[1696]]této asérii životemprocesů vbyl nichnapsán zaplatilo asi 100 osobV. BylaKaplickým o nich napsánaromán ''[[Kladivo na čarodějnice (román)|knihaKladivo na čarodějnice]]'' a([[1963]]), natočenpodle filmnějž o šest let později známý režisér [[Otakar Vávra|O. Vávra]] natočil ''[[Kladivo na čarodějnice (film)|Kladivostejnojmenný na čarodějnicefilm]]''. Zajímavostí je, že ve filmu se jako mučící nástroj objevuje křeslo plné hřebů, na kterém se však v našich zemích nikdy nemučilo. Filmaři si jej jako rekvizitu vymysleli a poté ho ponechali v losinském zámku, kde se dosud nachází a je součástí expozice.
 
== Literatura ==
Řádek 12 ⟶ 17:
* [[Bedřich Šindelář|ŠINDELÁŘ, Bedřich]]: ''Hon na čarodějnice: západní a střední Evropa v 16.-17. století''. Praha 1986.
 
==Související články==
{{Pahýl}}
* [[Čarodějnické procesy ve Slezsku]]
 
{{Portály|Morava}}
[[Kategorie:Čarodějnické procesy]]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Čarodějnické_procesy_na_losinském_panství“