František Oldřich Kinský (1634–1699): Porovnání verzí

V letech [[1664]]–[[1667]] byl [[místokancléř]]em, následně v letech [[1667]]–[[1683]] byl [[Prezident rady nad apelacemi|prezidentem apelačního soudu]]. V roce [[1683]] se stal českým [[Nejvyšší kancléř|nejvyšším kancléřem]]. Po porážce povstání [[Imrichpovstání Thököly|Imricha ThökölyhoTökölyho]] se podílel na pacifikaci [[Uhersko|Uher]]. Za své zásluhy obdržel v roce [[1688]] [[Řád zlatého rouna]] a následujícího roku byl jmenován členem císařské tajné rady. V 90. letech 17. století řídil zahraniční politiku habsburské monarchie.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Čornejová | jméno = Ivana | odkaz na autora = Ivana Čornejová | příjmení2 = Mikulec | jméno2 = Jiří | odkaz na autora2 = Jiří Mikulec | příjmení3 = Vlnas | jméno3 = Vít | odkaz na autora3 = Vít Vlnas | spoluautoři = a kol. | titul = Velké dějiny zemí Koruny české VIII. 1618–1683 | vydavatel = Paseka | místo = Praha | rok = 2008 | počet stran = 800 | isbn = 978-80-7185-947-5 | strany = 255}}</ref> Podílel se na vyjednání [[Karlovický mír|Karlovického míru]] s [[Osmanská říše|Osmanskou říší]] v roce [[1699]]. Po jeho smrti zdědil jeho majetky jeho mladší bratr [[Václav Norbert Oktavián Kinský|Václav Norbert]].